Evropský tisk: Dohoda na rozpočtu nikde. Summit Evropské unie ukázal hluboké rozpory mezi členy
Mělo jít o velké evropské setkání a obnovu evropského projektu po brexitu, o novou mobilizaci a potvrzení schopnosti udržet si pozici na světové scéně. Místo toho ale vyvstal rozkol a projevila se naprostá neschopnost dohodnout se na rozpočtu Evropské unie, napsal k mimořádnému summitu EU francouzský deník Le Monde. Dvoudenní vrcholná schůzka skončila v pátek, aniž se její účastníci na rozpočtu shodli.
Francouzský list Le Point označil nezdar za kruté zpochybnění smyslu Evropské unie. „Prokazuje se, že se její ambice neshodují s možnostmi,“ napsal autor článku.
Jak list píše, otázka rozpočtu na období 2021 až 2027 zcela chyběla v evropské kampani a řešila se v době, kdy už byly rozděleny nejvyšší unijní posty a občané se vrátili ke svým záležitostem. A náhle je tu roztržka a propast mezi tisíckrát proklamovanými ambicemi a peněženkami členských států. Takže předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi nezbylo než omluvně konstatovat: „Jak říkala má babička, kdo se o nic nepokusí, ničeho nedosáhne“.
Summit lídrů EU skončil. Dohodu na rozpočtu nenalezli, informoval šéf Evropské rady Michel
Číst článek
Server belgického listu La Libre napsal, že se Evropa postupně dál tříští a že jejím politikům nestačilo ani 28 hodin, aby se dohodli na rozpočtu.
Britský The Guardian připomíná, že se lídři EU snažili zaplnit výpadek v rozpočtových příjmech po vystoupení Velké Británie, ale ukázalo se, že jsou hluboce rozdělení.
Summit podle listu zkrachoval, když hlavní přispěvatelé v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou odmítli návrh, který by pro tuto skupinu znamenal zvýšení plateb.
Ekonomický list Financial Times konstatoval, že se při debatě o financování EU projevily hluboké rozpory mezi spořivými a chudými. Podle listu mohou průtahy kolem rozpočtu narušit programy EU začátkem příštího roku a zkomplikovat letošní legislativní ambice Evropské komise. Debata se zadrhla, když největší přispěvatelé na sebe měli vzít větší zátěž a příjemci kývnout na zúžené výdajové programy například na regionální rozvoj.
Krácení dotací?
Rozpory ohledně budoucího rozpočtu Evropské unie jsou zatím příliš hluboké a k řešení se státy posunuly jen o centimetry. Páteční krach summitu, kde se o finančním rámci jednalo, se dal proto předpokládat. Ve sporu o celkovou výši rozpočtu jde ale o mnohem více než jen o peníze, napsala v komentářích německá a rakouská média.
Jednou z klíčových záležitostí je podle nich to, aby se podařilo prosadit zásadu, podle níž nebudou moci dostávat dotace ty země, které budou porušovat pravidla právního státu.
Česko má poslední šanci ‚podojit‘ unii. Jako Babiš by se choval každý premiér, míní novinář Houska
Číst článek
„Ve sporu mezi spořivými plátci a ruku natahujícími příjemci nejde jen o peníze, má hlubší kořeny,“ konstatuje ve svém komentáři německá stanice Deutsche Welle. Poukazuje přitom hlavně na to, že problémem není celková částka, ale struktura rozpočtu a také to, že některé státy neberou vážně princip solidarity a sdílených hodnot.
„Proč by měly (tyto státy) dostávat stejné solidární platby jako země, které princip vlády práva dodržují? Nový rozpočet je potřeba využít k tomu, aby ukáznil Maďarsko a Polsko. Tuhle šanci ale šéfové států a vlád nevyužili.“
Podobně to vidí i komentátor Süddeutsche Zeitung Matthias Kolb, který svému textu dal titulek „Kdo chce peníze, musí dodržovat pravidla“. Podle něj by EU měla využít rozpočet jako motivační faktor. Když bude hrozit, že stát přijde kvůli svým kontroverzním krokům o miliardy, budou se vlády chovat uváženěji, jelikož budou muset voliče upozornit na to, že některá rozhodnutí mohou mít velice nepříjemné důsledky.
Rozpočet po brexitu
Média upozorňují i na to, že summit poprvé v celé nahotě ukázal rozložení sil po odchodu Británie. Podle listu Der Tagesspiegel bylo předem jasné, že při jednání se bude hledat kvadratura kruhu, protože unie potřebuje více peněz na boj se změnami klimatu či zajištění hranic kvůli migraci a zároveň nechce příliš krátit tradiční rozpočtové položky, jako je podpora zemědělců či méně rozvinutých regionů.
„Summit drasticky ukázal, že brexit má kruté důsledky i pro země, které v EU zůstávají. V kase chybí zhruba 75 miliard eur,“ napsal komentátor Albrecht Meier.
Vedl Belgii, teď se stává nejmladším šéfem Evropské rady. Kdo je muž, který bude řídit summity EU?
Číst článek
Ačkoli Evropská komise tvrdí, že dělit země EU na ty, které jsou, co se týče společného rozpočtu, čistými plátci a čistými příjemci, je překonaný pohled, summit je dokladem toho, že právě rozpory mezi těmito dvěma skupinami jsou kamenem úrazu.
Krach summitu však souvisí rovněž s tím, že podle nepsaných pravidel se k dohodě o rozpočtu nikdy nesmí dojít hned napoprvé, protože politici se nejdříve musejí v Bruselu a zejména před svými domácími voliči prezentovat jako tvrdí vyjednavači, konstatuje Der Tagesspiegel.
S novým rozložením sil v pobrexitové EU neúspěch summitu spojuje i rakouský list Der Standard. „Summit o rozpočtu se dal považovat za první test, jak to vypadá s jednotou, solidaritou a funkčností nově zmenšené EU. První zjištění zní: nevalně,“ napsal.
