PŘEHLEDNĚ: Nemocenská v roce 2022. Jak na výpočet? Máte na ni nárok i ve zkušební době?

Nemocenská - Ilustrační foto

Nemocenská - Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Na náhradu mzdy mají zaměstnanci nárok již od prvního dne nemoci, v roce 2019 byla totiž zrušena karenční doba. Na nemocenskou hrazenou státem mají nárok od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Co nemocenská v případě karantény? Lidé budou dostávat příspěvek až 370 korun. Mohou nemocenskou pobírat i OSVČ? A co dělat v případě výpovědi?

V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci v pracovní neschopnosti náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem. Nemocenská náleží až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a vyplácí ji Okresní správa sociálního zabezpečení. Výše nemocenské závisí na dosažené mzdě. Nemocenská obecně náleží za kalendářní dny, tedy včetně víkendů.

Nemocenská a zaměstnanec

Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou ze zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Není přitom však nutné splnit minimální dobu pojištění, jako je tomu u mateřské. Výše nemocenské závisí na výši průměrné hrubé mzdy za zpravidla 12 předcházejících kalendářních měsíců.

Kalkulačka: Jak vysoká bude vaše nemocenská? >>>

Nemocenská: Jak na výpočet? >>>

Nemocenská a OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na nemocenskou pouze v případě, že jsou účastny na dobrovolném nemocenském pojištění. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti jsou OSVČ bez finančního plnění, nemocenská jim rovněž náleží až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Výše nemocenské u OSVČ závisí právě na výši měsíční platby na dobrovolném nemocenském pojištění.

Tip: Podnikáte? Zajistěte se vhodným pojištěním >>>

Nemocenská po výpovědi

Zaměstnanec má nárok na nemocenskou i ve výpovědní době. Zákonná dvouměsíční výpovědní doba běží při podání výpovědi zaměstnancem nebo zaměstnavatelem a začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po jejím doručení. Výpočet nemocenské přitom neovlivňuje, zdali podal výpověď zaměstnanec nebo zaměstnavatel.

Video: Karenční doba

Nemocenská a výpočet v roce 2022? 

Nemocenská se počítá z denního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno zpravidla průměrná denní mzda za uplynulých 12 měsíců.   

Při výpočtu nemocenské dávky dochází k redukci denního vyměřovacího základu. V roce 2022 jsou redukční hranice následující:

  • do částky 1 298 korun se redukuje z 90 procent
  • od částky 1 298 korun do 1 946 korun se redukuje z 60 procent
  • od částky 1 946 korun do 3 892 korun se redukuje z 30 procent

K částce denního vyměřovacího základu nad 3 892 korun se již nepřihlíží, takže je maximální částka nemocenské zastropována. V roce 2022 tak činí maximální denní redukovaný vyměřovací základ 2 141 korun.

Denní nemocenská činí 60 procent z redukovaného denního vyměřovacího základu v prvních 16 dnech, v dalších 30 dnech potom 66 procent a v dalších dnech 72 procent. To znamená, že čím delší nemocenská je, tím vyšší je průměrná částka nemocenské za den nemoci.

Praktický příklad: Výpočet nemocenské dávky

Paní Karolína má hrubou měsíční mzdu 40 tisíc korun. Jaký bude výpočet nemocenské dávky? Jak vysokou nemocenskou bude mít za 64 dní nemoci?

V prvních 14 dnech nemoci bude mít paní Karolína nárok na náhradu mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Celkově tedy bude dostávat nemocenskou 50 dní.

  • Denní redukovaný vyměřovací základ má paní Karolína 1 179 korun (do první redukční hranice se započítá 1 168,20 koruny, z druhé redukční hranice 10,24 koruny).
  • Za prvních 16 dní nemoci náleží paní Karolíně nemocenská ve výši 11 328 korun (1 179 korun x 60 procent, zaokrouhleno na koruny nahoru) x 16 dní).
  • Za dalších 30 dní nemoci náleží paní Karolíně nemocenská v částce 23 370 korun (1 179 korun x 66 procent, zaokrouhleno na koruny nahoru) x 30 dní)
  • Za další 4 dny nemoci náleží paní Karolíně nemocenská ve výši 3 396 korun (1 179 korun x 72 procent, zaokrouhleno na koruny nahoru) x 4 dny).

Celkem za 50 dní nároku na nemocenskou obdrží paní Karolína částku 38 094 korun (11 328 korun + 23 370 korun + 3 396 korun).

Příklad: Práce na dohody

Paní Markéta pracuje na dvě dohody o provedení práce, u každé činí měsíční odměna 10 tisíc korun. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 tisíc korun a méně, tak se z ní neplatí sociální pojištění a taková práce nezakládá účast na nemocenském pojištění. V případě nemoci tedy nemá paní Markéta nárok na nemocenskou.

Příklad: Zkrácený úvazek za 15 tisíc korun

Paní Veronika pracuje na zkrácený úvazek pro zaměstnavatele XY. Hrubou měsíční odměnu má paní Veronika 15 tisíc korun. Při práci na zkrácený úvazek může být hrubá měsíční mzda nižší než minimální měsíční mzda ve výši 16 200 korun, neboť ta je stanovena pro práci na plný úvazek. U zkráceného úvazku však musí být dodržena hodinová minimální mzda. V případě nemoci bude mít paní Veronika nárok na nemocenskou, protože splňuje podmínku účasti na pojištění.

Výpočet nemocenské dle výše příjmu

V přiložené tabulce máme vypočtenu týdenní nemocenskou, měsíční nemocenskou a dvouměsíční nemocenskou v závislosti na výši hrubé mzdy. Vše až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti.

Kalkulačka: Jak vysoká bude vaše nemocenská? >>>

Hrubá mzda

týdenní nemocenská
(7 dní)

měsíční nemocenská
(30 dní)

dvouměsíční nemocenská
(60 dní)

18 tisíc korun2 240 korun10 048 korun21 056 korun
26 tisíc korun3 234 korun14 518 korun30 432 korun
34 tisíc korun4 235 korun18 990 korun39 794 korun
40 tisíc korun4 956 korun22 234 korun46 584 korun
46 tisíc korun5 453 korun24 462 korun51 250 korun
60 tisíc korun6 573 korun29 486 korun61 792 korun
80 tisíc korun7 406 korun33 224 korun69 628 korun
100 tisíc korun8 232 korun36 932 korun77 404 korun

Nemocenská a ukončení pracovního poměru na dobu určitou

Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou skončí bez ohledu na další okolnosti. Nárok na nemocenskou vzniká i v 7denní ochranné lhůtě po ukončení pracovního poměru. Ochranná lhůta po ukončení pracovního poměru je přitom stejně dlouhá bez ohledu na skutečnost, zdali byl pracovní poměr ukončen výpovědí, vzájemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nebo právě uplynutím času u pracovního poměru na dobu určitou.

Nemocenská a covid

Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší od zaměstnavatele v době prvních 14 dní náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 procent redukovaného průměrného výdělku. Od 15. kalendářního dne mu přísluší dávka nemocenské vyplácená OSSZ.

Nemocenská a invalidní důchod

Zaměstnanci pobírající invalidní důchod prvního stupně a invalidní důchod druhého stupně mají nárok na nemocenskou ve stejném rozsahu jako ostatní zaměstnanci. Zaměstnanci pobírající invalidní důchod třetího stupně však mohou pobírat nemocenskou maximálně 70 kalendářních dní.

Pozor! Nemocenská kontrola

Pokud pobíráte nemocenské dávky, měli byste počítat i s možností kontroly dodržování režimu v pracovní neschopnosti. Pokud nemocný není v hodinách stanovených lékařem doma zastižen, resp. na adrese uvedené v neschopence, může mu být krácena či odebrána nemocenská podpora.

Prvních 14. dní pracovní neschopnosti má právo kontroly zaměstnavatel – z důvodu výplaty náhrady mzdy. Od 15. dne (výplata nemocenské) kontroly provádí pracovníci OSSZ.

Nemocenská za víkend

První dva týdny neschopenky dostává nemocný náhradu mzdy od zaměstnavatele. Na rozdíl od náhrady mzdy, která připadá pouze za pracovní dny, nemocenské dávky náleží za každý kalendářní den, tedy včetně dnů víkendu či státních svátků.