Nikdo to nebral vážně, dost lidí je v šoku, popisuje situaci ve Wu-chanu Čech, který tam studuje
Nový typ koronaviru od konce loňského roku zabil zatím 26 lidí. Většinou se jedná o lidi v pokročilém věku trpící nějakou chronickou nemocí. Velkoměsto Wu-chan, které je epicentrem nákazy, se ve čtvrtek z rozhodnutí čínské vlády ocitlo de facto v karanténě. „Nikdo to nebral vážně,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas student Daniel Pekárek, který ve Wu-chanu žije od konce loňského srpna.
Jak dlouho jste v Číně a cítíte se tam teď bezpečně?
Jsem tady prvním rokem. Studium jsem začal v říjnu, ale jsem tady zhruba od konce srpna. Myslím si, že tady v Číně je to celkem bezpečné. Dost lidí je docela v šoku, protože propukla epidemie, která je podobná viru SARS z roku 2003. Poprvé jsme se o tom dozvěděli asi v půlce prosince, ale nikdo to nebral vážně. Někteří lidé si mysleli, že je to SARS, který tady byl kdysi. Ve skutečnosti se ukázalo, že je to pouze koronavir, který je mu podobný.
VIDEO: Čína staví nemocnici pro nakažené koronavirem. Tisíc lůžek chce připravit za pět dní
Číst článek
Vy osobně se bojíte, že by vás to mohlo nějak ohrozit? Jak se snažíte zabránit styku s nákazou?
Snažím se nevycházet ven a nosím roušky. Nakoupil jsem si nějaké zásoby a snažím se to tady přečkat. Žiju mimo vlastní školu. Spolužáci, kteří žijí na ubytovnách a kolejích, dnes ve školní skupině psali, že je tam prý nějaká slečna, která onemocněla pravděpodobně tím virem. Měla vysoké horečky, ale ještě se neví, co jí je. Člověk si pak uvědomí, že se to týká i mladších lidí. Že se to může stát okolo něj. Zatím jsem v pořádku a doufám, že to tak nějakou dobu zůstane.
Jak to ve městě momentálně vypadá?
Začnu tím, jak jsem byl teď venku vyzvednout roušky z internetu, které jsem si před pár dny objednal. Lidí tam bylo určitě míň než obvykle. Je to ale možná i tím, že se tady brzy stmívá, teď je tu půl sedmé a už je dost tma. Lidi bych napočítal asi na prstech, řekl bych, že jsem viděl asi tři. Většinou to byli starší lidi. Všichni na sobě měli kapuci a roušku. Jeden pán tam byl venčit psa. Obchod, kde jsem byl včera nakupovat, dnes zavřený nebyl. Myslím si, že je super, že si lidé pořád mohou nakoupit věci. Včera byla situace vyhrocená, protože byly obchody vykoupené.
Týká se to i velkých obchodů?
Do supermarketu nechodím, protože je to ode mě celkem kus cesty. Ale mám tady v sousedství takové menší obchůdky. Něco podobného, jako mají u nás třeba Vietnamci. Viděl jsem, jak tam paní seděla, svítilo se tam a dveře byly otevřené, takže si myslím, že by lidi neměli mít problém si nakoupit. Ale možná je to tím, že na čínský nový rok hodně obchodů a restaurací zavírá, tak lidi možná měli strach, že by si nebyli schopní nakoupit. Mohlo to být i tím.
Nakažených koronavirem rychle přibývá. ‚Bojíme se, ale nemáme jinou možnost,‘ říká lékař z Wu-Chanu
Číst článek
Obstaráváte si vy nebo ostatní vaši známí věci osobně v obchodech, nebo přes internet?
Tady v Číně si člověk objedná cokoliv z internetu. Doručení je na většinu věcí zdarma. Takže si tady člověk vajíčka i máslo objedná z internetu.
Víte o tom, co všechno ve městě je uzavřeno?
Tady v Číně nejsou nějaké no-go zóny nebo něco takového, kam by člověk nemohl. Nejsou tady vojáci, kteří by lidi vyháněli pryč. Viděl jsem fotky, podle kterých na okraji Wu-chanu byli policisté, kteří kontrolují, aby lidé nevycestovali. Sám s tím zkušenost nemám a nevím, jak to tam vypadá. Slyšel jsem, že jsou nějací Číňani, kteří dokážou převést člověka z Wu-chanu ven za nějaké větší peníze. Nevím, co je na tom pravdy ani kolik si za to berou. Říkám, co jsem slyšel od lidí.
Jak se dostáváte k informacím o tom, co se děje a kam můžete?
My používáme aplikaci WeChat, což je něco jako u nás Facebook, kde máme různé skupiny. Školní a dále na každý předmět. Učitelé a lidi, kteří se starají o mezinárodní studenty na naší univerzitě, pravidelně sdílejí některé informace. Například na co bychom si měli dávat pozor. Sdílejí tam některé novinky, které jsou přeložené do angličtiny. Dále se dívám na zdi svých přátel, dívám na ostatní čínské sociální sítě, třeba Weibo. Tam je většina lidí, včetně čínských médií.
