Oznámeními o korupčním jednání by se mohl zabývat ombudsman. ‚Jsem k tomu skeptický,‘ reaguje Křeček
Oznamovatelé korupce by v budoucnu mohli hledat zastání u agentury zřízené pod ministerstvem spravedlnosti. Protikorupční organizace se ale obávají, že nebude dost nezávislá. Resort proto prověří možnost, že by agenda připadla ombudsmanovi nebo dohledovému úřadu nad hospodařením stran.
Za upozornění na podplácení šikana zaměstnance nebo rovnou vyhazov. V takové situaci se v Česku ocitají takzvaní whistlebloweři, tedy oznamovatelé korupce a dalšího protiprávního jednání. Obracet by se v budoucnu mohli na ministerskou agenturu.
Poslechněte si reportáž, která se zabývá možností obracet se s oznámením o korupci na úřad ombudsmana
Ta by jejich případ posoudila a vydala osvědčení, které má posílit jejich postavení. Za odvetná opatření by pak zaměstnavateli hrozila až milionová pokuta. Podle organizace Transparency International, platformy Rekonstrukce státu a spolku Oživení by ale agentura neměla spadat pod ministerstvo.
„Vzhledem k tomu, že odbor ministerstva spadá pod ministra, tak z tohoto pohledu kdokoliv, kdo by chtěl upozornit na nějaké nekalosti na nejvyšších místech, bude mít v podstatě pocit, že to oznamuje ministryni spravedlnosti, což není to, kam bychom měli směřovat,“ říká předseda spolku Oživení Marek Zelenka.
Návrh zákona je podle organizací částečně v rozporu s evropskou směrnicí, která loni posílila ochranu oznamovatelů. S tím resort spravedlnosti nesouhlasí. Vznik agentury coby ministerského odboru hájí.
Nový zákon whistleblowery ochrání jen minimálně. Ve změti paragrafů se ztratí, varují spolky
Číst článek
„Jsme gestorem zákona o ochraně oznamovatelů a jeho zaměstnanci se dlouhodobě zaobírají problematikou boje proti korupci na vládní úrovni, tedy mají potřebné odborné znalosti a zkušenosti pro řešení uvažovaných případů a pro poskytování metodické podpory široké veřejnosti,“ říká mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
‚Účelové naplnění požadavků‘
Ministerstvo odhaduje, že nový odbor přijme ročně 100 až 800 oznámení. Pracovat v něm má 19 lidí, kteří budou kromě posuzování podání a vydávání osvědčení, třeba taky informovat policii o možné trestné činnosti a rozdávat pokuty.
Na jejich platy by stát vydal ročně 12 milionů korun, další peníze by stálo zřízení agentury a její provoz. Umístění agentury pod ministerstvo kritizuje autor projektu Hlídač státu Michal Bláha.
„Já to vnímám jako čistě účelové naplnění požadavků Evropské unie, jehož praktický význam je nulový. Fakticky ten odbor nebude nezávislý na nikom, na ministryni, na státní správě, nebude mít žádné pravomoci navíc,“ říká.
Ministerstvo na jednání protikorupční rady vlády ještě přislíbilo, že zpracuje analýzu dopadů převedení agendy oznamovatelů pod veřejného ochránce práv nebo Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.
Úřad odmítal vrátit chybně zaplacenou daň 500 tisíc korun. Podnikatele se zastal ombudsman a soudy
Číst článek
Ombudsman Stanislav Křeček upozornil, že bez personálního posílení kanceláře veřejného ochránce to není možné. Domnívá se ale, že novou agendu by ombudsman dostat neměl.
„Já jsem velmi skeptický k tomu rozšiřování působnosti veřejného ochránce práv, protože již tak má mnoho pravomocí. Toto je velmi důležitá agenda, ale pomoci těm lidem může spíš orgán, který má výkonnou pravomoc. Těžko bychom mohli poskytovat nějakou ochranu lidem, kteří ji potřebují. Spíše výkonný orgán vlády by k tomu byl vhodnější,“ vysvětluje ombudsman Křeček.
Dohledový úřad se podle své mluvčí Luisy Divišové přidělení agendy nebrání, pokud by to znamenalo i navýšení rozpočtu. Úřad ovšem zatím nedohnal skluz, který vznikl v začátcích jeho fungování a stále třeba nedokončil kontrolu prezidentských voleb z roku 2018. Navíc mu nejspíš přibude dohled nad lobbingem.
