Koncem minulého týdne zareagovala malijská opozice na převrat iniciovaný armádou příslibem dohody. Série dlouhých vyjednávání vyústila v prozatímní usnesení o ustanovení přechodné vlády na dalších 18 měsíců. Definitivní rozhodnutí o tom, kdo vládu povede, zatím nepadlo.
Aktuální situaci v Mali po vojenském převratu shrnul externí analytik Institutu pro politiku a společnost Jan Havlíček. Ten provedly armádní složky 18. srpna v reakci na špatnou správu v zemi a korupci ve vládě. Dle Havlíčka se v posledních měsících protesty proti místní vládě a prezidentovi Ibrahimi Boubacaru Keitovi dramaticky stupňovaly.
Místní protestovali konkrétně proti špatné ekonomické situaci, korupci a reakci vlády na islamistické radikály působící v několika částech země. Mali navíc konstantně od roku 2016 trápí špatná bezpečnostní situace. Jak dále uvádí Havlíček, počet násilných útoků se v zemi za poslední čtyři roky až zpětinásobil. Počet osob, které byly ze země vysídleny, se vyšplhal na 1,7 milionu.
Během převratu zajaly armádní složky prezidenta Keitu a místního premiéra Cissého, které převezly na vojenskou základnu ve městě Kati. Od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 se tak jednalo o celkově čtvrtý převrat v pořadí. Zatímco u Malijců se dočkal více než pozitivní reakce, představitelé OSN i zástupci Evropské unie jej tvrdě odsoudili. Keita byl nakonec počátkem září propuštěn a vzápětí odletěl do Spojených arabských emirátů.
Vůdci převratu, kteří operují pod názvem Národní výbor pro spásu lidu (CNSP), však tvrdí, že chtěli jen zamezit chaosu, ke kterému se dle nich dlouhou dobu schylovalo. Výrazné nepokoje lze zaznamenat především na severu země, kde působí na příklad tuarežští separatisté nebo různé skupiny napojené na Islámský stát a Al-Káidu.
Armáda nakonec souhlasila s vyjednáváním, na které přizvala jak civilisty tak místní opozici. Jejím cílem je navrátit moc právě do rukou civilistů. Mezi stranami však panují rozdílné názory na přesné časové rozmezí. Vizí regionální hospodářsko-politické organizace ECOWAS bylo ustanovení ročního přechodného období, CNSP však trval na období dvouletém.
K prozatímní dohodě dospěly strany 13. září, která stanovuje přechodné období v trvání 18 měsíců. Francie však apeluje na předání moci do několika měsíců, Havlíček se však domnívá, že jde o „značně naivní požadavek“.
V Mali přitom působí i čeští vojáci, a to konkrétně v rámci mise Evropské unie EUTM, která od roku 2013 podporuje malijskou armádu v boji proti povstalcům a islamistickým skupinám. Rada Evropské unie letos dokonce rozšířila její mandát, vojenské poradenství nebo výcvik tak bude mise moci poskytnout i dalším zemím jako je Niger nebo Burkina Faso.
Kvůli vojenskému převratu byla ale mise dočasně přerušena, neboť jejím posláním bylo podporovat malijskou vládu, která byla svržena vojáky. Obnovení její činnosti bude zřejmě následovat po převzetí moci civilní vládou.
Dle Havlíčka však vyjednávání ze strany armády s opozicí nebude zdaleka tak jednoduché. Nové uspořádání v zemi chce totiž armáda založit primárně na boji proti extremistům a zamezení návratu stoupenců bývalého režimu. Následovat bude i řada obvinění členů režimu z korupce. Některé z těchto snah by se tak nemusely dle Havlíčka u opozice setkat s příliš pozitivním ohlasem.
Momentální nestabilita v zemi může navíc ještě více podnítit aktivitu radikálů na severu. CNSP se nechal slyšet, že během přechodného období nehodlá přerušovat spolupráci s mezinárodními aktéry jako je OSN nebo Francie. Na druhou stranu Evropská unie a Spojené státy oznámily dočasné pozastavení svých aktivit.
Dle Havlíčka si jde v poslední době četných lidových protestů všimnout i v dalších afrických zemích. Hovoří tak především o Gambii, Alžírsku, Súdánu nebo Burkině Faso. Zároveň dodává, že jejich počet bude stále narůstat. Jistou roli by zde podle něj mohly sehrát i dopady koronavirové pandemie jako větší míra nezaměstnanosti nebo chudoby, které by tak mohly ještě více podtrhnout korupci ve státních orgánech a podlomit autoritu zdejších vlád.
Aktualizováno 20. dubna 2024 19:52
Wagnerovci opět v akci: Putinovi žoldáci vytlačili americké vojáky z Nigeru
Související
Prigožin není mrtvý, tvrdí Afričané a Arabové. Francouzi prý chystají invazi do Nigeru
Lavrov naznačil, jaký bude osud wagnerovců na misích v Africe
Mali , Ibrahim Boubacar Keita , OSN , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 52 minutami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 1 hodinou
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 2 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 3 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 3 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 3 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 3 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 4 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 4 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 5 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 5 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 5 hodinami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 5 hodinami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 6 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 6 hodinami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 7 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 7 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 8 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 8 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák