Jméno nebo aspoň příjmení prvního člověka na Měsíci Neila Armstronga si vybaví téměř každý. Druhého astronauta, který v červenci 1969 strávil 21 hodin na měsíčním povrchu spolu s Armstrongem, ale zná už podstatně méně lidí. Buzz Aldrin, který se narodil 20. ledna 1930, však na rozdíl od svého slavnějšího kolegy dodnes vášnivě propaguje lety do vesmíru a věří, že zanedlouho budou cesty za hranice atmosféry přístupné veřejnosti.
S osudem "věčně druhého" se ale Aldrin zpočátku smiřoval jen těžko - ostatně původně nebylo vůbec jasné, který člen posádky vystoupí z měsíčního modulu první. Nakonec dostal přednost civilista Armstrong, plukovníku letectva Aldrinovi pak alespoň patřila první slova pronesená na povrchu Měsíce. Neřekl ovšem tehdy nic světoborného, jen oznámil "hladké přistání". Až poté pak přišlo Armstrongovo slavné: "Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!"
Po návratu z Měsíce navíc Buzze Aldrina dostihla rodinná dispozice k depresím a někdejší bojový pilot se musel vypořádat i s alkoholismem. Rozpadlo se mu manželství a poté, co v roce 1972 definitivně odešel od letectva, se raději načas uchýlil do ústraní. Deprese i pití se mu nakonec díky lékařské pomoci podařilo překonat a v 80. letech Aldrin začal znovu budovat kariéru - využil přitom jak své technické vzdělání, tak zkušenosti z vesmírných letů.
Dodnes přednáší o svém letu na Měsíc a od konce 90. let také usilovně propaguje vesmírnou turistiku a soukromé lety do kosmu. Kvůli svým přednáškám o památné cestě se Buzz Aldrin před lety dokonce málem dostal do konfliktu se zákonem. Nechal se totiž vyprovokovat popíračem cest na Měsíc Bartem Sibrelem, podle kterého byly cesty i záběry z nich zfalšovány v ateliéru, a dal mu pěstí. Prokurátor ale přijal Aldrinovu argumentaci, že se pouze bránil agresivnímu Sibrelovi.
Budoucnost výzkumu vesmíru Aldrin nevidí ve státních programech, ačkoli on sám se právě díky takovému do vesmíru podíval, ale spíše u soukromníků. Astronaut, který se objevil například v kreslených Simpsonech, inspiroval jednu z postaviček v Toy Story - Příběhu hraček a před kamerou se mihl také ve filmu Transformers 3 nebo seriálu Teorie velkého třesku, přitom možný návrat na Měsíc vidí jako pouhé oprašování zašlé slávy. Skutečnou výzvou je podle něj cesta na Mars.
Budoucí druhý člověk na Měsíci se narodil 20. ledna 1930 jako Edwin Eugen Aldrin junior ve vojenské rodině, jeho otec to, stejně jako později syn, dotáhl na plukovníka letectva. V rodině Edwinovi odmalička říkali Buzz - od buzzer, dětské zkomoleniny anglického slova "brother" (bratr) - a Aldrin se tak dokonce v roce 1988 nechal oficiálně přejmenovat. Po střední škole dostal nabídku na stipendium na Massachusettský technický institut (MIT), dal ale přednost armádě.
Začátkem 50. let Aldrin absolvoval Americkou vojenskou akademii ve West Pointu mezi nejlepšími z ročníku a zamířil k letectvu. Úspěšně bojoval v korejské válce, později sloužil jako instruktor a začátkem 60. let také získal na MIT doktorát z astronautiky. To mu pomohlo otevřít cestu k letům do vesmíru, nejprve byl členem programu Gemini. Do vesmíru se podíval poprvé v listopadu 1966 na palubě Gemini 12 spolu s Jamesem Lovellem, který velel i nešťastnému Apollu 13.
Při svém prvním (a také předposledním) letu do vesmíru Aldrin třikrát vystoupil do volného prostoru a spolu s procházkami po Měsíci držel nějakou dobu rekord v pobytu mimo kosmickou loď. V posledních letech Aldrin vzbudil pozornost i jinak než svou popularizační činností. Předloni se v médiích objevily zprávy o sporu, který vedl se synem kvůli údajným krádežím svých peněz a poškozování odkazu. A před třemi lety musel být ze zdravotních důvodů evakuován z jižního pólu, kam se vydal jako turista.
Související
50 let od přistání na Měsíci: Trump nezapomněl, v Bílém domě přijal astronauty
Astronaut "Buzz" Aldrin žaluje své děti, prý jdou po jeho penězích
Buzz Aldrin , NASA , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
před 56 minutami
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
před 1 hodinou
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
před 1 hodinou
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
před 2 hodinami
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 2 hodinami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 3 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 3 hodinami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 3 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 4 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 5 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 5 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 5 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 6 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 7 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
před 7 hodinami
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 8 hodinami
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
před 9 hodinami
Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli
před 9 hodinami
Trpělivost došla i Německu. Proti Izraeli zvažuje stejné kroky jako USA
před 9 hodinami
Finále Eurovize 2024 bez Česka. Aiko v semifinále neuspěla
Česko bude chybět mezi 26 zeměmi v sobotním finále Eurovize ve švédském Malmö. Aiko totiž nepostoupila ze čtvrtečního druhého semifinále. Nejlepším českým výsledkem tak zůstává šesté místo Mikolase Josefa z roku 2018.
Zdroj: Lucie Podzimková