Ruské ministerstvo spravedlnosti dnes oznámilo, že českou humanitární organizaci Člověk v tísni zařadilo na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí. Informovala o tom tisková agentura TASS. V praxi to znamená zákaz činnosti. Člověk v tísni reagoval prohlášením, podle něhož tento krok není překvapením. Své ruské aktivity nyní organizace zastavuje, ale "v žádném případě to neznamená, že by v Rusku přestala pracovat".
Na webu ruského ministerstva se s dnešním datem píše, že Člověk v tísni byl na seznam zařazen v souladu s federálním zákonem "O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace". Tento krok byl přitom učiněn na základě rozhodnutí náměstka ruského generálního prokurátora ze 7. listopadu.
Mluvčí humanitární organizace Adriana Černá ve zveřejněné reakci poukázala na to, že Člověk v tísni v Rusku dlouhodobě podporuje občanskou společnost. Podporujeme "aktivisty, blogery, kriticky přemýšlející intelektuály, skupiny lidí, kteří jsou proti korupci, proti ničení životního prostředí, kteří bojují za práva menšin, chtějí větší transparentnost ruského státu, chtějí, aby Rusko dodržovalo mezinárodní závazky (...) jako je ochrana a dodržování lidských práv, nebo právo na sdružování a shromažďování, podporujeme skupiny, které jsou proti cenzuře a další."
"To samozřejmě ruský režim dráždí, neboť nechce fungovat transparentně, demokraticky a nechce být pod veřejnou kontrolou. (Prezident) Vladimir Putin chce vládnout v Rusku tvrdou rukou, což řada ruských občanů nechce akceptovat a snaží se o to, aby se v Rusku jednou žilo lépe a my je v tom podporujeme," napsala Černá.
Zařazení Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací je podle ní samozřejmě nepříjemnost. "V tuto chvíli zastavujeme veškeré aktivity na podporu ruských partnerů a přátel, abychom je neohrožovali, a budeme si muset promyslet, jaké kroky podnikneme k tomu, abychom byli opatrnější, ale v žádném případě to neznamená, že bychom v Rusku přestali pracovat," sdělila mluvčí organizace.
Člověk v tísni na webu uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. "Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním. Země má stejně nízké hodnocení svobod jako Ázerbájdžán," stojí ve výroční zprávě za rok 2018, podle které česká organizace například pomáhala obhájcům lidských práv v souvislosti s případem odsouzeného ředitele pobočky lidskoprávní organizace Memorial Ojuba Titijeva. Člověk v tísni se angažuje i kolem anektovaného Krymu.
Člověk v tísni na svém webu mimo jiné upozorňuje na tažení ruských úřadů proti nevládním organizacím a na alarmující situaci politických vězňů v zemi. Organizace také poukazuje na to, že lidská práva jsou "nezřídka porušována i v souvislosti s ruskou anexí Krymu a pokračujícím konfliktem na východní Ukrajině".
Ruské úřady zrušily Člověku v tísni registraci pro práci v zemi už v létě 2005. Stalo se to po dlouhodobém tlaku bez udání důvodů. Organizace byla v té době čečenskými a ruskými úřady obviňována, že finančně podporuje protiruské teroristy. Registraci znovu získala po více než dvou letech.
Nynějším rozhodnutím ruského ministerstva spravedlnosti se Člověk v tísni stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno. Jejich seznam byl vytvořen po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Je na něm například Nadace otevřené společnosti miliardáře a filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců.
Organizace zařazené na seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.
Mluvčí ruské generální prokuratury Alexej Žafjarov v září podle agentury RIA Novosti řekl, že v prvním letošním pololetí bylo zahájeno 199 správních řízení kvůli zapojení do činnosti nežádoucích organizací. "Dokonce se začalo s trestním stíháním, zahájena byla čtyři," dodal Žafjarov.
Související
Charita ČR a Člověk v tísni vyhlásily sbírku pro Turecko a Sýrii
Člověk v tísni už od února pomohl půl milionu Ukrajinců
člověk v tísni , Rusko , Šimon Pánek
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
před 1 hodinou
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
před 2 hodinami
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
před 2 hodinami
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
před 3 hodinami
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
před 3 hodinami
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
před 4 hodinami
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
před 5 hodinami
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
před 5 hodinami
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
před 6 hodinami
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
před 6 hodinami
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno před 7 hodinami
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
před 8 hodinami
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
před 9 hodinami
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
před 10 hodinami
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
před 10 hodinami
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
před 11 hodinami
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
před 11 hodinami
Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili
před 11 hodinami
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
před 12 hodinami
Ukrajinské drony napadly ruské černomořské základny. Rusko jich údajně sestřelilo přes sto
Více než 100 bezpilotních letadel zneškodnily ruské systémy protivzdušné obrany v noci na pátek nad oblastmi na východě a jihovýchodě Ruska, nad Černým mořem i anektovaným poloostrovem Krym. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany, informuje agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák