Předseda Rady ČT Kühn rezignuje. Jako důvod označil minulé jednání, kdy rada odvolala dozorčí komisi
Předseda Rady České televize René Kühn se rozhodl k 20. listopadu odstoupit z funkce. Důvodem je minulé jednání rady, kdy odvolala dozorčí komisi a rozhodovala o koupi a směně pozemku pod ostravským studiem. Na odvolání měl jiný názor než většina radních. Uvedl to na středečním mimořádném zasedání rady. Odstoupit se rozhodl i místopředseda Rady ČT Jaroslav Dědič.
René Kühn byl předsedou od června. „Cítím slabý mandát z pozice předsedy. Myslím si, že Rada ČT zcela jistě najde ve svých řadách rychle nového předsedu, a já se budu snažit tomu procesu zcela jistě pomoci,“ uvedl Kühn.
K rezignaci na post se rozhodl i místopředseda Jaroslav Dědič. Mandát řadového radního nadále zůstává Dědičovi i Kühnovi.
Dědičovi končí mandát v radě v březnu příštího roku a podotkl, že už nebude znovu kandidovat. „Rada potřebuje stabilizaci, energii a shodu,“ uvedl s tím, že se cítí prací v radě, ve které se v posledním roce podílel na většině programových bodů, vyčerpaný. Jako důležité ale zmínil zvolit příští týden novou dozorčí komisi.
Situací v radě se bude ve čtvrtek zabývat sněmovní volební výbor a pravděpodobně i Senát.
Odvolání dozorčí komise
Způsob odvolání dozorčí komise Rady České televize nebyl podle stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky v souladu se zákonem. Chce, aby se věcí zabýval volební výbor Poslanecké sněmovny. Senátor David Smoljak (STAN) novinářům řekl, že stálá komise ve středu ráno vyslechla dvě právní analýzy. Na jejich základě přijala usnesení, podle něhož způsob odvolání dozorčí komise Radou ČT nebyl v souladu se zákonem o České televizi, a to zejména pokud jde o transparentnost.
„Rozhodování Rady ČT v případě odvolání dozorčí komise, i v případě dalších rozhodnutí, je dlouhodobě zatíženo vadou spočívající v nedostatku transparentnosti. A to především v oblasti řádného odůvodňování jejích rozhodnutí. Přitom transparentnost je nezbytnou podmínkou pro naplnění práva veřejnosti na kontrolu činnosti ČT jako média veřejné služby,“ uvedl Smoljak.
Stálá komise Senátu se proto obrací na volební výbor Poslanecké sněmovny se žádostí, aby se na nejbližší schůzi pochybeními ze strany Rady ČT zabýval, dodal Smoljak. Sněmovní výbor je podle něj jediným orgánem, který se dlouhodobým porušováním zákona o ČT může zabývat. Ve čtvrtek by se mělo podle Smoljaka k věci vyjádřit i plénum horní parlamentní komory.
Před budovou České televize se sešly desítky lidí. Protestovaly proti odvolání dozorčí rady
Číst článek
Rada ČT dozorčí komisi odvolala minulý týden. Podle místopředsedy rady Pavla Matochy měla vážné výhrady k práci komise jako poradního orgánu rady. Novou dozorčí komisi by mohla volit už příští týden. Většina radních byla podle Matochy s prací komise dlouhodobě nespokojena, což dávali komisi opakovaně najevo.
„Radní nesou odpovědnost za svá rozhodnutí a dozorčí komise jim má poskytovat odborná právní a ekonomická stanoviska a podklady pro rozhodování. Protože většina členů Rady ČT svým poradcům nevěřila, tak se rozhodla je vyměnit a naprostou většinou deseti hlasů ze 13 přítomných stávající DK odvolala,“ uvedl Matocha na svém facebookovém profilu. Další radní Hana Lipovská na stejné sociální síti uvedla, že odvolání komise nepřišlo jako blesk z čistého nebe, ale schylovalo se k němu podle ní bezmála rok. Komise podle ní pracovala laxně, odmítavě a pasivně a bylo nezbytné ji odvolat.
Odvolání dozorčí komise předcházela dlouhá debata o tom, zda má ČT odkoupit pozemek pod ostravským studiem ČT, na který má předkupní právo a kterého se původní vlastníci rozhodli zbavit spolu s dalšími nemovitostmi. Požadovaná cena 1,5 milionu byla zhruba o půl milionu vyšší než znalecký posudek. Matocha označil postup dozorčí komise v této věci za diletantský. Lipovská věří, že na mimořádném jednání Rady ČT se podaří s managementem televize shodnout na dalším postupu v této věci.
Postup rady vyvolal minulý týden kritické komentáře na sociálních sítích. V úterý odpoledne se před budovou ČT sešly desítky lidí v autech i na ulici, aby demonstrovaly proti pokusům ovlivnit nezávislost veřejnoprávní instituce. Akci pořádaly iniciativy Vraťte nám stát! a Svobodu médiím! s podporou uskupení Milion chvilek pro demokracii.
