Severokorejský režim trvá na tom, že se mu pandemie koronaviru stále vyhýbá. ‚Nemožné,‘ zní ze světa
Zatímco pandemie koronaviru zasáhla takřka celý svět, severokorejský režim trvá na tom, že s globální krizí úspěšně bojuje a v zemi neeviduje jediný případ nákazy. Tato prohlášení však naráží na vlnu skepse a obvinění, že Severní Korea skutečnost tají. Pochybnosti panují také nad tím, jak je zdejší zdravotnický systém na koronavirus připraven a jaké komplikace může v zemi způsobit.
„Novým typem koronaviru se v naší zemi zatím nenakazil jediný člověk. Přistoupili jsme k preventivním opatřením, jako například inspekce a karantény pro všechny, kteří do Severní Koreje přicestují. Dezinfikovali jsme také veškeré příchozí zboží, uzavřeli hranice a přerušili všechna letecká a námořní spojení,“ uvedl podle BBC ředitel severokorejského protiepidemického střediska Pak Myong-su. Severní Korea se tak na základě těchto tvrzení řadí mezi necelou dvacítku zemí, které pandemie koronaviru stále nezasáhla.
Bělorusko potvrdilo druhou oběť koronaviru. ‚Máme další problémy, izolace není řešení,‘ řekl Lukašenko
Číst článek
V situaci, kdy se podle Univerzity Johnse Hopkinse onemocnění COVID-19 rozšířilo do 181 států světa a infikováno je více než milion lidí, je však podle odborníků podobné prohlášení s největší pravděpodobností nepravdivé.
„Na základě informací, které sledujeme, je to takřka nemožné,“ uvedl pro CNN americký generál Robert Adams, který je šéfem amerických sil v Jižní Koreji. „Netušíme, jaká by mohla být skutečná čísla. Zato víme, k jakým krokům se režim uchýlil během února a na začátku března. Zcela izoloval armádu a na svých hraničních přechodech přijal až drastická opatření,“ dodal.
Faktu, že severokorejský režim uvádí ohledně rozšíření koronaviru nepravdivé informace, nahrává i fakt, že sdílí hranice s Čínou a Jižní Koreou - tedy státy, které byly právě v únoru a na začátku března epicentrem pandemie a šířením onemocnění trpěly nejvíce. „Zvláště v případě Číny a množství pohybu a obchodu, který mezi oběma zeměmi probíhá, neexistuje možnost, že by rozšíření nemoci dokázali zabránit,“ vysvětlil pro BBC editor zpravodajského serveru NK News Oliver Hothmam.
Pohotová reakce
Jak zdůrazňuje BBC, Severní Korea byla skutečně jednou z prvních asijských zemí, která na propuknutí epidemie zareagovala. Už v lednu, kdy v Číně počty nakažených raketově rostly, zcela uzavřela své hranice a výrazně omezila klíčové obchodní vazby. Úřady následně přesunuly do karantény stovky zahraničních návštěvníků, kteří se zdržovali v Pchjongjangu, a to včetně diplomatů. V izolaci bylo i přibližně 10 000 místních. Na ulicích pak kontrolovali dodržování nařízení policisté.
O dění kolem koronaviru je veřejnost v Severní Koreji také pravidelně informována. „Skoro každý den je domácímu i mezinárodnímu dění okolo pandemie věnována celá strana novin,“ uvedl Hothman. K lidem se tak dostaly zprávy o obrovském nárůstu nakažených v Jižní Koreji, „hromadění mrtvých těl“ v Itálii či „panice“ ve Spojených státech. V zemi také podle výzkumníků z univerzity Kookmin v Soulu probíhá „propagandistická kampaň učící obyvatele, jak zamezit šíření nemoci“.
Stav zdravotnického systému
Obavy panují i ve spojitosti s kapacitou a kvalitou severokorejského zdravotnictví. Ačkoli je podle jihokorejských odborníků systém v porovnání se zeměmi s podobným hrubým domácím produktem na dobré úrovni, dekády izolace a vliv mezinárodních sankcí vytváří pochybnosti, jestli je země dostatečně zásobována ochrannými pomůckami na případné propuknutí epidemie.
‚Velmi nevhodná zkouška.‘ KLDR otestovala dvě balistické rakety krátkého doletu
Číst článek
„Pokud se nemoc rozšíří, dá se očekávat, že to systém nezvládne,“ řekl pro americký list The New York Times doktor Kee B. Park z univerzity v Harvardu. Dodal také, že právě nedostatek zdravotnického materiálu, především testovacích sad, může být hlavním důvodem, proč země zatím žádné případy nákazy nezaznamenala.
Není však pochyb, že Kim Čong-un si je hrozby koronaviru vědom. Jak uvádí deník The New York Times, na únorovou nabídku americké vlády o zaslání humanitární pomoci se právě Severní Korea přihlásila s urgentní žádostí o zaslání klíčových pomůcek. Do země se nakonec dostalo i přibližně 1500 testů z Ruska, Organizace spojených národů následně uvolnila sankce, aby humanitární organizace jako Mezinárodní červený kříž mohly do země dodat ochranné pomůcky nebo chybějící plicní ventilátory.
„Vzhledem ke globálnímu nedostatku tohoto materiálu jsme stále v procesu naskladňování,“ uvedla mluvčí Červeného kříže Ellie van Baarenová. Dodala také, že dodávka klíčových zásob tak bude nejspíš probíhat velmi pomalým tempem i v následujících týdnech, kdy by se situace mohla dramaticky změnit.
