Babiš nečeká, že se summit EU dohodne na finančním rámci

Premiér Andrej Babiš (ANO) nepředpokládá, že by se tento týden na mimořádném summitu Evropské unie podařilo najít dohodu na víceletém finančním rámci EU na roky 2021 až 2027. Pozice jednotlivých zemí jsou příliš rozdílné, řekl dnes předseda vlády poslancům ve výboru pro evropské záležitosti. Představoval jim českou pozici před summitem. Návrh víceletého finančního rámce Babiš považuje za nevyvážený, podle něj zvýhodňuje bohatší země. O možnosti českého veta vůči návrhu mluvit nechtěl.

Babiš uvedl, že předseda Evropské rady Charles Michel je optimistický pokud jde o možnou dohodu, sám se k tomu ale staví skepticky. "Já si myslím, že se nedomluvíme. Ty rozdíly jsou obrovské," řekl. Kriticky se stavěl také k možnosti, že by se jednání na summitu, který začne ve čtvrtek, mohlo protáhnout až do soboty.

Český premiér nesdílí názor některých evropských politiků, že už nelze se schválením rozpočtového rámce otálet. Podle něj zbývá ještě relativně dost času na to najít dohodu. Současný summit považuje Babiš za první moment, kdy se bude vážně vyjednávat na nejvyšší úrovni. "Určitě všichni tam budeme s tím, že se chceme minimálně přiblížit v těch pozicích," řekl. Nechtěl mluvit o tom, zda by Česko uplatnilo veto, pokud by se nepodařilo prosadit jeho požadavky.

Samotný návrh víceletého finančního rámce však Babiš opět kritizoval. "Mám pocit, že návrh rozpočtu jde na ruku těm bohatým státům, že není vyvážený," řekl. Podle něj je nerovnováha mezi tradičními a novými politikami EU, když jsou staré priority jako zemědělská a kohezní politika omezovány na úkor centrálních unijních dotačních programů. Západoevropské země nechtějí peníze na kohezi zvyšovat a tvrdí, že rozpočet je třeba více orientovat na nové priority, jako jsou boj s klimatickými změnami, digitalizace či bezpečnost.

Právě návrh v oblasti kohezní politiky Česko dlouhodobě odmítá, podle Babiše by to znamenalo výrazný propad českých příjmů z EU. "Pro nás návrh snížení (peněz pro ČR) o 180 miliard korun není přijatelný," řekl Babiš. Politika soudržnosti je významným zdrojem příjmů chudších států EU a Česko je součástí sedmnáctičlenné skupiny Přátel koheze, která usiluje o to, aby se peníze určené na kohezi nekrátily. Aktuální návrh finančního rámce počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun) na kohezní politiku, zatímco v letech 2014 až 2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.

Poslanci ve výboru apelovali na premiéra, aby se Česko víc zaměřilo i na čerpání peněz z centrálních unijních programů, kde zatím země není příliš úspěšná. Předseda výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) i poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) označili za chybu, že Česko na tyto peníze zatím nedosáhne. Upozorňovali také, že význam centrálních programů pro české subjekty poroste s tím, jak se bude Česko hospodářsky přibližovat bohatším zemím EU, protože současně s tím bude pro zemi méně peněz v kohezních fondech.

Babiš kritizoval systém rabatů, které mohou využívat někteří čistí plátci do evropského rozpočtu. Česko tyto rabaty nepovažuje za spravedlivé. Podle Babiše je také vyčleněno příliš mnoho peněz na některé politiky EU, zmínil zejména vyšší financování evropské pohraniční služby Frontex.

Výbor ve svém usnesení apeloval na Babiše, aby na summitu podpořil projekty, které zvýší bezpečnost Evropy, a to včetně ochrany vnějších hranic EU. "Evropská unie musí mít adekvátní prostředky na zajištění bezpečnosti svých občanů. Tady se neobejdeme bez efektivní ochrany vnější hranice," řekl po jednání výboru novinářům Benešík.

Související

Více souvisejících

Andrej Babiš EU (Evropská unie) Summit EU

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli

Palestinská militantní skupina Hamás oznámila, že její delegace, účastnící se jednání o příměří v Pásmu Gazy v Káhiře, odcestovala do Kataru. Hamás zdůraznil, že další vývoj záleží na Izraeli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy