Na severu Sýrie vládne chaos, říká reportérka z místa. Ženy Islámského státu prchly a nikdo neví, kde jsou
„Pro uprchlíky je situace naprosto nepřehledná – vůbec netuší, kam půjdou, co se bude dít a jestli se budou moct někdy vrátit,“ popisuje chaos na severu Sýrie válečná reportérka Lenka Klicperová. V rozhovoru pro Radiožurnál řekla, že za jeden z největších problémů považuje skupiny džihádistů podporovaných Tureckem, kteří na místě zasažených vojenskou ofenzivou Ankary páchají válečné zločiny.
Pátý den od zahájení ofenzivy Turecko pokračuje ve snaze dobýt klíčová města na severovýchodě Sýrie. Operace, která má podle Ankary vést k vyčištění oblasti od teroristů a vytvoření takzvané „bezpečné zóny“, se setkává se stále silnější kritikou Západu, včetně zemí Evropské unie či generálního tajemník NATO Jense Stoltenberga.
‚Natoč mě, jak střílím!‘ Internetem se šíří video zavražděné kurdské političky, povstalci vinu odmítají
Číst článek
Situace na místě mezitím houstne. Poté, co se syrští Kurdové o víkendu domluvili s armádou prezidenta Bašára Asada na odražení turecké invaze, syrská vojska postupně dorazila do měst ležících poblíž hranic s Tureckem.
Podle svědectví Lenky Klicperové je situace na místě nepřehledná a je poměrně těžké zjistit informace ohledně dalšího vývoje – nikdo totiž neví, jak budou přesuny režimní armády dál probíhat.
Na zhoršující se situaci se podle ní podepisují hlavně bojovníci takzvané Svobodné syrské armády, kteří pomáhají Ankaře v boji proti Kurdům. „Situace se velice zhoršila, protože se tu pohybují skupiny džihádistů podporovaných Tureckem, které tu páchají válečné zločiny. Na silnicích zastavují i civilisty a vraždí je,“ říká Klicperová.
K zastavení operací Ankary na severu Sýrie vyzval český ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Vyzval jsem tímto Turecko k zastavení vojenské akce, apeloval jsem na diplomatické řešení. Pouze okamžité příměří může dát prostor pro taková jednání,“ uvedl ministr v prohlášení po jednání s tureckým velvyslancem.
Podle exilové Syrské observatoři pro lidská práva (SOHR) se obětí Tureckem podporovaných povstalců ze Syrské národní armády stala i kurdská politička Hevrin Chalafová, kterou žoldnéři zabili i s jejím řidičem.
Obavy vyvolávají také zprávy o stovkách islamistů, kteří se v neděli dostali z tábor poblíž města Ajn-Ísa. Podle kurdských zdrojů zůstal tábor se zadrženými radikály v důsledku turecké ofenzivy bez ostrahy, proto z něj uprchlo bezmála 800 rodinných příslušníků bývalých zahraničních bojovníků Islámského státu.
„Jsou to manželky islamistů a jejich děti, které uprchly z tábora Ajn-Ísa a nikdo neví, kde se pohybují a kam jdou,“ popisuje válečná reportérka, která se v pondělí dostala do Kámišlí – centra nyní už bývalé kurdské samosprávy v Sýrii.
Válečná reportérka Klicperová: Turci Kurdy pravděpodobně zmasakrují, mají výhodu letecké síly
Číst článek
„Velké bezpečnostní problémy jsou také v táboře al-Húl. Dnes jsme tam chtěli jet, ale z hlediska bezpečnosti je to nemožné, právě kvůli přesunům tureckých milic. U města Hasaka také operuje syrská arabská armáda prezidenta Bašára Asada. Nemůžeme proto riskovat a snažit se tam dnes dostat,“ dodává Klicperová.
Situace je nepřehledná
Poslední vývoj na severu Sýrie odnášejí hlavně civilisté. Podle novinářů na místě si vojenská operace Turecka vyžádala už na pět desítek civilních obětí. V příchodu armády Bašára Asada, která o víkendu spojila síly s kurdskými milicemi, proto někteří vidí naději.
Vládní vojska přivítali například obyvatelé města Tall Tamir nedaleko tureckých hranic.
Analytik: Teprve se ukáže, jestli USA nechají Kurdy napospas Turecku. Eskalaci v Sýrii nikdo nechce
Číst článek
Reakce místních jsou ale různé, jak popisuje Klicperová: „Na územích spravovaných Kurdy jsou obyvatelé, kteří armádu Bašára Asada vítají. Naopak lidé, kteří byli nějakým způsobem spojeni s rojavskou administrativou (Rojava byla de facto autonomní kurdská oblast na severu Sýrie – pozn. redakce), jsou z posledního vývoje samozřejmě velice nešťastní a někteří z oblasti prchají.“
Organizace spojených národů odhaduje, že turecká ofenziva dala do pohybu už zhruba 160 tisíc lidí. Pro uprchlíky, kteří odešli z měst, jako je Ras al-Aynem – Kurdy označovaném jako Sere Kani – obzvlášť komplikovaná.
„Pro ně je situace naprosto nepřehledná – vůbec netuší, kam půjdou, co se bude dít, jestli se budou moct někdy vrátit do Sere Kani, tedy do města, které museli opustit už v první den turecké invaze.“
