Stavební odpad již v budoucnu nemusí končit na skládkách nebo rozdrcený v podsypech. Ke slovu se začíná hlásit rebetong, tedy beton, který vzniká z recyklované a rozdrcené stavební suti. V současnosti jej společnost Skanska používá v bytovém projektu Čertův vršek v Praze.
„Na projektu Čertův vršek využíváme rebetong jako podkladní betony, plánujeme jeho využití i na významnější nosné konstrukce uvnitř domu, ale tam ještě není vývoj dotažený do konce. V průběhu hruhé stavby to ale máme v plánu dokončit,“ říká Petr Dušta, projektový manažer Skansky.
Před rokem došlo k první realizaci stavby z recyklovaného betonu ve volnočasovém areálu v pražských Modřanech. Za rok vývoj pokročil k tomu, že se již používá i na obytné stavby. Vývoji se betonáři z firmy Erc-Tech vedení Pavlem Goreckým věnovali zhruba deset let, pak se spojili s koncernem Skanska a dopracovali se k finální atestaci jakosti.
„Produkt splňuje nejpřísnější kritéria betonářských norem. Jde o český patent, na jehož základě Skanska rebetong vyrábí. Má obdobné vlastnosti jako beton, místo přírodního kameniva ale díky nanopříměsi využívá stavební suť,“ popsal Gorecký.
Produkty vyrobené z rebetongu se po ukončení životnosti dají opět použít. Jedná se tak o jediný beton na světě vyrobený ze stoprocentně recyklovaných kameniv. „Materiál je připravený stát se plnohodnotnou součástí stavby rodinných a bytových domů, základových konstrukcí nebo podkladní vrstvy vozovek,“ řekl k budoucímu využití Dušta.
Rebetong může také vyřešit obrovský objem odpadu, který nyní po demolicích končí na skládkách. Postupně tak dojde k omezení nejen těžby, ale i dopravy potřebné k převezení kameniva z lomů do betonárny.
„Zbytky zdemolovaných staveb představují až polovinu všech odpadů vyprodukovaných v Česku a využívání stavební suti místo drahého přírodního kameniva má výhodu i z hlediska ceny staveb,“ dodal Dušta.
Zvyšování podílu recyklovaných materiálů při stavbách je důležitým tématem nejen kvůli stále silnějšímu důrazu na cirkulární ekonomiku, ale také kvůli úbytku zdrojů přírodního kameniva.
V každém metru krychlovém nerecyklovaného betonu je asi 1750 kilogramů kameniva. Od roku 1989 se přitom v Česku neotevřel jediný lom a žádný se ani k otevření nechystá. „Čísla jsou neúprosná, do devíti let vyčerpá své zásoby 114 z celkem 221 lomů, tedy více než polovina,“ doplnil Tomáš Zavřel, který má ve firmě Skanska na starosti lomy.
K úplnému vyčerpání přírodního kameniva by v tuzemsku při současném průměrném tempu spotřeby mělo dojít už kolem roku 2062. Větší využívání recyklovaných materiálů namísto přírodního kameniva tak řeší i další společnosti podnikající ve stavebnictví, například firma Eurovia. „Naše společnost má již nyní k dispozici recyklační dvůr, kde tyto materiály vyrábíme a testujeme,“ uvedla mluvčí Eurovie Iveta Štočková.
