Pražský hrad je turisty i mnohými obyvateli České republiky považován za jediné a výsostní sídlo českých panovníků z řad knížat, králů, císařů a následně prezidentů. Byť nelze Pražskému hradu odepřít jisté výsadní postavení, pravdou je, že čeští panovníci vládli i z jiných, dnes méně známých míst.
Vrátíme-li se do počátků českých dějin, ač je jejich poznání obestřeno rouškou nejistoty a některé otázky jsou dodnes hojně diskutované, obecně se uvádí, že původním sídlem prvního českého knížete Bořivoje nebyl Pražský hrad, nýbrž Levý Hradec. Právě zde Bořivoj založil první křesťanský kostel na území Čech a právě odsud následně přenesl mocenské centrum na pražskou ostrožnu.
Význam Pražského hradu, respektive raně středověkého hradiště, ještě umocnil Bořivojův syn Spytihněv, který lokalitu opevnil a pravděpodobně s ním začala intenzivní snaha o kultivaci a rozvoj panovnického sídla v srdci dnešní pražské metropole.
Přes jeho zásadní privilegium co se rozsahu, vyspělosti a sídlení tradice týče, přesunul se v 11. století zájem panovníka jinam. Kvůli značným rozepřím mezi knížetem Vratislavem II. a jeho bratrem biskupem Jaromírem nakonec Vratislav kolem roku 1070 přesídlil z Pražského hradu na Vyšehrad. Pražský hrad se stal sídlem církevní moci, zato Vyšehrad sídlem panovníka a také sídlem prvního českého krále, neboť v 1085 Vratislav získal nedědičný královský titul.
Vyšehrad sloužil jako sídlo panovníka do časů Soběslava I., který opět přesídlil na Pražský hrad. První kamenné svatostánky, dřevěná obydlí panovníka, církevních hodnostářů a jiných obyvatel hradiště začaly postupně doplňovat další stavby. Při velké přestavbě za časů Soběslava I. v roce 1135 získal Pražský hrad nejen kamenné opevnění „po způsobu latinských měst“, jak praví dobový kronikář, ale také reprezentativní kamenný palác, sídlo českých knížat a následně králů.
Po úpravách z časů Přemysla Otakara II. sloužil královský palác až do počátku 14. století. V roce 1303 však vyhořel. Snad to bylo zlé znamení pro poslední přemyslovské panovníky, kteří přišli o střechu nad hlavou a královské sídlo svých otců, neboť v roce 1305 přišel i konec jejich vlády.
Obnovy se královský palác dočkal až za časů Lucemburků, především pak Karla IV. a jeho syna. Václav IV. však nepreferoval Pražský hrad. Po smrti Těmy z Koldic, člena královské rady v roce 1383, začal Václav IV. obývat nebožtíkův uprázdněný dvorec. Ten se rozkládal při východním pásu staroměstských hradeb u Prašné brány v místech dnešního Obecního domu. Rozšířením o výstavný Hankův dům na protější straně Celetné ulice se z dvorce stal rozsáhlý opevněný areál. Dominoval mu věžovitý palác a jednotlivá stavení propojovaly kryté galerie a pavlače. Byly tu zahrady, lázně i lvinec.
Nové královské sídlo se začalo nazývat Králův dvůr. Jelikož Pražský hrad pak nebyl vždy v dobrém stavu, sídlili zde i další panovníci, např. Jiří z Poděbrad. Královským sídlem byl Králův dvůr od 80. let 14. století až do časů vlády Jagellonců.
V roce 1484 se král Vladislav Jagellonský již v Králově dvoře necítil v bezpečí a rozhodl se tak pro návrat na Pražský hrad, který velkolepě upravil. Týkalo se to především královského paláce, který získal goticko-renesanční podobu. Tehdy také vznikl věhlasný Vladislavský sál.
Zatímco Králův dvůr dnes již v Praze nenajdeme, neboť byl zbořen v rámci pražské asanace v roce 1902, Pražský hrad si své výsadní postavení udržel nadále. Stal se sídlem nejen českých králů, ale i císařů ještě za časů Habsburků. Ti zde provedli další zásadní stavební úpravy především v barokním slohu. Hrad tehdy ztratil svou středověkou členitost a začal se proměňovat v obrovský palácový komplex, jak jej známe dnes. Habsburkové však následně své obrovské državy spravovali z Vídně.
Změna nastala se vznikem Československé republiky, kdy se na Pražský hrad vrátila hlava českého státu a jeho lidu v podobě prezidenta Tomáše G. Masaryka. Pražský hrad a jeho rezidenční a reprezentační části v blízkém okolí původního královského paláce, prošly dalšími stavebními úpravami, především interiérovými, a získali tak dnešní podobu.
Byť je dnes, a v minulosti převážně byl, hlavním sídlem českých panovníků Pražský hrad, k výše uvedeným výjimkám je nutné dodat, že česká knížata a králové často pobývali a vládli i odjinud. Zmínit lze především královské hrady např. Zvíkov, Křivoklát, Karlštejn či Točník. Stejně tak i dnes prezident často přebývá na zámku v Lánech, kde uskutečňuje i mnohá důležitá státnická jednání.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , zajímavosti , Česká republika , Pražský Hrad
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Putin opět blouzní. Rusko podle něj válku na Ukrajině neazačalo
před 48 minutami
Počasí: Bouřky hrozí na větším území a mohou být silnější, varovali meteorologové
před 1 hodinou
Putin řekl, jaký dopad budou mít volby v USA na vztahy s Ruskem
před 1 hodinou
Posílání zbraní do válečné zóny je velmi nebezpečné, vzkázal Putin Západu
před 1 hodinou
Video zachytilo vlakové neštěstí v Pardubicích. Rychlík zřejmě projel zákaz
před 1 hodinou
Ukrajinská armáda v noci zaútočila drony na Rusko
před 2 hodinami
Eurovolby poskytují dezinformátorům i hackerům možnost manipulace. EU má nástroje na zamezení cizímu vměšování
před 2 hodinami
Izraelská armáda shodila bomby na školu spravovanou OSN. Uvnitř bylo 20 tisíc lidí
před 3 hodinami
UNICEF: Více než čtvrtina dětí na světě nemá co jíst
před 3 hodinami
Lotyšsko zabavuje auta opilým řidičům. Opancéřuje je a pošle na Ukrajinu
před 4 hodinami
V Praze žijí statisíce cizinců. Za pár let jich bude milion, ukazuje analýza
před 4 hodinami
Ukrajinští vojáci mohou mít děti i po smrti. Desetina těžkých zranění na frontě způsobí neplodnost
před 4 hodinami
Před 80 lety začala Operace Overlord. Spojenci se během Dne D vylodili v Normandii
před 5 hodinami
Na ptačí chřipku zemřel první člověk, oznámila WHO
před 6 hodinami
Mimořádná zpráva Neštěstí: Rychlík se v Pardubicích srazil s nákladním vlakem. Čtyři mrtví
před 6 hodinami
Letní počasí nevydrží. Příští týden se citelně ochladí
včera
Fico je zpátky v plné síle a nastavuje kurz. Zklamání, říká Šimečka. Jsme tam, kde jsme byli před atentátem, přidal se Korčok
včera
Jak zastavit válku v Pásmu Gazy? EU odstartovala jednání
včera
Ukrajina použila americké zbraně k útokům proti cílům na území Ruska
včera
V ČR bude kolem roku 2050 více seniorů, než se myslelo. Reforma je podle Jurečky nutná
Seniorů bude v polovině 21. století asi o 200 tisíc více, než se předpokládalo před pěti lety. Počet by mohl překročit 3,3 milionu lidí, v takovém případě by byl o milion vyšší než nyní. Vyplývá to z nové zprávy o stavu důchodového systému, kterou představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Je podle něj zřejmé, že penzijní reforma je nutná.
Zdroj: Jan Hrabě