Po třech letech bude jasno v otázce lex Babiš. Ústavní soud se za týden vyjádří k pozměňovacím návrhům
Ústavní soud 18. února po třech letech vyhlásí, jak rozhodl o takzvaném lex Babiš. Jde o zákon, který omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám. Návrhy na provedení škrtů v zákonu o střetu zájmů podali začátkem roku 2017 jednak prezident Miloš Zeman, jednak skupina poslanců, zejména z vládního hnutí ANO. Ústavní soud se návrhy zabýval ve spojeném řízení.
Termín vyhlášení nálezu soud zveřejnil v přehledu jednání na svém webu. Znamená to, že při úterním neveřejném zasedání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců, našel soudce zpravodaj Jan Filip většinovou podporu pro svůj návrh. Soudci už o něm v minulosti opakovaně diskutovali za zavřenými dveřmi. Jeho obsah ale zůstává neveřejný až do vyhlášení plánovaného na úterý příštího týdne.
Ústavní soud se začal zabývat podnětem prezidenta Zemana na zrušení části zákona ‚lex Babiš‘
Číst článek
Zákon přezdívaný lex Babiš zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády a dalším veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Novela postihla zejména podnikání tehdejšího vicepremiéra, nynějšího předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), který kvůli nové právní úpravě převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřeneckých fondů.
Prezidentův návrh podaný k Ústavnímu soudu označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. „Pokud jde o princip vhodnosti, je schopnost této právní úpravy dosáhnout zamýšleného cíle, respektive ho neminout, v podstatě nulová (...),“ stálo v návrhu. Zeman zdůrazňoval, že lidé mají mít rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si nyní v podstatě musí vybrat: politika, nebo podnikání.
Podle dalšího podání, které v roce 2017 podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Slovy poslaneckého návrhu šlo o „legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku“.
Poslanci kritizují i fakt, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku – Babišovi. Postrádá tedy všeobecnost, základní rys právního předpisu.
