Italská příroda se znovu nadechla, díky karanténě a poklesu turistiky moře vypadá jako před 40 lety
Početnější ryby, menší znečištění, ptačí zpěv... Díky karanténě a prudkému poklesu turistiky se příroda na Amalfinském pobřeží, turistickém regionu na jihu Itálie, znovu nadechla. Vzniká tak otázka, jak sloučit ekonomiku a trvalý rozvoj, píše agentura AFP.
„Naše moře bylo vždy průzračné, jako krystal, ale nyní, kdy je tu méně lodí a sportovních aktivit, je úžasné. A je vidět více ryb než dříve,“ říká Andrea Coppola ze společnosti Plaghia Charter, která pořádá výlety na lodích.
Itálie prodlužuje stav nouze až do poloviny října. Navzdory zlepšující se epidemiologické situaci
Číst článek
Amalfinské pobřeží, proslavené svými městečky visícími na kopcích svažujících se ke Středozemnímu moři, dnes vypadá jako Šípková Růženka. Itálie, která byla jako první země v Evropě postižena epidemií covidu-19, zrušila počátkem května karanténu a od 3. června se znovu otevřela turistům. Těch však je zde zatím jen málo.
„Obvykle je tu v této roční době všude plno jachet, odsud až na Capri,“ říká turistický průvodce Giovanni Casci, který přehlíží téměř prázdné pobřeží.
Jako před 40 lety
Díky karanténě moře vypadá jako před 40 lety. „Pokud jde o klid, jde o nepopiratelné zlepšení. Dříve tu projíždělo tolik lodí, že se to podobalo dálnici,“ zdůrazňuje rybář Gaetano Esposito. „Je tu ale ekonomický problém. Nachytám sice ryby, ale neprodám je,“ dodává.
Menší požáry prospívají klimatu, zjistili vědci. Mění chemické složení půdy a udrží v ní uhlík
Číst článek
„Kromě delfínů u pobřeží tu byli vorvani, kteří vplouvali do přístavů a snadno se k lidem přibližovali. Ty dříve nebylo možné spatřit,“ upřesňuje Casci, který spolupracuje se sdružením Cartotrekking.
Turistické cesty, včetně Sentiero degli Dei (Stezka bohů), zase neúměrně zarostly, a tak prvním úkolem po ukončení karantény bylo ořezat trní tam, kde nebylo možno projít, a zajistit na nich bezpečnost, dodává Casci. Od té doby turisté, většinou Italové, zase nazuli tenisky a salamandři a hadi se znovu musejí skrývat.
„Od března do října je Amalfinské pobřeží navštěvováno až příliš a pravděpodobný návrat masové turistiky bude mít znovu dopad na přírodu,“ konstatuje průvodce. Jeho kolega Marco Marotta soudí, že by pandemie mohla být velkou příležitostí, jak reorganizovat turistiku.
Krize je příležitostí
„Výlety a túry byly v posledních letech velmi intenzivní a narůstaly, jsou však ještě místa, která si zaslouží, aby byla objevena, a která nabízejí klid na rozdíl od šílenství pláží a kouzelných měst na pobřeží,“ konstatuje.
Předseda turistického distriktu Amalfinského pobřeží Andrea Ferraioli rovněž soudí, že krize s epidemií, která měla na sektor tvrdý dopad zejména kvůli nepřítomnosti amerických turistů, je příležitostí, jíž je třeba se chopit.
Když neudržíme kvalitní cesty, lidé půjdou jinudy a ohrozí přírodu, tvrdí Böhnisch ze správy Krkonoš
Číst článek
„Pobřeží v posledních letech zaznamenalo možná až příliš velký příliv turistů, zejména v létě. Loni jich tu byly téměř dva miliony,“ vysvětluje. Turistika by podle něho měla být rozložena na 12 měsíců v roce, měl by se rozvíjet trekking či enogastronomie a turisté by se měli k životnímu prostředí chovat ohleduplněji.
„Positano zažívá krásné chvíle, příroda jen vzkvétá, moře je průzračné, ráno nás budí ptačí zpěv. Tak pěkné město si zasluhuje vysoce kvalitní turistiku, jaká tu bývala dříve,“ soudí Tanina Vanacoreová, spolumajitelka hotelu Palazzo Murat.
„Běžně tu míváme 200 až 300 autobusů denně, které způsobují zácpy a ztěžují život obyvatelům. Konec tohoto enormního provozu by byl úlevou. Sebrali jsme téměř 10 000 podpisů na petici požadující, aby se to nevrátilo. Potřebujeme prostředí, v němž se dá žít a kde je respektována příroda a moře,“ zdůrazňuje.
