Češi si na bydlení půjčují rekordní částky. Zámožnější kupci se hrnou do drahých realit

Nová Harfa

Nová Harfa Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

YIT SUOMI Hloubětín
YIT SUOMI Hloubětín
Vizualizace rezidenčního komplexu Comcity v Moskvě.
Letošní rok má šanci se v objemu poskytnuých  hypoték zařadit mezi mezi ty nejsilnější.
5
Fotogalerie

Češi nabírají stále vyšší hypotéky. Během srpna si vzali půjčku na bydlení v průměru v rekordní výši 2,8 milionu korun, což znamená pětinový meziroční nárůst. Vypovídají o tom srpnové statistiky Fincentrum Hypoindex.

Ceny bytů přitom ve srovnání s loňským rokem vzrostly v průměru jen polovičním tempem. Raketový růst výše nabíraných hypoték tak podle hypotečních poradců souvisí nejvíce se silným nákupním apetitem zámožnějších kupců hledajících dražší zboží.  

„Rekordní srpnová průměrná výše hypotečního úvěru 2,79 milionu korun byla jednou z příčin faktu, že se letošní druhý prázdninový měsíc stal na celkový objem poskytnutých hypoték nejúspěšnějším srpnem v historii našich statistik,” uvedl analytik Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora. Během loňského srpna si podle obdobných statistik lidé brali hypotéky v průměrné výši 2,32 milionu korun.

„Průměrná výše hypotéky raketově vzrostla zejména během posledního půlroku,“ uvádí šéf poradenské společnosti Golem Finance Libor Ostatek. Příčinou je podle něho především růst poptávky po dražších nemovitostech v atraktivních lokalitách, jako typicky pražských bytů.

„Zatímco lidé s nižšími příjmy, které pandemie zasáhla nejvíce, jsou zdrženlivější, zájem zámožnějších zájemců o dražší nemovitosti naopak vzrostl,“ připomíná Ostatek. Znalci trhu zdůrazňují, že jde o kombinaci uvolněných tržních podmínek a očekávaného vývoje ekonomiky. 

„U poměrně dobře finančně zajištěných žadatelů o hypoteční úvěry se zatím nepromítly obavy z negativního ekonomického vývoje,“ říká šéf realitní kanceláře Luxent – Exclusive Properties Jiří Kučera. Objem transakcí rezidenčního realitního trhu se podle něho výrazněji nezměnil, do hry navíc vstoupila obava z rychlejšího růstu cen.

„Strmý vývoj inflace podněcuje k investicím do aktiv, která z dlouhodobého hlediska svým výnosem předčí inflační koeficienty,“ dodává Kučera s tím, že apetit žadatelů o hypoteční úvěry a současně jejich odvaha k vyššímu zadlužení vedou k vyšším půjčovaným částkám. „Řada kupců jsou investoři, kterým jde primárně o zajištění se proti inflaci,“ dodává bankéř, který si nepřál být jmenován. 

Zájem je především o kvalitní nemovitosti s vyššími cenovkami, které jejich kupci financují z relativně významné části hypotečním úvěrem, a tlačí tak průměrnou výši půjčky nahoru. „Klienti se orientují na nákup větších nemovitostí a zároveň si ponechávají vlastní zdroje na vybavení nemovitostí a tvoří si finanční rezervy,“ dodává obchodní ředitelka developerské společnosti YIT Stavo Dana Bartoňová.

Cestu k vyšším hypotékám uvolnila i Česká národní banka, která na jaře v reakci na pandemii snížila povinnou minimální míru úspor z pětiny na desetinu hodnoty nakupované nemovitosti. 

Zájem o spolufinancování hypotékami roste i díky jejich zlevňování. Zatím poslední srpnový údaj Fincentrum Hypoindexu o průměrné úrokové sazbě z půjčce na bydlení hovoří o ročním úroku 2,11 procenta, což je nejméně od listopadu 2017. Ve výsledku tak objem poskytnutých hypoték patří k nejsilnějším v historii.

„Pokud by hypoteční banky udržely objemy poskytnutých hypoték na úrovni letních měsíců, mohly by i atakovat rekordy z let 2016 a 2017, kdy sjednaly hypotéky za více než 225 miliard korun,“ dodává Sýkora. 

Silný hypoteční trh tlačí na růst cen nemovitostí. Jak vyplývá ze zářijové studie poradenské společnosti Deloitte a portálu cenovamapa.org, ceny bytů v Praze a krajských městech letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 10,4 procenta na 67 tisíc korun za metr čtvereční. Tempo růstu bylo třetí nejvyšší za poslední dva roky.