Bělorusko může z pohledu Rusů dopadnout jako Ukrajina, upozorňuje profesor

NÁZOR - Ruská televize Rossija-24 ve čtvrtek ráno náhle oznámila, že odvysílá rozhovor s prezidentem Vladimirem Putinem, který se bude týkat nejaktuálnějších otázek, připomíná politolog Nikolaj Petrov v komentáři pro server Moscow Times. Profesor z moskevské Vysoké ekonomické školy dodává, že silně zklamán byl každý, kdo doufal, že Putin promluví o otravě Alexeje Navalného či pokračujících masových protestech v Chabarovsku.

Pravý důvod? Bělorusko

Na Putina se sice stále více obracejí světoví politici ohledně stavu lídra ruské opozice Navalného, přesto se ukázalo, že hlavními tématy rozhovoru byly ruské "úspěchy" v boji s koronavirem, ruská vakcína Sputinik V, zotavování ekonomiky země z koronavirové krize a postoj Kremlu k situaci v Bělorusku, shrnuje odborník. Právě poslední téma označuje za pravý důvod rozhovoru, jelikož jako jediné přineslo aktuální informace.

"Putin využil rozhovor k vyjádření podpory jak běloruskému prezidentovi Alexanderu Lukašenkovi, tak jeho plánu přijmout novou ústavu, coby základ pro nové parlamentní a prezidentské volby," píše politolog. Zmiňuje prohlášení šéfa Kremlu ohledně situace v Bělorusku, že podle jeho názoru projevují tamní bezpečnostní složky "chvályhodnou zdrženlivost".

Ruský prezident také varoval, že vytvořil záložní uskupení bezpečnostních jednotek, které by mohlo být nasazeno, pokud by se situace v Bělorusku vymkla z kontroly, upozorňuje profesor. Dodává, že Putin představil i dohodu s Lukašenkem, podle níž Rusko poskytne svému sousedovi pomoc v hodnotě miliardy dolarů (zhruba 22 miliard korun, pozn. redaktora).

Podle autora komentáře Kreml zjevně nahlíží na situaci v Bělorusku optikou své vlastní geopolitické konfrontace se Západem a po krátkém vyčkávání, které mělo ukázat, zda je Lukašenkova vládnoucí elita nadále loajální, se konečně rozhodl přidat na stranu "svého parchanta" v Minsku.

"Nepomohlo, že Západ projevil extrémní opatrnost, aby se vyhnul vyprovokování ruského zásahu, ani to, že běloruští demonstranti nejsou viditelně prozápadní, natož protiruští," pokračuje Petrov. Soudí, že bod zlomu pro pozici Kremlu ve skutečnosti přišel dříve, ve chvíli kdy Moskva na Lukašenkovu žádost vyslala do Minsku mediální specialisty, politické stratégy a "bezpečnostní experty".

Během předchozího víkendu začala o situaci v sousední zemi zcela jinak informovat ruská státní média, konstatuje odborník. Poukazuje, že Kreml sice nemá žádný důvod preferovat Lukašenka a činilo mu jisté zlomyslné potěšení 18 dní sledovat diktátorovy potíže, ale zároveň nemá zájem sledovat svržení běloruského režimu, především v důsledku občanského povstání.

Nyní se tedy zdá, že Putin je připraven pomoci svému zoufalému autoritářskému kolegovi, domnívá se politolog. Vysvětluje, že Kreml čelí volbě mezi zachováním spojenectví s běloruským režimem - byť s Lukašenkem u moci - a výhledem na změnu tohoto režimu pod společenským tlakem, přičemž zjevně preferuje první možnost.    

Protesty nemají u Rusů podporu

Ve chvíli, kdy Putin vyjádřil veřejně podporu Lukašenkovi a potvrdil svou připravenost vyslat "bezpečnostní rezervy", bude-li to nutné, nezávislé ruské sociologické Levadovo centrum zveřejnilo průzkum ohledně postoje Rusů k volbám a protestům v Bělorusku, poukazuje Petrov. Konstatuje, že podle něj většina z nich, podobně jako jejich prezident, preferuje zachování statutu quo v této zemi.

Jako dva hlavní důvody Rusové zmiňovali pocit, že nepokoje v Misku jsou "vyprovokovány" západními silami (39 %), případně tamní opozicí (25 %), upozorňuje profesor. Dodává, že jen čtvrtina respondentů chová k běloruským demonstrantům sympatie, třetina je indiferentní a dvě pětiny je vnímají negativně.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ačkoliv jen 48 % (Rusů) věří, že volby v Bělorusku byly férové či v zásadě férové, 57 % prohlásilo, že by preferovalo setrvání Lukašenka před převzetím moci příslušníkem opozice," píše politolog. Tyto veřejné nálady, které podle něj mohou být sotva výsledkem pouze několika dnů vymývání mozků ruskou státní televizí, označuje Petrov za depresivnější než Putinovo stanovisko.

Průzkum odhalil ani ne tak nedostatek sympatie a solidarity se sousedním bratrem, ale především to, že Kremlu a jeho propagandistům se během dlouhých let podařilo nastavit způsob, kterým Rusové pohlížejí na svět, uvádí Petrov. Tvrdí, že nyní tak jejich strach ze "ztráty Běloruska" převažuje nad sympatiemi se samotnými Bělorusy a jejich pokojnými protesty.

"Je však ironií, že právě tento postoj může stát Rusko ztrátu Běloruska, stejně jako (Rusko) již ztratilo Ukrajinu," uzavírá expert.   

Související

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.
Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Bělorusko Alexandr Lukašenko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

včera

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

včera

včera

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

včera

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy