Za 1,3 miliardy korun se předsednictví v EU zvládnout nedá, míní český velvyslanec Dürr
Nadále vedu tým, který pracuje na stálém zastoupení, nepočítám s tím, že jeden článek něco znamená. Tak reaguje český velvyslanec při Evropské unii Jakub Dürr na informace některých médií, že bude muset opustit své místo kvůli názorovým neshodám s premiérem Andrejem Babišem. Jak se dívá na úsporný rozpočet českého předsednictví Evropské unie?
Moderátorka Dvaceti minut Radiožurnálu Marie Bastlová upozorňuje, že Lidové noviny spekulovaly o tom, že velvyslancovu pozici oslabuje kritika plánovaných úspor na české předsednictví Evropské unie a také jeho kritika spolupráce Česka v rámci zemí V4.
Jak se český velvyslanec při EU Jakub Dürr dívá na úsporný rozpočet českého předsednictví v EU?
„Jsou skupiny a politiky, ve kterých si Visegrád vyhovuje a spolupracuje velmi dobře, kde si nemusíme nic vysvětlovat a kde stojí za to pokračovat…,“ vysvětluje Dürr.
Na druhé straně je podle něj celá skupina jiných politik a oblastí, kde se Česká republika svým profilem, postoji, pragmatismem ráda kamarádí ve skupině stejně smýšlejících. V té souvislosti jmenuje Irsko, Nizozemí, Švédsko Dánsko…
Babiš chce srazit náklady na české předsednictví EU. ‚Neprosadíme důležité věci,‘ varuje Petříček
Číst článek
„Jde o to dobře balancovat vektory, které v jednotlivých oblastech máme,“ vysvětluje s tím, že v genech české diplomacie je přemosťování – abychom stáli spíše někde uprostřed než na jednom ze dvou extrémních konců.
Finská varianta
České předsednictví v Evropské unii by mělo přijít na řadu v druhé polovině roku 2022. Česká vláda na něj schválila rozpočet okolo 1,3 miliardy korun.
V té souvislosti Dürr už dříve ve sněmovně upozorňoval na nástrahy, které by mohl nízký rozpočet a malý počet expertů přinést.
Je vůbec možné za takové peníze plnohodnotné předsednictví zvládnout? „To, co se od předsednictví očekává a jak je tradičně nastavené, tak to by bez nějakých velkých změn nebylo možné,“ konstatuje.
A jak by takové předsednictví vypadalo? Podle Dürra lze jít různými cestami, jako příklad uvádí finské předsednictví, které bylo ale méně administrativně náročné.
„Spořiví Finové se rozhodli, že ušetřené peníze dají na téma klima a životní prostředí,“ přibližuje.
