‚Nedostatečný kontakt s dcerou.‘ Norsko prohrálo u soudu pro lidská práva další spor kvůli Barnevernetu
V krátké době Norsko u Evropského soudu pro lidská práva prohrálo další spor, který byl vedený kvůli postupu norské sociální služby Barnevernet. Případ se týká odebrání holčičky, ke kterému došlo krátce po narození, a to kvůli drogové a trestní minulosti rodičů. Štrasburský soud samotné odebrání nezpochybnil, k porušení práv rodičů podle něj ale došlo, když se s dcerou po odebrání nemohli dostatečně stýkat.
„Došlo k porušení článku 8 Evropské úmluvy (právo na respektování rodinného a soukromého života – pozn. red.), pokud jde o kontakt žadatelů s jejich dcerou, který byl omezen na čtyřikrát, později šestkrát ročně,“ stojí v rozsudku Evropského soudu pro lidská práva.
Přelomový rozsudek pro kauzu Michalákové. Norové ve Štrasburku prohráli soud o adopci odebraného chlapce
Číst článek
Jedná se o druhý prohraný soud Norska za zhruba dva měsíce. V polovině září padl rozsudek ve velmi sledovaném případu Norky Strand Lobbenové, které norské úřady odebraly syna a následně ji zbavily rodičovských práv a povolily adopci. Norové podle soudu porušili právo na soukromý a rodinný život a rozhodli na základě „omezených důkazů“. Rozsudek padl před velkým senátem a je důležitým precedentem k podobným případům u soudu.
Jak v případě Strand Lobbenové, tak v aktuálně rozhodnutém sporu se angažovala také Česká republika. V obou sporech takzvaně intervenovala, tedy zaslala soudu své stanovisko. To jí bylo umožněno, protože i Česko čeká na své rozhodnutí u soudu, a to v případě Evy Michalákové, které norský Barnevernet odebral syny v roce 2011.
Drogy a násilí
Aktuálně rozhodnutý spor se týká odebrání dítěte rodičům, kteří za sebou měli trestní a drogovou minulost. V rodině navíc podle tiskové zprávy docházelo k domácímu násilí. Holčička byla rodičům odebrána jen pár týdnů po narození na začátku roku 2015, a to poté, co se matka rozhodla, že s ní nebude v rodičovském centru.
Kauza Michaláková postoupila do další fáze. Evropský soud pro lidská práva chce po Norech vyjádření
Číst článek
U norského soudu rodiče nejdříve neuspěli, dítě bylo umístěno do pěstounské péče a styk s ním byl rodičům umožněn jen několikrát ročně na dvě hodiny. V roce 2018 jim dceru nakonec úřady vrátily do péče, a to na základě posudku dvou expertů, kteří řekli, že jejich schopnost se postarat o dítě se zlepšila, rodiče navíc souhlasili se stanovenými opatřeními.
Předtím, než jim dceru úřady vrátily do péče, se v roce 2016 rodiče obrátili právě na štrasburský soud pro lidská práva. Ten na začátku letošního listopadu rozhodl, že norské úřady jejich práva porušily. Soud nezpochybnil odebrání holčičky, to naopak za daných okolností označil za „relevantní“. Za porušení práv označil nemožnost se s dcerou vídat dostatečně často.
„Soud zdůraznil, že pokud existovala možnost, že rodina bude opět sloučena, nemohly být intervaly v kontaktních setkáních v řádech týdnů, nebo dokonce měsíců, jak k tomu došlo v tomto případě,“ stojí v tiskové zprávě soudu.
Omezený styk s rodiči
To, že se rodiče s dětmi odebranými Barnevernetem mohou vídat jen velmi omezeně, je jedním ze společných rysů řady známých případů. Eva Michaláková se se svými syny mohla potkávat jen dvakrát ročně po dobu dvou hodin, později jí úřady styk omezily dokonce jen na 15 minut. Podobná je situace i v případu holčičky Maxine Ladické, kterou sociální služba odebrala slovensko-norskému páru v roce 2015. Ti se s dcerou mohli potkávat jen třikrát do roka.
Norsko pod tlakem kvůli odebírání dětí. Štrasburský soud posunul do další fáze devět nových stížností
Číst článek
„Považuji za klíčové, že Evropský soud pro lidská práva výslovně upozornil, že Norsko omezuje na minimum styky rodičů a dětí a vůbec nevytváří podmínky pro budoucí vrácení dětí k rodičům,“ uvedl k případu právník Pavel Hasenkopf z petičního výboru k případu Michalákové.
Podle jeho informací české soudy a úřady jdou ve styku dítěte s rodiči opačným směrem. „Pokud rodič není vyloženě tyran nebo nebyl zbaven rodičovských práv, umožňují co nejširší rozsah styku rodičů s dětmi, které jim byly odebrány, a to třeba i několikrát týdně. Dělají to právě proto, aby usnadnily případné budoucí vrácení dětí k rodičům, aby děti neztratily se svými rodiči kontakt a neodcizily se jim. Norský systém naopak odcizování rodičů a dětí vyloženě nahrává,“ dodal.
Norsko je nyní před štrasburským soudem kvůli odebírání dětí pod tlakem – celkem totiž čelí jednatřiceti stížnostem kvůli Barnevernetu. V polovině června se do další fáze u soudu posunulo šestnáct stížností, včetně té Evy Michalákové nebo Ladických. V polovině října přibylo dalších devět.
Ke všem by se nyní měla vyjádřit žalovaná strana, tedy norská vláda. Až pak bude jasné, zda o nich soud bude rozhodovat. Do tohoto procesního stadia u soudu se ale obecně dostává jen asi 10 procent všech stížností.
