Zeman s Čaputovou otevřeli Český dům v Bratislavě. Prezident to označil za jeden ze svých snů

Zeman k otevření Českého domu v Bratislavě: Byl to můj sen (zdroj: ČT24)

Prezidenti Česka a Slovenska Miloš Zeman a Zuzana Čaputová v Bratislavě slavnostně otevřeli Český dům. Ještě předtím položili věnec k pamětní desce, která připomíná průvod bratislavských studentů z 16. listopadu 1989. Ti požadovali v tehdejším komunistickém Československu reformu školství a svobodné volby.

Zeman s Čaputovou dopoledne položili věnce ke zmíněné pamětní desce, která je umístěna na budově Univerzity Komenského. „17. listopad a všechny změny, které následovaly, byly společným vítězstvím občanů tehdejšího Československa. Byla to ukázka toho, jak solidarita a spolupráce může vést k úžasné a velké změně,“ poznamenala Čaputová.

Oba státníci pak v historickém centru města společně otevřeli Český dům, jehož vznik Zeman dlouhodobě prosazoval.

Kladení věnců v Bratislavě
Zdroj: Ta3

Novým střediskem českého dění ve slovenské metropoli se stal měšťanský dům ze 17. století, který je součástí městské památkové rezervace. Slovensko na vytvoření Českého domu přispěje částkou 376 tisíc eur (9,6 milionu korun). Česko v minulosti podpořilo podobnou částkou vznik Slovenského domu v Praze.

Český prezident označil otevřené Českého domu v Bratislavě za jeden ze svých splněných snů. „Trvalo to pět let, neustálé výmluvy, že to nejde, ale nakonec jsme našli spřátelené duše, které nám v tom pomohly. V první řadě bych chtěl poděkovat panu velvyslanci Tuhému, protože ten na své první tiskové konferenci říkal, že otevření Českého domu je jeho priorita,“ prohlásil Zeman.

Dále poděkoval ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové a ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (oba za ANO). „Přeji Českému domu, aby se stal místem setkávání a místem přátelství,“ dodal prezident.

Podle Čaputové navzdory rozdělení Československa zůstaly Česko a Slovensko nejbližšími partnery. „Věřím, že Český dům v Bratislavě k této blízkosti přispěje. Věřím rovněž, že Bratislava i celá země získala otevřením Českého domu důležité místo pro setkávání, místo, které prospěje vzájemnému obchodu i kulturní výměně,“ řekla slovenská prezidentka.

Události: Zeman si připomněl listopad 1989 na Slovensku (zdroj: ČT24)

Český dům bude sloužit jako informační a kontaktní místo pro komunikaci se slovenskou veřejností a podporovat aktivity české krajanské komunity na Slovensku. Sídlit v něm bude České centrum, agentury CzechTrade a CzechTourism a v budoucnu také agentura CzechInvest.

Budova nabídne rovněž prostory například pro výstavy. V současnosti je tam instalována výstava k výročí sametové revoluce. Ve čtyřpatrové stavbě naopak nebude hospoda, kterou si tam Zeman představoval.

Český dům v Bratislavě je třetí takovou institucí, kterou Česko ve světě zřídilo. České domy fungují také v Moskvě a v Jeruzalémě. Ve všech případech tato zařízení provozují Česká centra.

Během víkendu jsou na Slovensku naplánovány různé kulturní a společenské akce u příležitosti kulatého výročí sametové revoluce, která v zemi pod Tatrami dostala přívlastek něžná. V centru slovenské metropole bude oficiálně otevřeno náměstí Něžné revoluce.

Odpoledne se v Bratislavě také uskuteční rekonstrukce zmíněného průvodu z 16. listopadu 1989, na kterém asi dvě stě studentů požadovalo reformu školství, zlepšení svých sociálních podmínek a demokracii. Skandovali hesla jako například „Chceme svobodu“, „Chceme demokracii“ či „Chceme demokratické školství“.

Vydali se k ministerstvu školství, kde své požadavky přednesli i členové ústředního výboru Komunistické strany Slovenska Gejzovi Šlapkovi. Proti účastníkům dopředu neohlášeného průvodu bezpečnostní složky nezasáhly.

Akce stojí ve stínu pražských událostí z následujícího dne, které odstartovaly sametovou revoluci. Večer se pak uskuteční první z galakoncertů, na kterém Čaputová vystoupí s projevem k výročí sametové revoluce.

Podle výsledků dřívějšího společného průzkumu českého Centra pro výzkum veřejného mínění a sociologických ústavů akademií věd obou zemí sametovou revoluci hodnotí kladně dvě třetiny Čechů a 56 procent obyvatel Slovenska.