Ekologicky čistý ‚zelený‘ vodík jako zdroj energie nebo palivo? Firma na severu Německa jej takto vyrábí

Německo chce v příštích letech rozsáhle investovat do využití vodíku. Má posloužit jako palivo v dopravě, nebo jako zdroj energie. Vodík se teď vyrábí hlavně ze zemního plynu, na severu Německa ale testují i mnohem ekologičtější způsob - elektrický proud a vodu. Elektřina pochází z větrných a solárních elektráren a důležitá surovina se tak získává bez jakýchkoliv emisí.

Od stálého zpravodaje Berlín Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Severoněmecká firma GP Joule vyrábí ekologicky čistý vodík jen za pomoci elektrického proudu a vody

Severoněmecká firma GP Joule vyrábí ekologicky čistý vodík jen za pomoci elektrického proudu a vody | Foto: GP Joule

S panem Ovem Petersenem vcházíme do nákladního kontejneru plného rozvodů a tlakových lahví. Jdeme až dozadu ke skleněné vitríně. Ze shora do ní vedou kabely, zezdola malé potrubí.

‚Nejméně za dvacet let.‘ Stavba větrných elektráren v Německu vázne, blokují ji i ochránci přírody

Číst článek

„Uvnitř provádíme elektrolýzu. Čistě jen pomocí proudu a vody vyrábíme vodík. Na sobě tam leží několik desek a mezi nimi cirkuluje voda. Pod elektrickým napětím vzniká chemická reakce, při které se voda štěpí na kyslík a vodík,“ popisuje Radiožurnálu.

Petersen vede firmu GP Joule, která na nejsevernějším cípu Německa investuje do udržitelných zdrojů energie. Kolem jejího sídla stojí desítky větrných elektráren.

„Teď se ty vrtule točí, ale když zafouká silněji, tak se zastaví, protože můžou přetížit síť. V Severním Frísku máme více zelené energie, než kolik spotřebujeme a kolik jí dokážeme exportovat. A o to teď jde – proč vyvážet proud, když se dá využít i jinak?“

Náhrada ‚šedého‘ vodíku

Řešení možná stojí v kontejneru, ze kterého se čas od času rozezní kompresor. Ale na co je vlastně vodík dobrý?

Unipetrol plánuje v Česku postavit tři čerpací vodíkové stanice, první by chtěl otevřít příští rok

Číst článek

„Energii z obnovitelných zdrojů s ním můžeme využít i v dalších odvětvích. Třeba v dopravě: pohánět nákladní auta, vlaky, nebo lodě. Vedlejším produktem elektrolýzy je teplo, to se dá také upotřebit. Průmysl už dnes spotřebovává obrovské množství takzvaného šedého vodíku, který se vyrábí ze zemního plynu. Teď ho můžeme nahradit zeleným vodíkem, a tím přispět k celkovému poklesu emisí.“

Firma GP Joule začátkem července otevřela první areál, kde se vodík vyrábí ve větším měřítku. Doteď se získává hlavně z klasického zemního plynu, díky elektrolýze se to ale dá dělat i šetrněji. Stačí, když je v okolí dost ekologických elektráren – jako v Severním Frísku.

„V budoucnu tu klidně mohou vznikat samostatné rafinérie, které se budou zabývat jen elektrolýzou. Pomocí proudu budou vyrábět vodík a kyslík, a zároveň vytápět budovy v okolí. A pak můžou zajít ještě o krok dál. Z vodíku se dá uměle vytvořit metan, ekologicky čistý zemní plyn. Potrubím ho dopravíte kamkoliv, do Bavorska nebo do Česka. Teď ho dovážíme z východní Evropy, v budoucnu ho ale klidně můžeme exportovat,“ popisuje.

Vysoká účinnost

Petersen vedle šetrnosti k životnímu prostředí přidává ještě jeden důvod, proč je elektrolýza udržitelná. Vyplýtvá se jen naprostý zlomek energie.

Francouzská firma vyrábí jízdní kola s vodíkovým pohonem. S čerpací stanicí vyjdou skoro na milion

Číst článek

„Tři čtvrtiny proudu se přemění na vodík, jedna čtvrtina na teplo, které nám ale taky může posloužit. Využijeme na 95 procent vložené energie. Teplo spotřebujeme tady v areálu, zatímco vodík se dá dopravit kamkoliv, kam budete chtít – třeba na čerpací stanici. A to je celá ta myšlenka. Region, který si zakládá na obnovitelných zdrojích energie, díky tomu má co nabídnout. Elektřinu máte všude, ale vodík ne. Přitom díky němu můžete jezdit autem.“

Otázkou je ale ještě finanční stránka. Podle Petersena to chce jen čas a dostatek nových investorů.

„Samozřejmě teď je to ještě relativně drahá technologie. Třeba tahle jednotka je ale čtyři roky stará a dnes bychom ji pořídili ani ne za půlku tehdejší ceny. Jsme ještě pořád na vrcholu klesající křivky. S každým zdvojnásobením výroby klesnou ceny tak o dvacet procent,“ uzavírá Ove Petersen.

Václav Jabůrek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme