Rozhovor se starostkou D. Kounic: "Velké úkoly jsou pro mě výzvou"

Ilustrační foto
Autor: Dolní Kounice

Představujeme rozhovor se ženou, která je ve vedení města již druhé volební období. Letošní rok oslavila kulaté narozeniny a rozhodla se kandidovat do voleb do krajského zastupitelstva Jihomoravského kraje. Řeč je o starostce Dolních Kounic, Radce Formánkové. Připravili jsme si proto pro ni několik všetečných otázek.

Paní starostko, jelikož nejste rodilý Kouničák, mohla byste nám říct, odkud pocházíte a jak dlouho žijete v Dolních Kounicích?

Pocházím z vesnice Pustiměř u Vyškova. Moji rodiče a sestra s rodinou tam stále žijí, tak tam stále moc ráda jezdím. Vystudovala jsem Gymnázium ve Vyškově. Studium vysoké školy mě přivedlo do Brna. Zde jsem žila a pracovala až do doby, kdy jsem se seznámila s Pavlem. Letos už je to 15 let, co jsem se za ním odstěhovala do Kounic. Bylo to dobré rozhodnutí.

Co Vám dali Vaši rodiče do života?

Smysl pro humor. Přiměřené sebevědomí a schopnost vážit si sama sebe a tím i druhých.

Jak jste si vydělala svoje první peníze?

Jako studentka gymnázia jsem během letních prázdnin chodila na brigády do JZD Mír Pustiměř. O žních jsem zapisovala váhu sklizeného obilí, vydávala obědy a svačiny pro kombajnéry a traktoristy na poli, uklízela jsem administrativní budovu nebo jsem pracovala na porodně prasátek. Zkrátka každý rok co se naskytlo. Od té doby si vážím každé práce, která je dělána poctivě a pořádně.

Co považujete za svou silnou stránku?

Když mě někdo naštve, tak při dalším setkání dokážu většinou úplně vymazat předchozí negativní emoce. Prostě uvnitř sebe necítím žádnou zlobu nebo nenávist, což řadu lidí překvapí. Pro mě je to velmi osvobozují a uvolňující. Musí mě prostě znovu naštvat. A tak se to pořád opakuje. Také mám silný smysl pro spravedlnost, což mi občas dost komplikuje život a jsem tvrdohlavá.

Co máte na Kounicích nejraději?

Asi se budete divit, ale nejraději mám lidi. Mám ráda, když jsou spokojeni, když se potkávají na místních akcích a když si navzájem pomáhají. Také si moc ráda s občany povídám. Na druhé straně musím přiznat, že někteří mě rádi nemají. Většinou je to ale proto, že jsem se s nimi dostala do konfliktu, když jsem hájila zájmy města. A to chápu. I já bych byla na jejich místě na starostu naštvaná. Každý starosta se totiž musí smířit s tím, že se nikdy nezavděčí všem – pokud to nepochopí, tak se z toho zblázní.

Práce starostky je tedy někdy dost vyčerpávající. Jakým způsobem relaxujete?

Ano, je to někdy velmi vyčerpávající práce. Já mám ale spoustu impulsů, které mi dodávají sílu. Hlavně to, že je přede mnou stále hodně velkých úkolů. Je stále co rozvíjet, budovat a zlepšovat. Úplně nejlepší pocit je, když se vám po dlouhé době podaří dokončit nějaký hodně složitý a dlouhodobý projekt. A hned máte sílu pustit se s chutí do dalšího úkolu.

Pokud se ptáte, jak ráda trávím volný čas, tak relaxací je pro mě například to, když si o víkendu mohu v klidu přečíst knížku. Teď například čtu knihy Vlastimila Vondrušky ze série Hříšní lidé Království českého a Letopisy královské komory. Velmi ráda jsem také s rodinou nebo přáteli. Radost mi přináší i práce na zahradě. Jsem pouze zahradnický amatér, ale o to větší radost mám z každého zvelebení zahrádky.

Jak a kde nejraději trávíte dovolenou?

Nejraději mám krátké výlety po České republice. Naše země je opravdu nádherná
a cítím se tu nejlépe. Je spousta míst, kde jsem ještě nebyla a moc se tam těším. Letos se například chystám, že konečně vystoupím na Říp a možná i na Milešovku.

Proč jste se letos rozhodla kandidovat do krajského zastupitelstva?

Na jaře jsem byla oslovena, zda chci kandidovat do krajských voleb Jihomoravského kraje a souhlasila jsem. Vzpomněla jsem si i na slova pana prezidenta Zemana, který dlouhodobě prosazuje, aby do vyšších pater politiky postupovali především úspěšní starostové, kteří znají potřeby občanů takzvaně z první linie. Takže nebylo co řešit. Jdu do toho. Protože kandiduji jako nezávislá, jsem na kandidátní listině až na 17. místě. Uvidíme, kolik lidí mě zakroužkuje.

Kolují zvěsti o tom, že v příštím volebním období již nechcete dělat starostku. Co je na tom pravdy?

To první volební období byl úplný masakr. Chodila jsem domů naprosto vyčerpaná, ale odhodlaná to nevzdat. To je ta moje tvrdohlavost. Ve druhém volebním období jsem zjistila, že při řešení složitých úkolů mi již pomáhají získané zkušenosti a práce jde lépe od ruky. Řekla jsem si tedy, že v tom současném volebním období dotáhnu vše co je rozpracované do zdárného konce a končím.

Řada lidí mě ale již teď přemlouvá, že bych měla pokračovat a vše řídit i v dalších letech. Pokud tedy budu cítit podporu ze strany občanů i nadále, budu kandidovat v komunálních volbách v roce 2022 i do dalšího volebního období. Velkých úkolů bude stále dost.

Jaké je vaše životní krédo?

Před nikým se neponižuj a nad nikoho se nepovyšuj.

Článek byl převzat z Dolnokounického zpravodaje se souhlasem vydavatele