Koronakrizí zasažená letiště po celém světě hledají jakékoli dodatečné příjmy, aby zalepila výpadek způsobený bezprecedentním propadem provozu. Pandemie jim přihrála možnost, jak děravé rozpočty alespoň částečně sanovat. Aerolinky potřebují na zimu uskladnit tisíce letadel, pro která nemají využití.
Například pražské letiště začalo možnost dlouhodobého parkování letadel na svých odstavných plochách propagovat na začátku října. Jeho dceřiná společnost Czech Airlines Technics se navíc během odstávky může postarat vedle běžné údržby také o rozsáhlejší opravy a revizní práce.
Prvním velkým zákazníkem jsou aerolinky Finnair, do konce listopadu do Prahy pošlou sedmnáct letadel Airbus A320. „Pokud nedojde k neočekávanému zvýšení poptávky v letecké dopravě, zůstanou letadla v Praze po celou zimní sezonu,“ uvedl předseda představenstva Czech Airlines Technics Pavel Haleš.
Dvě letadla v Praze na zimu zaparkovala také nizozemská Transavia. A domácí aerolinky Smartwings tu mají dlouhodobě odstavené boeingy 737 MAX, pro něž stále platí celosvětový zákaz provozu.
Brzy by mohla být osazená další místa. „V tuto chvíli jednáme s několika zákazníky, ať už z řad aerolinek nebo leasingových společností, o zaparkování a údržbě jejich letadel i na jiných letištích,“ uvádí mluvčí letiště Kateřina Pavlíková.
Celkem může být na pražském letišti dlouhodobě odstaveno až sedmdesát letadel velikosti Boeingu 737 nebo Airbusu A320. Letiště je ale podle Pavlíkové nachystané i na větší dálkové letouny a teoreticky by dokázalo „ubytovat“ i jednotlivé obří letouny Airbus A380 nebo Boeing 747. Vedle k tomu určených odstavných stání je možné letadla parkovat i na historické, dnes již nepoužívané ranveji 22.
Za měsíční stání letadel jako Airbus A320 si letiště podle veřejně dostupného ceníku účtuje necelých padesát tisíc korun. Konkrétní hodnoty jednotlivých kontraktů ale Czech Airlines Technics ani jeho mateřská organizace komentovat nechtějí s tím, že jsou předmětem obchodního tajemství.
Czech Airlines Technics nyní nabízejí i zprostředkování dlouhodobého parkování na dalších českých a slovenských letištích, například v Košicích, v Ostravě, v Karlových Varech či v Brně.
Místo pro tisíce letadel
Na zemi teď podle poradenské společnosti Cirium stojí bez využití 31 procent všech dopravních letadel na světě. To znamená přibližně 8100 strojů, které musejí být na dlouhodobou odstávku náležitě připravené. A je třeba o ně průběžně pečovat, aby nečinností netrpěly jejich sofistikované systémy. Palubní elektroniku je nutné pravidelně zapínat a jednou za čas je třeba nastartovat motory.
Pro dlouhodobou odstávku letadel jsou obvykle využívána letiště se suchým klimatem, které strojům nejméně škodí. V Evropě se největší odstavná letiště nacházejí na jihu Francie a ve Španělsku. Specialisté na dlouhodobé skladování letadel, jako je například francouzská společnost Tarmac Aerosave, však v těchto lokalitách mají plno. Výsledkem je například expanze do nových regionů – Tarmac Aerosave kvůli zvýšené poptávce v létě otevřel novou pobočku na pařížském letišti Valtry, což jeho celkovou kapacitu zvýšilo na 270 strojů.
Nedostatek tradičních kapacit ale nahrává i letištím, která dosud dlouhodobé parkování letadel cíleně nenabízela. Podle Pavlíkové je výhodou českých a slovenských letišť jejich poloha.
„Umístění letadel na českých či slovenských mezinárodních letištích je vzhledem k jejich lokalitě ve střední Evropě ideální volbou jak pro evropské, tak mimoevropské zákazníky z důvodu dostupnosti a logistického zázemí,“ říká s tím, že klima je zde i přes zimu stále mnohem vlídnější než v některých severněji položených zemích.
Parkování jako záchrana
Pro většinu nově příchozích hráčů včetně Prahy je parkování letadel spíše přivýdělek v nouzi, na přistávacích a vzletových poplatcích by inkasovali řádově vyšší sumy. Jsou ale i letiště, která v krizi letectví a nutnosti náhle zaparkovat tisíce letadel vidí zajímavou obchodní příležitost.
Příkladem je španělské letiště Ciudad Real, které od otevření v roce 2009 nikdy nepřitáhlo větší provoz, bylo kvůli neutěšené finanční situaci několikrát uzavřeno. Nyní paradoxně zažívá nejlepší časy. Než aby se jeho provozovatel na jaře po zrušení poslední pravidelné linky smířil s definitivním koncem, rozhodl se do opuštěného letiště investovat a přebudovat je na odstavnou plochu s kapacitou až tří set strojů.
Na parkovací plochu už byla přestavěna hlavní pojížděcí dráha, nyní na ní parkuje čtyřicítka letadel. Dalších čtyřicet strojů je odstaveno na jiných místech na letišti. Nyní probíhají další tři rekonstrukce, díky kterým by mělo letiště dosáhnout cílové kapacity. Jak řekl Bloombergu Francisco Luna, šéf vlastnické firmy CR International Airport, letiště je nyní díky poplatkům za parkování letadel ziskové.
Další španělské letiště Teruel nyní díky příjmům z odstávky letadel očekává růst celoročních tržeb o 25 procent. I část jeho plochy využívá společnost Tarmac Aerosave.
Francouzské letiště Chateauroux, které se donedávna specializovalo na nákladní dopravu a bylo díky stabilnímu počasí vyhledávané leteckými školami, nyní na pojezdových plochách hostí padesát odstavených letadel. Mezi největší zákazníky patří Airbus a aerolinky British Airways. Na konci léta muselo letiště dokonce odmítat zájemce. Poplatky za stání se na francouzském letišti pohybují podle velikosti stroje mezi třemi tisíci až pěti tisíci eur měsíčně a další částky si v Chateauroux účtují za případnou údržbu.
Vlnu zájmu nyní zažívají i specializovaná letiště mimo Evropu. Australská společnosti Asia Pacific Aircraft Storage, která v Alice Springs provozuje jediné zařízení na dlouhodobé parkování letadel v celém asijsko-pacifickém regionu, zažila v posledních měsících mohutný růst. Zatímco ještě v červenci tam bylo dlouhodobě odstaveno 44 letadel, teď už jich je kolem sta a firma plánuje další expanzi, píše BBC.
Naopak americkému letišti Southern California Logistics Airport se může brzy ulevit. Vedle letadel odstavených kvůli propadu poptávky tam stojí desítky boeingů 737 MAX. Americké úřady přitom schválily jejich návrat do provozu a některé aerolinky s nejmodernějšími boeingy počítají už od začátku roku 2021.
