Erdogan dal po jednání s Putinem Kurdům 150 hodin na stažení

Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Lhůta začne plynout od středy 23. října. Splnění tohoto ujednání poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků.

Prohlásil to podle agentury TASS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na společné tiskové konferenci s ruským protějškem Vladimirem Putinem po asi šestihodinovém jednání v černomořském letovisku Soči na jihu Ruska.

"Během 150 hodin (kurdské jednotky) opustí třicetikilometrovou zónu. Odpočítávání této lhůty začne zítra (ve středu) v 12:00 místního času. Po uplynutí poskytnutých 150 hodin začne rusko-turecké hlídkování západně a východně od místa operace Pramen míru," prohlásil Erdogan podle agentury TASS. Společné hlídky se mají pohybovat do hloubky deseti kilometrů syrského území od tureckých hranic. Kurdské milice se podle Erdogana mají stáhnout také z měst Manbidž a Tall Rifaat, které představovaly hlavní cíle turecké ofenzívy.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že turecká vojenská operace v Sýrii prozatím nepokračuje a že další vývoj situace závisí na stažení kurdských sil. Tomuto stažení Kurdů mají napomoci i ruští vojenští policisté a syrští vojáci, kteří 23. října po poledni místního času (11:00 SELČ) vstoupí do syrské oblasti přiléhající k turecké operaci v Sýrii. Lavrov uvedl také, že Rusko a Turecko budou společně monitorovat situaci, aby zajistily plnění úmluvy ze Soči.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle TASS poznamenal, že k hlídkování na severu Sýrie budou zapotřebí další posily a technika. Šojgu podle agentury Reuters také řekl, že podle odhadu Moskvy ze zajetí na severu Sýrie uprchlo asi 500 lidí, včetně islamistických bojovníků, ale byla podniknuta opatření k jejich opětovnému dopadení.

"Je důležité nepřipustit, aby operací tureckých sil využili členové teroristických organizací, včetně Islámského státu, jejichž bojovníci jsou v zajetí u kurdských jednotek a pokoušejí se utéci na svobodu," prohlásil ruský prezident Putin.

Putin zdůraznil, že jednání s tureckým prezidentem umožnila dosáhnout řešení, které bude mít osudový význam pro budoucnost Sýrie. Země má být zbavena "nezákonné cizí vojenské přítomnosti" a Rusko a Turecko se podle Putina shodují v názoru na nezbytnosti zachovat územní celistvost Sýrie. Práva a zájmy Kurdů mají být naplněna v dialogu s Damaškem.

Erdogan označil dnešní ujednání s Putinem za "historickou dohodu", pokud jde o boj proti terorismu, zachování územní celistvosti a politické jednoty Sýrie, jakož i návratu uprchlíků.

Dnes večer mělo na severovýchodě Sýrie vypršet pětidenní příměří, které minulý týden s Ankarou vyjednaly Spojené státy. Turecko poté dočasně přerušilo ofenzivu, kterou zahájilo proti syrským kurdským milicím 9. října poté, co USA oznámily, že se z regionu stáhnou. Milice syrských Kurdů se roky bily po boku Američanů proti teroristům z IS, ale Turecko i tyto kurdské bojovníky označuje za teroristy.

Ankara tvrdí, že chce zřídit bezpečnou zónu na syrském území u turecké hranice v hloubce asi 30 kilometrů a délce 120 kilometrů, a požaduje, aby se syrské kurdské oddíly stáhly z oblasti u hranice, kde chce Turecko zřídit zónu pro bezpečný návrat syrských uprchlíků ze svého území.

Vojenský expert Viktor Murachovskij listu Vedomosti řekl, že rusko-turecká dohoda nebude od Ruska vyžadovat vyslání nějakých výraznějších posil do Sýrii, postačí podle něj dodatečná jednotka vojenské policie a bezpilotní stroje, protože řeč jde o kontrole a monitorování poměrně velkého území.

Související

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan Vladimír Putin Turecko Sýrie Kurdové

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 11 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří

Maďarsko, které se chystá převzít předsednictví v Radě EU ve druhé polovině tohoto roku, se zaměří na klíčová témata pro střední Evropu, jako je boj proti migraci, rozšiřování EU na západní Balkán a zajištění energetické bezpečnosti. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy