Prezident a poslanci ANO se stížností neuspěli, Ústavní soud nechal zákon o střetu zájmů beze změn
Ústavní soud zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.
Podle premiéra Andreje Babiše je celý zákon o střetu zájmů nesmyslný. „Já myslím, že podnikatelé mají co přinést do politiky a ‚lex Babiš‘ mi upírá základní práva vlastnit ta účastnit se věcí veřejných,“ reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu Babiš. „Ten návrh podal pan prezident, není to můj spor,“ dodal.
Reakce na rozhodnutí Ústavního soudu: Zákon mi upírá právo vlastnit, je nesmyslný, říká Babiš
Číst článek
„Ústavní soud dospěl k závěru, že ve velké části jsou námitky nedůvodné. V jedné části návrhu pana prezidenta potom nebyly splněny podmínky a tato část, protože se týká námitky proti novelizujícímu znění zákona, které nemůže být samostatně napadeno, byla odmítnuta,“ řekl v úterý soudní zpravodaj Jan Filip.
Podle Filipa prezident, tím že podal návrh první, určil charakter řízení. „Skupina poslanců musela být odmítnuta s tím, že se stala vedlejší účastnicí řízení,“ dodal.
Prezident Zeman je podle svého mluvčího rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt ve věci zákona o střetu zájmů a toto rozhodnutí respektuje.
Návrhy na provedení škrtů v zákonu o střetu zájmů podali začátkem roku 2017 jednak prezident Miloš Zeman a skupina poslanců, zejména z hnutí ANO. Ústavní soud se návrhy zabýval ve spojeném řízení.
Soudci už o návrhu opakovaně diskutovali v minulosti za zavřenými dveřmi, teprve minulý týden ale našli potřebnou shodu na výroku i odůvodnění. Prezident délku řízení opakovaně kritizoval.
Zákon o střetu zájmů zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.
Novela postihla zejména podnikání tehdejšího vicepremiéra, současného předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Kvůli nové právní úpravě, kterou někteří označují jako „lex Babiš“, převedl v roce 2017 své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Politika, nebo podnikání
Prezidentův návrh podaný k Ústavnímu soudu označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná.
Prezident urgoval u Rychetského podnět kvůli lex Babiš. ‚Ptal se, kdy rozhodneme,‘ říká šéf soudu
Číst článek
„Pokud jde o princip vhodnosti, je schopnost této právní úpravy dosáhnout zamýšleného cíle, respektive ho neminout, v podstatě nulová (...),“ stálo v návrhu.
Zeman zdůrazňoval, že lidé mají mít rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si nyní v podstatě musí vybrat: politika, nebo podnikání.
Podle dalšího podání, které v roce 2017 podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce.
Slovy poslaneckého návrhu šlo o „legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku“.
Poslanci kritizovali i fakt, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku – Babišovi. Postrádá tedy podle nich všeobecnost, základní rys právního předpisu.
