Konec války v Afghánistánu. Tálibán a USA podepíšou mírovou dohodu

Afghánské radikální hnutí Tálibán podepíše 29. února před mezinárodními pozorovateli v katarské metropoli Dauhá mírovou dohodu se Spojenými státy. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na mluvčího Tálibánu. Datum potvrdil šéf americké diplomacie a zprávu přivítal generální tajemník Severoatlantická aliance Jens Stoltenberg a rovněž Moskva.

"Připravujeme se na to, že podpis se uskuteční 29. února," uvedl ministr zahraničí USA Mike Pompeo. Dodal, že po podpisu by měly následovat vnitroafghánské rozhovory o nastolení trvalého klidu zbraní. Podmínkou podepsání dohody ale je, aby mu předcházel pokles násilí v Afghánistánu.

After decades of conflict, we have come to an understanding with the Taliban on a significant reduction in violence across #Afghanistan. This is an important step on a long road to peace, and I call on all Afghans to seize this opportunity.

— Secretary Pompeo (@SecPompeo) February 21, 2020

Spojené státy v roce 2001 v odvetě za teroristické útoky na New York a Washington svrhly v Afghánistánu vládu Tálibánu. Ta poskytovala útočiště teroristické organizaci Al-Káida, jež stála za útoky z 11. září 2001.

"Obě strany nyní vytvoří vhodnou bezpečnostní situaci před podepsáním dohody," uvedl mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. Období "sníženého násilí" má podle něj začít platit od dnešní půlnoci.

Zprávy, že USA a Tálibán se dohodly na týdenním klidu zbraní, se objevily již dříve.

Dosažení dohody by mohlo být prvním krokem ke stažení části z asi 13.000 amerických vojáků působících v Afghánistánu. Podle stanice CNN se počítá s tím, že v první fázi by byl kontingent zúžen na 8600 vojáků. Stalo by se tak 18 let po invazi koaličních vojsk.

V Afghánistánu je nyní zhruba 20.000 zahraničních vojáků, kteří jsou součástí mise NATO a z nichž většina jsou Američané. Podílejí se na výcviku afghánských sil a někteří Američané jsou nasazováni do protiteroristických operací. V Afghánistánu působí i čeští vojáci.

Generální tajemník NATO Stoltenberg uvítal ohlášení podpisu dohody jako začátek cesty k "trvalému míru". "Raduji se z dnešní zprávy, že byla uzavřena dohoda o významném zmírnění násilí v Afghánistánu. Jde o zásadní zkoušku odhodlání a schopnosti Tálibánu omezit násilnosti a přispět k míru. Mohlo by to otevřít cestu k jednání mezi Afghánci, k trvalému míru a k záruce, že země se už nikdy nestane útočištěm teroristů," sdělil Stoltenberg v prohlášení.

I welcome today’s announcement that an understanding has been reached on a significant reduction of violence across #Afghanistan. This could pave the way for a sustainable peace & ensure that the country is never again a safe haven for terrorists: https://t.co/LOvsUBQNMO pic.twitter.com/4zYVPhr4zs

— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) February 21, 2020

Zvláštní zmocněnec ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov řekl, že podpis dohody bude "významný krok v mírovém procesu v Afghánistánu".

Kabulov doufá, že afghánská politická krize způsobená zpochybňováním volebního vítězství prezidenta Ašrafa Ghaního podpis dohody neohrozí. "Skutečná práce začne potom," citovala Kabulova agentura RIA Novosti. Na otázku, zda bude přítomen podpisu, řekl, že ano, pokud Rusko dostane oficiální pozvánku.

Související

Více souvisejících

Tálibán Mike Pompeo Afghanistán USA (Spojené státy americké) Jens Stoltenberg NATO Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy