SEKTOROVÉ DANĚ
Že banky odvedou státu na kontroverzní windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, o dost méně, než si stát představoval, se očekávalo. Zdá se ale, že vláda ...
00:01
00:01
00:01
00:01
00:01
18. 4.
18. 4.
18. 4.
18. 4.
18. 4.
Když 11. září 2001 islamističtí teroristé zasáhli unesenými letadly World Trade Center a zabili tisíce Američanů, svět se začal obávat války. Mezi Severoatlantickou aliancí, která aktivovala poprvé článek, že se jde na pomoc zasaženému členovi, a islámským světem. Tou částí světa, která byla tehdy strategická tím, že odtud pocházela většina světových dodávek ropy. V očekávání války s islamistickým terorismem a jeho protektory se čekalo prudké zdražování ropy. Ta ale během pár dní začala naopak zlevňovat, producenti vrhli na trh její rekordní množství a sráželi její cenu. Přestože veřejný prostor byl plný hrůzných scén z trosek zasaženého New Yorku a vojenský konflikt byl na spadnutí, převládl jiný, ještě silnější strach: z hospodářské krize a recese, kterou to vyvolá. Už po několika dnech od útoků byl tento strach z recese větší než strach z války. Odpovídal tomu vývoj cen všeho možného, od ropy po akcie.
Česko se po dvou týdnech života ve všeobecné karanténě s vypnutou ekonomikou dostává do podobného stavu. Strach z těžké krize a jejích dopadů na každodenní životní úroveň a existenční ohrožení milionů lidí začíná být silnější než strach z koronaviru.
Strach z následků vypnuté ekonomiky silně vnímá premiér Andrej Babiš. V sobotním rozhovoru pro deník Právo oznamuje, že návrat k normálu přijde dřív, než vyhlašoval on i hlavní koronavirový stratég Roman Prymula před pár dny. „Když to půjde, tak postupně se můžeme pomalu vracet k normálu i před Velikonocemi. Musím zaklepat, protože boj s virem v porovnání s jinými zeměmi zvládáme celkem dobře a nárůsty počtu nakažených nejsou tak dramatické. A to hlavně díky tomu, že jsou lidé disciplinovaní,“ konečně ukazuje Babiš, po dost depresivní sérii zákazů a omezení, světlo na konci tunelu. Bez nějakého data, kdy se může země jakž takž zapnout, se vůbec nedají začít počítat ekonomické škody ani propad, jenž zemi čeká. Mluví už také o poměrně rychlém otevření škol, a dokonce dává lidem konečně naději, že letošní léto by mohlo být jakž takž normální. Na otázku, jestli se dá počítat alespoň s tuzemskou letní dovolenou, tábory nebo koupáním, Babiš říká. „Jsem optimista a doufám, že ano. Děláme vše pro to, abychom zploštili křivku nakažených na přelomu dubna a května. Pokud jde o letní tábory, tak za nějakých podmínek by jistě šly spustit, třeba s omezenými počty dětí. O tom všem bude debata.“
Naděje a očekávání na rychlé zapnutí normálního života je zásadní. Zpětně už se těžko dohledá motivace toho obratu. Věci se mění každou chvíli. Babiš i šéf krizového štábu, ministr vnitra Jan Hamáček, dnes tvrdí, že jsme na tom s počtem nakažených lépe, než jejich předpovědní modely očekávaly. Samotný počet nakažených je ovšem velmi sporné číslo. Těžko se s čímkoliv srovnává. Nakažených je zpravidla víc tam, kde se víc testuje. U nás se testuje průměrně. Dnes jsme zhruba na necelých sedmi tisících testech za den.
Pokračuje také poznávání koronaviru. Čím dál víc infektologů, epidemiologů, virologů a imulogů dochází k závěru, že velmi vážně ohrožuje jen zranitelné skupiny. Lidé vyššího věku, kteří mají alespoň jedno, ale často spíš více dalších onemocnění. Od obezity přes vysoký tlak či cukrovku po onkologické a další zánětlivé choroby v těle. Studie z Itálie ukazují, že téměř všechny tamní oběti měly dva a více rizikových faktorů kromě věku. Samotný vysoký věk nemusí znamenat vážné ohrožení. Ministr zdravotnictví v pátek ohlásil, že se z koronaviru vyléčila pětadevadesátiletá žena. Samozřejmě je v těch stovkách tisíc nakažených po světě i řada nešťastných tragických případů smrti mladších, do té doby zdravých lidí bez jakýchkoliv potíží. Včetně několika dětí. Trend medicínského poznání se ale čím dál víc vyvíjí směrem, že těch skutečně ohrožených je ve společnosti menšina. A většina by měla mít šanci na běžný život bez vážnějších omezení.
To všechno jistě hraje při změně Babišovy rétoriky roli. Nemenší roli ale sehrává to, že si postupně uvědomuje, čím hrozí vypnutá ekonomika. Že recese v řádu desítek procent bude hodně bolestivá a že lidé z jejích následků dostanou velmi rychle větší strach než ze samotného viru. Nadcházející týden přijdou první data o hloubce propadu v zastavené společnosti. Strach z krize bude dál sílit a postupně převažovat nad strachem z nákazy.
