Evropská komise po Babišovi zahájila šetření České pošty

Evropská komise zahájila prověřování České pošty pro podezření z křížového financování komerčních služeb. Peníze, které od státu dostává na základní služby, údajně nezákonně využívala i na další nabídku služeb. Tím podle podnětu pro EK křivila trh a znevýhodňovala své konkurenty. Uvedl to server Seznam Zprávy. Česká pošta si možného pochybení není vědoma.

Podle dokumentu, který má redakce Seznamu k dispozici, zahájila komise prověřování 19. listopadu. Pokud uzná, že Česká pošta hospodařila v rozporu s procesními pravidly, může žádat, aby členský stát podporu zastavil.

"Křížového financování si nejsme vědomi a o tomto konkrétním řízení nemáme informace," řekl Seznamu mluvčí pošty Matyáš Vitík. Dodal, že pošta je připravena spolupracovat na tom, aby se nedorozumění vyjasnilo.

Podezření se týká poskytování služeb, které Česká pošta má pro své klienty nad rámec základního balíčku. To se týká třeba nabídek Balíkovny. Ty se totiž považují za prémiové a nevztahuje se na ně státní poštovní licence. Na jejím základě musí Česká pošta bez ohledu na trh poskytovat některé univerzální služby za stejných podmínek všem uživatelům, za dostupnou cenu a ve stanovené kvalitě.

Podezření vzbudila zejména cenová nabídka tzv. komerčních služeb. Ačkoliv totiž Česká pošta hospodaří ztrátově velkou část balíků vozí výrazně pod cenou nabízenou soukromými dopravci. Jak velký je to rozdíl, ilustruje běžná nabídka doručení malého balíku do 50 centimetrů na poštu. Zatímco běžný občan v rámci služby Balík Na poštu zaplatí 119 korun, e-shopy mají podle informací Seznam Zpráv možnost využít prémiovější službu Balík Do balíkovny.

"Celkem často se setkáváme s tím, že e-shopy po nás chtějí, abychom jim naše služby prodávali za ceny, za které nakupují službu Balík Do balíkovny od České pošty," podotkla Simona Kijonková ze soukromé firmy Zásilkovna.

Státní příspěvek, který až dosud činil půl miliardy korun každý rok, přitom může být využíván výlučně na krytí ztrát, které vznikají z provozování základních služeb. Příští rok by měl příspěvek na návrh ministerstva vzrůst až na 1,5 miliardy Kč. Zvýšení ale musí posvětit Evropská komise.

Související

Česká pošta, ilustrační fotografie.

Nejen obchody na Velikonoce zavřou. Pošta řekla, kdy a kde bude mít otevřeno

Jen do čtvrtka má člověk jistotu, že si bez problémů zařídí všechno potřebné. Velkým pátkem totiž začne čtyřdenní velikonoční volno. Lidé pak nemohou počítat s tím, že si ve velkých obchodech nakoupí kdykoliv. Na upravenou otevírací dobu během zmíněného období upozorňuje klienty i Česká pošta.
Česká pošta, ilustrační fotografie.

Českou poštu nadále povede Štěpán. Nyní už oficiálně

Novým generálním ředitelem České pošty bude dosavadní pověřený šéf Miroslav Štěpán. Vybral ho ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na základě doporučení výběrové komise jako nejlepšího ze čtyř kandidátů, kteří se přihlásili do výběrového řízení. Nominace bude předložena vládnímu výboru pro personální nominace. 

Více souvisejících

Česká pošta evropská komise

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy