Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Na tiskové konferenci to dnes po konci summitu NATO oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Ankara plán dosud blokovala a žádala, aby aliance výměnou za tureckou podporu uznala jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turci bojují v Sýrii. Neshody v alianci jsou ale podle Stoltenberga normální a existovaly od vzniku NATO.
Turecko dlouhodobě požaduje, aby Západ uznal za teroristické kurdské milice YPG, proti kterým turecká armáda bojuje na severu Sýrie. Prezident Recep Tayyip Erdogan před odletem na londýnský summit uvedl, že Ankara jinak nepodpoří NATO v otázce obrany pobaltských států. Tu aliance už několik let posiluje jako součást své reakce na ruský postup vůči Ukrajině a obecně stále asertivnější chování Moskvy.
Dnes Stoltenberg řekl, že se podařilo najít shodu na aktualizovaném obranném plánu pro Pobaltí a Polsko. Na označení kurdských sil v Sýrii ale podle něj mezi členy NATO nadále panuje rozdílný názor.
Litevský prezident Gitanas Nauséda na tiskové konferenci prohlásil, že Turecko výměnou za schválení plánu na summitu nic nepožadovalo. "Nikdo po nás za to nic nechtěl. Poděkovali jsme všichni prezidentovi Erdoganovi za solidaritu," řekl Nauséda.
"Samozřejmě, že máme neshody, cokoli jiného by bylo divné," řekl také Stoltenberg v reakci na dotaz na spory mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Média před summitem, který měl být připomínkou 70 let existence nejsilnějšího spojenectví světa, široce referovala o slovních přestřelkách právě mezi vrcholnými představiteli některých členských zemí.
Generální tajemník #NATO @jensstoltenberg oznámil, že summit #NATOLondon schválil aktualizované plány na obranu Pobaltí a Polska proti Rusku. Jejich schválení podmiňovalo Turecko tím, že ostatní spojenci označí kurdské jednotky na severu Sýrie za teroristy. Kdo ustoupil, neřekl pic.twitter.com/1IcFaeZdE9
— Filip Nerad (@FilipNerad) December 4, 2019
"V NATO existovaly neshody po celou dobu jeho existence," dodal Stoltenberg a připomněl například ostré spory mezi členy bloku v souvislosti s Američany vedenou invazí do Iráku v roce 2003.
Stoltenberg na tiskové konferenci představil také závěry jednání devětadvaceti členských zemí aliance, která je v nich označena za "nejúspěšnější alianci v dějinách". V deklaraci prezidenti a premiéři zemí NATO zdůraznili solidaritu a spojenectví a připomněli článek pět Washingtonské smlouvy, podle které je útok na jednu členskou zemi útokem na všechny.
Země se v závěrečném dokumentu hlásí také k plánu zvyšování obranných investic. "Dosahujeme dobrého pokroku. Musíme a budeme dělat více," píše se v textu. "Agresivní akce Ruska" představují podle závěrů ohrožení euroatlantické bezpečnosti.
Britský premiér Boris Johnson při své závěrečné tiskové konferenci hovořil o "dobrých diskusích" ohledně společného přístupu k Rusku. Lídři prý na summitu probírali, jak je třeba s Moskvou jednat a před čím je třeba se mít na pozoru. Co se týče výdajů na obranu, Johnson podle televize Sky News řekl, že Británie hodlá udržovat obranný rozpočet na úrovni všeobecně požadovaných dvou procent HDP.
Trvalou hrozbou je pro země NATO také terorismus. "Nestabilita za našimi hranicemi také přispívá k neregulérní migraci. Čelíme kybernetickým a hybridním hrozbám," píše se dále v dokumentu. Podporu aliance vyjádřila nastolení dlouhodobé bezpečnosti a stability v Afghánistánu či spolupráci NATO a Evropské unie. Mezi novými členy přivítala Severní Makedonii.
Deklarace zmiňuje také význam zajištění bezpečných komunikačních sítí, včetně sítí páté generace (5G) a označuje vesmír za operační prostor. Summit také uvedl, že rostoucí vliv Číny ve světě skýtá příležitosti i výzvy. V deklaraci se objevila i výzva generálnímu tajemníkovi NATO, aby zahájil proces hledání způsobu, jak posílit "politickou dimenzi" aliance.
Související
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
NATO , Jens Stoltenberg , Rusko , Litva , Boris Johnson
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
včera
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
včera
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
včera
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
včera
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba zastává názor, že Rusko bude možné zapojit do mírových jednání, ale až po mírovém summitu, který se v polovině června uskuteční ve Švýcarsku bez účasti delegace z Moskvy.
Zdroj: Libor Novák