Bělorusko může z pohledu Rusů dopadnout jako Ukrajina, upozorňuje profesor

NÁZOR - Ruská televize Rossija-24 ve čtvrtek ráno náhle oznámila, že odvysílá rozhovor s prezidentem Vladimirem Putinem, který se bude týkat nejaktuálnějších otázek, připomíná politolog Nikolaj Petrov v komentáři pro server Moscow Times. Profesor z moskevské Vysoké ekonomické školy dodává, že silně zklamán byl každý, kdo doufal, že Putin promluví o otravě Alexeje Navalného či pokračujících masových protestech v Chabarovsku.

Pravý důvod? Bělorusko

Na Putina se sice stále více obracejí světoví politici ohledně stavu lídra ruské opozice Navalného, přesto se ukázalo, že hlavními tématy rozhovoru byly ruské "úspěchy" v boji s koronavirem, ruská vakcína Sputinik V, zotavování ekonomiky země z koronavirové krize a postoj Kremlu k situaci v Bělorusku, shrnuje odborník. Právě poslední téma označuje za pravý důvod rozhovoru, jelikož jako jediné přineslo aktuální informace.

"Putin využil rozhovor k vyjádření podpory jak běloruskému prezidentovi Alexanderu Lukašenkovi, tak jeho plánu přijmout novou ústavu, coby základ pro nové parlamentní a prezidentské volby," píše politolog. Zmiňuje prohlášení šéfa Kremlu ohledně situace v Bělorusku, že podle jeho názoru projevují tamní bezpečnostní složky "chvályhodnou zdrženlivost".

Ruský prezident také varoval, že vytvořil záložní uskupení bezpečnostních jednotek, které by mohlo být nasazeno, pokud by se situace v Bělorusku vymkla z kontroly, upozorňuje profesor. Dodává, že Putin představil i dohodu s Lukašenkem, podle níž Rusko poskytne svému sousedovi pomoc v hodnotě miliardy dolarů (zhruba 22 miliard korun, pozn. redaktora).

Podle autora komentáře Kreml zjevně nahlíží na situaci v Bělorusku optikou své vlastní geopolitické konfrontace se Západem a po krátkém vyčkávání, které mělo ukázat, zda je Lukašenkova vládnoucí elita nadále loajální, se konečně rozhodl přidat na stranu "svého parchanta" v Minsku.

"Nepomohlo, že Západ projevil extrémní opatrnost, aby se vyhnul vyprovokování ruského zásahu, ani to, že běloruští demonstranti nejsou viditelně prozápadní, natož protiruští," pokračuje Petrov. Soudí, že bod zlomu pro pozici Kremlu ve skutečnosti přišel dříve, ve chvíli kdy Moskva na Lukašenkovu žádost vyslala do Minsku mediální specialisty, politické stratégy a "bezpečnostní experty".

Během předchozího víkendu začala o situaci v sousední zemi zcela jinak informovat ruská státní média, konstatuje odborník. Poukazuje, že Kreml sice nemá žádný důvod preferovat Lukašenka a činilo mu jisté zlomyslné potěšení 18 dní sledovat diktátorovy potíže, ale zároveň nemá zájem sledovat svržení běloruského režimu, především v důsledku občanského povstání.

Nyní se tedy zdá, že Putin je připraven pomoci svému zoufalému autoritářskému kolegovi, domnívá se politolog. Vysvětluje, že Kreml čelí volbě mezi zachováním spojenectví s běloruským režimem - byť s Lukašenkem u moci - a výhledem na změnu tohoto režimu pod společenským tlakem, přičemž zjevně preferuje první možnost.    

Protesty nemají u Rusů podporu

Ve chvíli, kdy Putin vyjádřil veřejně podporu Lukašenkovi a potvrdil svou připravenost vyslat "bezpečnostní rezervy", bude-li to nutné, nezávislé ruské sociologické Levadovo centrum zveřejnilo průzkum ohledně postoje Rusů k volbám a protestům v Bělorusku, poukazuje Petrov. Konstatuje, že podle něj většina z nich, podobně jako jejich prezident, preferuje zachování statutu quo v této zemi.

Jako dva hlavní důvody Rusové zmiňovali pocit, že nepokoje v Misku jsou "vyprovokovány" západními silami (39 %), případně tamní opozicí (25 %), upozorňuje profesor. Dodává, že jen čtvrtina respondentů chová k běloruským demonstrantům sympatie, třetina je indiferentní a dvě pětiny je vnímají negativně.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ačkoliv jen 48 % (Rusů) věří, že volby v Bělorusku byly férové či v zásadě férové, 57 % prohlásilo, že by preferovalo setrvání Lukašenka před převzetím moci příslušníkem opozice," píše politolog. Tyto veřejné nálady, které podle něj mohou být sotva výsledkem pouze několika dnů vymývání mozků ruskou státní televizí, označuje Petrov za depresivnější než Putinovo stanovisko.

Průzkum odhalil ani ne tak nedostatek sympatie a solidarity se sousedním bratrem, ale především to, že Kremlu a jeho propagandistům se během dlouhých let podařilo nastavit způsob, kterým Rusové pohlížejí na svět, uvádí Petrov. Tvrdí, že nyní tak jejich strach ze "ztráty Běloruska" převažuje nad sympatiemi se samotnými Bělorusy a jejich pokojnými protesty.

"Je však ironií, že právě tento postoj může stát Rusko ztrátu Běloruska, stejně jako (Rusko) již ztratilo Ukrajinu," uzavírá expert.   

Související

Rusko, Kreml

Ruská obvinění z „operací pod falešnou vlajkou“ sílí: Příprava na hybridní válku proti NATO?

Ruská zahraniční rozvědka (SVR) stupňuje svá prohlášení, v nichž obviňuje západní země z plánování „operací pod falešnou vlajkou“, jejichž cílem má být diskreditace Moskvy. Ačkoli tato tvrzení postrádají jakékoli důkazy, analytici varují, že mohou být příznakem něčeho závažnějšího: intenzifikace hybridní válečné strategie. Podle odborníků by mohlo jít o signály, že se Kreml připravuje na vyprávění příběhu před potenciálním konfliktem s NATO.
Ilustrační foto

Česko rozhodně není rusofobní zemí, píše po volbách ruský tisk. "Opomíjí" přitom zásadní skutečnosti

Česká republika podle Ruska "rozhodně není" rusofobní zemí. Uvedl to ruský deník Vzglyad s tím, že se tato skutečnost ukázala v posledních letech a potvrzují ji i nedávné parlamentní volby. "Končící protiruská vláda premiéra Petra Fialy prohrála, jelikož se její radikálně protiruské chování ukázalo být anomálií, která neodpovídala skutečné náladě české společnosti. Země není prorusky orientovaná a rusofobové nebo dokonce jen silní euroatlantisté nemají v Česku udržitelnou většinu," píše dále ruský tisk, který pomíjí jak postoj současných stran k muniční iniciativě, tak i průzkumy, podle kterých lidé v Česku dlouhodobě většinově vyjadřují podporu Ukrajině.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Bělorusko Alexandr Lukašenko

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Izraelská armáda

První krok k míru: Znamená příměří v Gaze, že je válka u konce?

Izrael a Hamás podepsaly ve čtvrtek dohodu o zastavení palby a propuštění izraelských rukojmích výměnou za palestinské vězně. Jde o první fázi iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má ukončit dva roky trvající válku v Gaze. Tento průlom byl přijat s radostí a úlevou, ale zároveň s opatrností ohledně jeho dlouhodobé udržitelnosti.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu

Začalo příměří v Gaze, Izrael hlásí stažení vojsk

Izraelská armáda (IDF) oznámila, že dohoda o zastavení palby je platná a její jednotky se stáhly na předem dohodnuté linie nasazení. IDF v prohlášení na Telegramu uvedla, že se její vojáci začali přesouvat na aktualizované linie zhruba od poledne místního času.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš dnes novou vládu ani jména ministrů neoznámí

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v pátek v dopoledním videu na Facebooku uvedl, že nelze očekávat, že ještě dnes oznámí složení nové vlády nebo jména ministrů. V současnosti usiluje o vyjednání rozdělení ministerstev a sněmovních výborů, ale podle jeho slov to prozatím nevypadá na rychlé dokončení. O možné koalici nadále jedná hnutí ANO se stranami SPD a Motoristé sobě.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump Nobelovu cenu za mír nedostal

Nobelovu cenu za mír za rok 2025 nezískal americký prezident Donald Trump. Ačkoliv o ní opakovaně hovořil a spekulovalo se o něm jako o potenciálním laureátovi, výbor pro udílení cen se rozhodl udělit ji venezuelské političce Maríi Corině Machadové.

před 3 hodinami

U.S. ARMY, ilustrační fotografie

Na příměří v Pásmu Gazy dohlédnou stovky amerických vojáků

Americká armáda se chystá zřídit koordinační centrum v Izraeli, které má sloužit k podpoře stabilizačních snah v Pásmu Gazy. Jak uvedl americký představitel, Velitelství Spojených států pro Blízký východ (CENTCOM) zakládá Centrum pro civilně-vojenskou koordinaci (CMCC) v Izraeli s cílem podpořit stabilizaci Gazy po oznámení dohody o příměří mezi Hamasem a Izraelem z 8. října. Zároveň bylo sděleno, že USA neplánují vyslat do Gazy žádný vojenský personál.

před 4 hodinami

Gaza

Bombardování Gazy pokračuje, navzdory schválenému plánu o příměří

Ačkoliv izraelská vláda ráno schválila plán příměří, který měl okamžitě vstoupit v platnost, izraelské válečné letouny zahájily v časných pátečních hodinách intenzivní letecké údery v centru Chán Júnisu v jižní Gaze. Útoky proběhly kolem 5:45 místního času (čtvrtek 22:45 ET). Dronové nálety nad městem stále probíhají a izraelské dělostřelecké ostřelování ve středu Chán Júnisu stále pokračuje.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Volební štáb Pirátů

Mimořádné osobní důvody. Piráti oznámili první personální změnu mezi poslanci

Nově zvolená poslankyně Šárka Kučerová (Piráti), která kandidovala v Olomouckém kraji, v úterý oznámila rezignaci na mandát. Důvodem jsou mimořádně náročné osobní okolnosti, které jí i přes všechna uvážení neumožňují plně se věnovat práci poslankyně. Mandát tak připadne prvnímu náhradníkovi a místopředsedovi Pirátské strany Martinu Šmídovi.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Plzeň si poradila s Malmö, Sparta se Shamrockem. Olomouc v Itálii zanechala sympatický dojem

Po Slavii v Lize mistrů se v týdnu na přelomu září a října představili i další tři zbývající čeští účastníci evropských fotbalových pohárů. V Evropské lize se podruhé představila Viktoria Plzeň, která odčinila ztracený zápas na hřiště Ferencvárose. Proti švédskému Malmö pod vedením dočasného trenéra Marka Bakoše doma vyhrála 3:0. Svůj zápas v Konferenční lize s přehledem zvládla i pražská Sparta, která na Letné přejela irský Shamrock Rovers 4:1. Jediný český zástupce, který ve čtvrtek prohrál, byla Olomouc, ovšem je to ta z proher, která se dá označit za prohru se vztyčenou hlavou. Na hřišti Fiorentiny svým stylem nezklamala, nakonec ale prohrála 0:2, kdy první branka padla ve 27. minutě a druhá až v závěrečném nastavení.

včera

včera

včera

včera

Výstava Tutanchamon - Jeho hrobka a poklady

Tajemství Tutanchamonovy hrobky známe už sto let. Prvenství si připsal Carter

Přesně před 100 lety Howard Carter učinil jeden z největších archeologických objevů všech dob. Vstoupil do Tutanchamonovy hrobky, kde spatřil mumii proslulého faraona i se slavnou zlatou maskou a dalšími poklady, které odtud archeologové vyzvedávali po několik dalších let. Několik lidí, kteří vstoupili do hrobky, později zemřelo za nejasných okolností. Měla je prý zabít faraonova kletba.

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Pád Evropské komise se nekoná. Ursula von der Leyenová přežila hlasování o nedůvěře s výraznou podporou

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přežila dvě po sobě jdoucí hlasování o nedůvěře. Centristické strany ji jednotně podpořily, čímž její Komise ustála útoky ze strany krajní pravice i krajní levice. Návrhy na vyslovení nedůvěry, které podaly frakce Patrioti pro Evropu a The Left, byly projednávány v pondělí večer a hlasovalo se o nich ve čtvrtek v poledne.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel odmítl Babišův nátlak. Jmenuje ho nejdříve v listopadu, trvá na prozápadním směřování Česka

Prezident republiky Petr Pavel přijal na Pražském hradě předsedu vítězného hnutí ANO Andreje Babiše. Cílem setkání bylo, aby ho Babiš informoval o postupu vyjednávání o vzniku nové vlády s politickými stranami. Andrej Babiš deklaroval, že má zájem dále jednat se stranami SPD a Motoristé sobě. Další strany zastoupené ve Sněmovně zájem o rozhovory nebo konzultace neprojevily.

včera

Teroristé Hamásu

"Velký den pro Izrael." Co znamená první fáze příměří v Pásmu Gazy?

Prezident USA Donald Trump oznámil, že Izrael a Hamás se dohodly na první fázi jeho mírového plánu pro Gazu, což je považováno za významný krok k trvalému ukončení konfliktu. Oznámení přichází dva roky a dva dny po útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při němž bylo zabito zhruba 1200 lidí a 251 dalších uneseno. Následná izraelská vojenská operace si dle ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala přes 67 100 obětí.

včera

Když člověk vstoupí do politiky, musí unést vtipy i rýpnutí, říká jeden z nejmladších zvolených poslanců Slovák

Sedmadvacetiletý Štěpán Slovák (ODS), čtyřka na kandidátce Spolu ve Zlínském kraji, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak plánuje dělat opoziční politiku, ocenil volbu mladých lidí do Sněmovny a také promluvil o obětech, které kandidatuře věnoval. „Občas došly síly, ale nikdy chuť. Věděl jsem, proč to dělám a měl kolem sebe lidi, kteří mi věřili. Zvlášť vděčný jsem své manželce, která v tom se mnou byla od začátku. Bez její podpory, pochopení a trpělivosti by to vůbec nešlo,“ říká jeden z nejmladších politiků zvolených do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy