Na summitu v Bruselu se řeší soběstačnost EU, má se snížit závislost na Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes druhým dnem pokračují ve vrcholné schůzce, jejímiž tématy jsou zejména jednotný trh a digitalizace. Političtí vůdci hledají na summitu shodu také v otázce, jak moc má být unie soběstačná například ve výrobě léků, citlivých technologií či energie. První část debaty věnovali politici možné lepší koordinaci postupu proti šíření koronavirové nákazy.

"Covid-19 bezpochyby odkryl některé naše slabiny. Podle mě bychom jej však měli proměnit v příležitost a společně kriticky zhodnotit, jak by mohla být EU odolnější," vzkázal lídrům před jednáním předseda Evropské rady Charles Michel.

#EUCO focused on the situation in the #EasternMediterranean, relations with #China, the situation in #Belarus, the conflict in #Nagorno-#Karabakh and the poisoning of #AlexeiNavalny. Today the single market, industrial policy and digital transformation are on the agenda. pic.twitter.com/640l9Jlz4C

— Daniel Buda (@MEPDanielBuda) October 2, 2020

Původně se měl summit věnovat hlavně hospodářským otázkám spojeným s pandemií, Michel však podle diplomatických zdrojů otevřel dnešní debatu snahou přesvědčit země ke sladění kroků přijímaných ve snaze zastavit její druhou vlnu. K větší koordinaci jednotlivých opatření či společným nákupům léků, zdravotnického materiálu či ochranných prostředků dlouhodobě vyzývá členské státy Evropská komise. Země se však nechtějí vzdát své suverenity v rozhodování o zdravotní politice a dosud s výraznějším sladěním postupu proti pandemii váhají. Lídři EU se podle informací ČTK shodli, že se k tématu podrobněji vrátí na příští vrcholné schůzce v polovině října.

Michel v posledních týdnech zdůrazňuje, že EU by měla posílit svou "strategickou autonomii", o níž dnes šéfové států a vlád debatují. Podle navrhovaných závěrů summitu by se měli shodnout na tom, že unie bude pracovat na větší soběstačnosti například ve výrobě léků, komunikačních technologií či dalších strategických produktů.

Unijní představitelé jsou zajedno v tom, že koronavirová krize odhalila zranitelnost Evropy, v mnohém závislé například na asijské produkci. Jednotlivé státy však vnímají rozdílně míru, kam by měla EU ve snaze o soběstačnost zajít, aby předešla znevýhodňování mimounijní konkurence, které by mohlo vést například k nárůstu cen.

"Je důležité, abychom byli soběstační například v potravinách. Možná se nám to dnes nezdá, ale z dlouhodobého hlediska to může být problém," prohlásil před jednáním český premiér Andrej Babiš. Upozornil také na závislost Evropy na ruském plynu či na potřebu získat větší nezávislost ve výrobě komunikačních technologií.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová krátce před jednáním spolu s lídry pobaltských zemí oznámila, že Brusel poskytne 720 milionů eur (přes 19 miliard Kč) na propojení energetické sítě těchto států s Polskem a zbytkem Evropy. Podle šéfky EK to sníží jejich závislost na Rusku. "Tenhle projekt je milníkem na cestě k ukončení izolace pobaltského energetického trhu," prohlásila von der Leyenová.

We’re taking a big step for connecting Europe to ensure our energy security & deliver on #EUGreenDeal. €720 mln in EU funds is invested in a project linking the Baltic energy grid with the rest of the EU. Because in the EU, no matter where you are, you're in the heart of Europe. pic.twitter.com/p7pcGjMkQx

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) October 2, 2020

Zvláště globálním posilováním Číny je motivována snaha lépe chránit unijní trh, o níž vrcholní unijní politici rovněž diskutují. Na stole mají návrh Evropské komise (EK), aby unie v budoucnu ztížila přístup na svůj trh mimoevropským firmám, které se těší státní podpoře a mají proti těm unijním konkurenční výhodu.

Lídři by podle připravených závěrů summitu rovněž měli vyzvat EK, aby připravila plán digitalizace unie na následující desetiletí. Michel by také rád, aby summit podpořil plán komise, podle něhož má být pětina ze 750 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč) ve fondu pokrizové obnovy hospodářství spojena s digitalizací ekonomik.

Během první části summitu, která začala ve čtvrtek odpoledne a skončila v noci na dnešek, se prezidenti a premiéři zemí EU dohodli na společném postupu vůči Turecku a na plánu přijmout sankce proti představitelům běloruského režimu. Autoritářský prezident Alexandr Lukašenko na sankčním seznamu ovšem nebude.

Související

Více souvisejících

Summit EU EU (Evropská unie) Charles Michel Andrej Babiš digitalizace Ursula von der Leyenová Energetika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 7 hodinami

Klára Dostálová

Volby do Evropského parlamentu 2024 PŘEHLEDNĚ: Kdo má největší šance?

Češi si v pátek a sobotu zvolí 21 zástupců, kteří je pro roky 2024-2029 budou zastupovat v Evropském parlamentu. Kandiduje pestrá paleta stran a hnutí s ještě zajímavějšími kandidáty. EuroZprávy.cz vám představí některé z nich. Ve volebním klání se vyskytne 30 stran nebo hnutí. Již dříve jsme přinesli prohlášení některých politických subjektů ohledně jejich priorit. 

včera

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Ukrajinci zasáhli ruské území raketomety HIMARS, tvrdí ruské zdroje

Ukrajinci už zřejmě využili zbraně americké výroby proti ruskému území. Raketomety HIMARS měly v neděli mířit proti Belgorodské oblasti. Podle tamních úřadů bylo při útocích zraněno šest lidí. Ukrajinci smí tyto zbraně používat pouze pro obranu Charkovské oblasti, tedy proti vojenským zařízením, které ohrožují její bezpečnost.

včera

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Volby do EP jsou referendem o domácí situaci. Členské státy EU trápí různé věci

Evropská unie je unikátním spojením 27 zemí a volby do Evropského parlamentu, které se odehrají během tohoto týdne, to dokazují. Svátek evropské demokracie může ukázat na její slabé i silné stránky. Každý členský stát přináší něco jiného k jednacímu stolu, zároveň ale každý z nich má své vlastní domácí problémy, které do evropské politiky promítá. 

včera

včera

Franz Kafka

Století bez Franze Kafky. Spisovatelova práce sklízela úspěch až po jeho smrti

Třetího červnového dne roku 1924, tedy před sto lety, zemřel jeden z nejvýznamnějších spisovatelů minulého století. Sám Franz Kafka byl prý se svou tvorbou často nespokojen a své rukopisy z toho důvodu mnohdy ničil. Ačkoliv mu byl vlastní zdravý životní styl, trpěl vážnými zdravotními problémy, které vyústily v jeho předčasnou smrt v pouhých čtyřiceti letech. Několik jeho literárních děl mu vyšlo až posmrtně, kdy také teprve sklízela velký úspěch.

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

V určitém bodě nastane bod zlomu, varuje Trump

Bývalý americký prezident Donald Trump uvedl, že by přijal domácí vězení nebo pobyt ve vězení. Prohlásil to poté, co jej soudní porota v New Yorku uznala vinným v kauze uplácení a falšování obchodních záznamů. Tvrdí však, že takový trest by veřejnost jen těžko přijala, informovala agentura Reuters.

včera

včera

včera

Teroristé Hamásu

Co bude po konci války v Gaze? Izrael má jasný plán

Izrael nesouhlasí s tím, aby hnutí Hamás nadále vládlo v Pásmu Gazy, a to ani během procesu ukončování tamní války. Toto stanovisko vyjádřil v neděli izraelský ministr obrany Joav Galant, který uvedl, že Izrael zkoumá alternativy vůči vládě této islamistické organizace, uvedla agentura Reuters.

včera

včera

včera

Záchranné složky zasahují v Liberci po úderu blesku do stromu. (2.6.2024) Prohlédněte si galerii

Drama v Liberci: Nové informace o pacientech, které v Liberci zasáhl blesk

V nemocniční péče se po nedělním úderu blesku během bouřky v zámeckém parku v libereckých Vratislavicích nakonec ocitlo 22 lidí. Na místě včera zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému. Policie po ukončení zásahu uvedla, že zdravotníci pečují ve třech nemocnicích o 18 pacientů.

včera

včera

USA tlačí na Izrael, aby ukončil válku: Dosáhli jste všech svých cílů

Spojené státy stále tlačí na Izrael, aby ukončil válku v Pásmu Gazy, poté co představily návrh na příměří. Podle Washingtonu již Izrael v Gaze splnil většinu svých vojenských cílů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy