Prymula: Učitelé budou při testování ve školách dělat jen evidenci. Teď hledáme vhodnou metodu

Už 1. března by mohli do škol znovu začít chodit maturanti. Vláda chce jejich návrat spojit s pravidelným testováním studentů i učitelů. Podmínky zatím nejsou jasně určené, měl by je rozpracovat Ústřední krizový štáb. Žáci, kteří test nepodstoupí, ale nebudou podle epidemiologa a poradce premiéra Romana Prymuly moci zpátky do lavic. „Museli by být opět v režimu distanční výuky,” řekl ve Speciálu Českého rozhlasu Plus.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula

Epidemiolog a poradce premiéra Roman Prymula | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podle návrhu ministerstva školství by si každý student dělal odběr sám, i když za přítomnosti pedagogů. Jak by to prakticky vypadalo?
V tuto chvíli se optimalizuje metoda, která by se dala použít. Je tady celá řada testů, které umožňují vyšetření bez přítomnosti zdravotnického pracovníka. To znamená, že nejsou invazivní na rozdíl od vyšetřování z nosohltanu – buď sem patří vyšetření ze špičky nosu nebo ze slin. Jsou v různé podobě: například je to hmota, která slinu nasákne, nebo sliny vyplivnete či vykloktáte.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý Speciál Českého rozhlasu Plus ke školství v době koronaviru

Tyto metody k dispozici jsou. Nejjednodušší v tuto chvíli je, že si student dá do úst trubičku, na jejímž konci je nasáklý materiál. Po dvou minutách se trubička vloží do stojánku, zatlačí se na to a během patnácti minut máte výsledek. Je to naprosto jednoduché.

Testy bývají dobrovolné, ale co když se stane, že student nebude chtít testy podstoupit?
Bohužel to zřejmě bude tak, že tento student nebude moct do školy chodit. Musel by být opět v režimu distanční výuky.

‚Je to samotestování‘

Co říkáte námitce školských odborů, které nechtějí, aby se odpovědnost za testování přenášela na učitele?
Myslím, že je to poměrně lichý argument, protože pokud chceme – což asi chceme všichni – aby se studenti vrátili do škol, tak to musíme nastavit, aby to bylo funkční. Nedovedu si představit, že bychom měli dostatek zdravotníků, kteří by byli v každé škole. Úplně nechápu tu odpovědnost, je to v podstatě samotestování a bude to jen jakási evidenční záležitost. Budou zaznamenávat, kdo pozitivní je a kdo není.

Jeden z testů ze slin se používá například i na Filipínách | Foto: Lisa Marie David | Zdroj: Reuters

Argumentují tím, že se de facto pracuje s biologickým materiálem.
S biologickým materiálem budou pracovat sami studenti nebo žáci, a potom ho odhodí do nádoby nebo kontejneru. Pak musí být zařízeno, aby ten biologický materiál byl zlikvidován, ale sami (učitelé) by se ho prakticky dotknout neměli.

Platí i u nových mutací, že u středoškoláků je šíření nákazy větší než u menších dětí?
U nových mutací zatím přicházejí zprávy z Anglie, která v podstatě říká, že se šíří mutace rychleji i u dětí. Nemáme zatím přesná data, jak je to u věkových skupin mezi studenty, ale dá se očekávat, že i mezi dětskou populací může docházet k šíření, a proto to testování je skutečně nezbytné.

Deváté třídy a první stupeň

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že další školáci by se mohli vracet po týdnech. Máte už představu, jak by to mohlo být rozfázováno?
Mělo by to být tak, že v následující etapě po maturantech by to byli žáci devátých tříd a zbývající žáci prvního stupně. A finále by byl druhý stupeň.

Šéf asociace průmyslových škol: Jsme ochotni udělat prakticky cokoliv, aby se maturanti vrátili

Číst článek

Stihne se nakoupit materiál a proškolit lidi, kteří na to mají dohlížet do 1. března?
Proto tady ten interval je. Jeví se jako dlouhý, ale v podstatě nejkratší dodací doby testů, které potřebujeme, jsou kolem čtrnácti dnů. To znamená, že ten interval je opravdu nutný.

Chtěl bych upozornit na to, že tady máme desítky různých testů, ale výrazně se liší kvalitou. Musí být nasazeny testy, které mají vysokou citlivost. Není možné používat testy, – jak jsme už zachytili – které mají citlivost třeba jen 40 procent. To by pak postrádalo smysl.

Kdo to zaplatí?

Do rozhovoru vstupuje další host speciálu – pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti). Upozorňuje, že veškeré informace zatím magistrát má z médií. Zároveň ale o víkendu získali od poslanců materiál, který tuto problematiku řeší a který byl určený pro vládu. Oficiální komunikace s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) ani vládou podle něj neproběhla.

Podobně se na twitteru vyjádřil také primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). Testování posledních ročníků by podle něj stálo až 15 milionů korun týdně. Šimral doplnil, že do vypočtu této částky Praha zahrnula asi 15 tisíc žáků a náklady na testy, přičemž počítali, že jeden bude stát zhruba 800 korun. Hlavní město podle náměstka takovou částku na testování nemá a počítá s pomocí státu.

Jak by to podle vás tedy mělo být s financováním? Mělo by to jít za školami, jejich zřizovateli, tedy krajem, nebo přispěje i stát?
Myslím, že stát může přispět. Na druhou stranu náklady, které tady padly, jsou skutečně vysoké. V dominantním počtu tříd budeme testovat antigenními testy, protože kapacita PCR testů není taková, aby zvládla otestovat řádově několik set tisíc studentů denně, tak potom náklady budou výrazně nižší.

Odběrové materiály, které by se používaly, plus testování antigenními testy by dohromady stály 150 korun a k tomu náklady spojené s odvážením biologického materiálu. Nemyslím si, že by bylo nutné zřizovat odběrová místa, pokud půjde o to samovyšetřování a pokud se podaří zajistit dostatek těchto souprav. Pak by to skutečně nemělo znamenat požadavky na pracovní sílu.

Moje představa, ale bude se o tom ještě diskutovat, by byla taková, že před vyučováním by se během půl hodiny provedlo testování a vždy by tam byl pedagog, který pak bude vyučovat.

Kdy by tedy mohlo být jasno o organizační stránce?
Je pravda, že zatím informace nepronikly na všechna místa, kde by měly být. Materiál byl k dispozici velmi čerstvě, také jsem ho viděl poprvé během víkendu. Je nutné to ještě prodiskutovat, aby ten model byl funkční. Musí se spustit až v době, kdy tam nebudou třecí plochy. 

Martina Mašková, dok Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme