Situace není ideální, ale otevření obchodů zásadním problémem není a nebylo by, tvrdí dál Havlíček
Místopředseda vlády Karel Havlíček (za ANO) neuspěl se svým návrhem od pondělka otevřít všechny obchody. O návrhu přitom mluvil několik dní v médiích a tvrdil, že je akceptovatelný pro premiéra i pro ministryni financí. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu řekl, že znovu návrh podá, až bude příznivější pandemická situace.
Jak těsné bylo páteční rozhodování o otevření obchodů?
Nakonec jsme o tom nehlasovali, protože se pandemická situace v posledních dvou, třech dnech nevyvíjela dobře. A říkal jsem to jasně někdy v pondělí večer, kdy jsme jednali průběžně přes den s hejtmanem Kubou, protože to byl i závěr víkendového jednání s Asociací krajů, že se tomuto tématu budeme věnovat a že přineseme návrh. Návrh jsme přednesli společně, já jsem dal návrh na vládu v tomto týdnu. Předpokládali jsme, že to bude v pátek. Navrhl jsem, že by se skutečně od pondělí obchody uvolnily. Vždycky tam bylo ale. Za předpokladu, že tomu bude odpovídat pandemická situace. Takže jsem to projednal s premiérem, panem ministrem Blatným a v té době byla situace taková, že by s tím oba souhlasil nejen oni, ale i další ministři.
Jestli to dobře chápu, tak v pondělí a v úterý jste měl pro návrh dostatečnou podporu. Kdyby vláda hlasovala, tak byste uspěl?
Pravděpodobně ano. Nikdy nemůžete vědět, jak by to ve finále dopadlo. Ale obvykle je to tak, že o pandemických věcech rozhoduje ve finále ministr zdravotnictví, i když někteří členové vlády na to mohou mít jiný názor.
Ten byl v pondělí a v úterý také pro?
Ano, já jsem se s ním o tom v pondělí i v úterý bavil. Řekl, že za předpokladu, že se situace nezhorší, tak to nevnímá jako zásadní krok, protože jsme se bavili o zbytku maloobchodu. Vůbec nešlo o služby, hotely, restaurace. Tedy to, co bylo třeba v prosinci. Bavili jsme se o segmentu, který je dneska už tak napůl spuštěn v polosamizdatovém režimu. Nabízeli jsme, že to vybalancujeme povinnými respirátory, odstupy a tím, že obchodní centra budou distribuovat respirátory pro běžné občany. Myslím si, že to byla docela férová dohoda. Ale pan ministr Blatný říkal, že se to musí potvrdit ve středu, čtvrtek. I proto jsme řekli, že je to tím podmíněno.
Máte vy i další ministři pocit, že se v průběhu týdne situace zásadně zlomila? Když jsem se díval na grafy mezitýdenních nárůstů, které už byly v pondělí, tak tam není nějaký jasný zlom.
Zcela jednoznačně přišel. A to z těch devíti tisíc na dvanáct tisíc infikovaných za den. Což bylo ve středu, ve čtvrtek.
Dobře, ale když se podíváme mezitýdně, tak v podstatě nárůsty percentuálně jsou už od pondělka.
Jsou zejména od úterka. V pondělí a úterý to bylo relativně solidní. To znamená, že to nebylo ideální. Ale věděli jsme, že situace není ideální, že není dobrá. Nicméně to otevření obchodů zásadním problémem není a nebylo by. Mobilita by se zvedla o pět procent. Navíc máme studii, která potvrzuje, že tyto malé obchody jsou v podstatě velmi málo toxické a že by tam hrozilo naprosto minimální šíření pandemie. Když se podíváte na čísla z minulého týdne a z tohoto týdne, tak je jednoznačně nárůst tento týden.
Když říkáte, že se to začalo lámat před dvěma, třemi dny, proč jste to jasně neřekli ve čtvrtek, že to nebude? Proč jste nechali obchodníky čekat až do pátku?
Obchodníci věděli a jasně jsme to říkali, že to musí být podložené čísly a že v pátek …
To je pravda, ale zároveň sledovali vaše celkem optimistická vyjádření. Ještě v rozhovoru pro CNN Prima News jste mluvil o paralelním světě, že to musíme udělat tak, abychom se všichni nezbláznili z těch uzavírek. To znamená, že vy jste šířil, myslím si, že až do pátku, optimismus.
Není to šíření optimismu. Je to nějaký názor a já si za tím názorem stojím. A také jsem to na vládě jasně řekl. Stále si stojím za tím, že kdybychom zbytek obchodu pustili, nemluvě o tom, že to byla dohoda s hejtmany, když je tam minimální riziko nákazy, tak bychom to ustáli. Nicméně jsem chápal pandemickou situaci. Ve vládě musí být vždycky někdo, kdo hájí zájmy hospodářského sektoru a konečně i zákazníků, protože situace začíná být dneska kritická.
Obchody v pondělí podle Havlíčka neotevřou. ‚Pandemická situace není dobrá,‘ napsal ministr
Číst článek
Uvědomme si to, že jsme v situaci, kdy máme v obchodních centrech nebo v obchodních domech šňůry, které tam být musí, protože kdyby tam nebyly, tak zase ústavní soud vytkne to, že realizujeme neférovou konkurenci vůči malým nebo specializovaným prodejnám. Musíme jet bohužel v takzvaném belgickém modelu. A ve vládě musí být někdo, kdo ukazuje nějakou další alternativní cestu. A ta je o tom, že se budeme testovat, očkovat, že budeme nosit respirátory, případně dvojité roušky, že budeme dodržovat všechny vzdálenosti, ale že budeme nějakým způsobem existovat a fungovat. Když to nebude od příštího týdne, tak já to respektuji, bude to třeba o něco později. Ale musíme s touto taktikou vycházet.
‚Falešné naděje‘
Na druhé straně, neberete jako chybu, že jste o tom tak intenzivně mluvil v posledním týdnu? Že jste - slovy prezidenta hospodářské komory - vyvolával falešné naděje?
Bavil jsem se o tom s prezidentem hospodářské komory už v pondělí a v úterý. Jasně to podpořili. Napsali mi, že vítají tuto aktivitu. A dokonce chtěli být v pátek u toho, když by se to vyhlásilo, že by to podpořili.
Tomu rozumím. Ale nedopadlo to, a tak teď prezident hospodářské komory říká, že to byly falešné naděje. Šéf svazu obchodu a cestovního ruchu mluví o tom, že obchodníci vynaložili desítky milionů na opatření, aby v pondělí byli připraveni. A vy jste v pátek dopoledne rozhodli, že to tak nebude.
Řekněte mi, jakým způsobem se to tedy mělo dělat? Jestliže jsme veřejně jednali s hejtmany a hejtmani nám dali jasnou výzvu, ať to dotáhneme, tak jsme to dotáhli s předsedou hejtmanů panem Kubou. To přece nemůžeme dělat samizdatově, že skončíme a řekneme: ‚My jsme nic nedohodli.‘
Řekli jsme, že toto je varianta. Řekli jsme, že to navrhneme. Řekli jsme, že to bude za předpokladu, že se bude pandemická situace vyvíjet tak či onak. A v pátek se to neodsouhlasilo. To znamená, že všichni věděli, že to musí být tímto podmíněno. A rozumím tomu, že někdo se těšil, že bude moct otevřít a tak dále. Dělali jsme pro to maximum, ale jsme v pandemické válce. A v této době se situace mění ze dne na den.
Podívejte se, co nastalo v Itálii před týdnem. Itálie se několik měsíců připravovala na to, že druhý den otevře všechny skiareály. V neděli večer, v 19.00, vystoupil premiér a řekl, že několikatýdenní příprava skiareálů končí a že se neotevřou. Jsme v situaci, která zde nebyla historicky a musíme reagovat na aktuální stav.
Už jste avizoval, že se k plánu otevírat obchody budete chtít vrátit. Znamená to, že to navrhnete příští týden znovu?
Ne. Řekl jsem, že se k tomu budeme vracet za předpokladu, že bude pandemická situace taková, že k tomu bude určitá šance. To samozřejmě musím říkat stále. Přece to se ode mě ve vládě očekává. Hájím zájmy podnikatelů, obchodníků…
Co se musí stát, abyste to tedy navrhl znova?
Musí být zlom pandemické situace, který už skutečně vypadal, že bude o tomto víkendu. To znamená, že se situace začne aspoň přiměřeně lepšit. Jinými slovy, že neporostou čísla. A čísla jsou zejména vázána na počty lidí na JIPkách a počty lidí v nemocnicích. A to je bohužel to, co v tomto týdnu rostlo.
Ještě v pondělí jsme měli řádově 5600 (nakažených za den, pozn. red.) a šlo to dolů od minulého týdne. Pak se to bohužel v úterý a zejména ve středu a čtvrtek zlomilo a končili jsme tento týden někde na úrovni 6300, 6400. A to byl ten zlom, kdy kolegové z vlády, a konečně i pan ministr Blatný, který ještě ve čtvrtek říkal, že si dovede představit, že by se mohlo rozvolnit, tak večer, když se podíval na čísla, raději doporučoval, ať to neděláme, což musíme akceptovat.
Rozšíření sortimentu?
Pokud budete s dalším návrhem čekat na zlom, neuvažujete o tom, že byste alespoň rozšířili sortiment, který se smí prodávat? Oteplilo se, tak by se třeba mohlo prodávat oblečení a obuv nejenom pro děti?
Rádi bychom to udělali, ale v tuto chvíli, opět když něco takového řeknu, tak řeknete, že něco slibuji. Jsme pod tlakem několika faktorů. Jedna věc je to, co chceme, co by bylo ideální pro zákazníky, druhá věc je nějaká pandemická situace a zdravotníci. A třetí věc je ústavní soud. Je třeba vnímat to, že v pondělí s největší pravděpodobností dojde k vyřčení závěru ústavního soudu právě s ohledem na to, jak se zavíraly nebo zavírají maloobchody.
Mimochodem, máte nějaké indicie, jak ústavní soud rozhodne?
Nemám. Jsou kolem toho velké diskuse. Ale nemůžu dopředu říkat moje indicie, jak si myslím, že ústavní soud rozhodne.
A připravujete se na variantu, že by ústavní soud zrušil zákaz prodeje určitého sortimentu?
Šlo by to samozřejmě proti názoru zdravotníků. Do značné míry by to potom mohlo korespondovat s tím, co jsem navrhoval s našim týmem. Ale na druhou stranu nemůžeme takhle uvažovat. Nemůžeme se řídit tím, co možná řekne ústavní soud. Teoreticky to může shodit celé dolů a fakticky říct, že se to všechno musí otevřít. Což by samozřejmě šlo proti epidemické situaci. Ale v tuto chvíli si prostě počkejme na pondělí.
Nový kompenzační program je podle Havlíčka velkorysý. ‚Velká chyba vlády,‘ nesouhlasí Prouza
Číst článek
Tím jen deklaruji to, že není tak jednoduché říct, co má být a co nemá být. Protože svým způsobem jedna z těch variant spravedlivých pro zákazníky, byl ten podzimní model, pokud si vzpomínáte. Říkáme mu rakouský model, kdy vlastně specializované prodejny byly zavřené, ale supermarkety mohly prodávat všechno: hračky, papír a tak dále.
Musíme připomenout, že to bylo považováno za diskriminaci malých obchodníků.
Máte pravdu, ale zákazníci to zase oceňovali. Vyšli jsme vstříc podnikatelům, obchodníkům, kteří tvrdí, že je to diskriminační, proto se tam daly pásky. A teď počkáme, jak na to zareaguje ústavní soud.
Znamená to, že počkáte, jak rozhodne ústavní soud, a pak budete případně uvažovat o tom, že buď by opět velké obchody mohly prodávat všechno, nebo že by se sortiment rozšířil? Chápu to dobře?
Takhle úplně ne. Kdyby velké obchody prodávaly všechno, tak tím opět zlikvidujeme malé podnikatele. To je další faktor, který do toho vstupuje.
To znamená, že byste uvažovali jenom o sortimentu.
Počkejme na příští týden na čísla. Mým zájmem je pochopitelně v momentě, kdy se čísla budou jenom trochu lámat a shodneme se na tom s ministrem zdravotnictví, tak zbytek obchodů, znovu říkám jedná se o zbytek, nejde o restaurace, o služby a tak dále, otevřít do nějakého režimu. Ale musí na to skutečně být epidemická situace. Lepší varianta by byla, kdybychom mohli všechno, co zbývá, pustit. Nevytvářet žádnou konkurenci větší, menší, likvidovat je mezi sebou záměrně.
Rizikovost obchodů
Opakovaně zaznívá, že neexistují data, která by potvrzovala, že obchody jsou skutečně rizikovým prostředím. Před chvílí jste to řekl i vy sám. Není vlastně chyba, že obchody byly vůbec někdy zavřené?
To je samozřejmě nesmírně těžká diskuse a já sám bych popřel to, co jsem říkal v minulosti. V tomhle jsem zajedno s vládou a jsem zajedno s ministrem zdravotnictví, i když jsem ve vládě ten, kdo je možná nejvíce liberální. Musím respektovat jednu věc. Zaprvé, nedělejme si patent na rozum. Obchody jsou a byly zavřené prakticky v celé Evropě. Nepředpokládám, že je zavřeli jenom z plezíru. Druhá věc je ta, že nejde jenom o to, do jaké míry se to potencionálně v obchodě šíří, ale jde o mobilitu lidí. A je jasné, že pokud otevřeme o desetitisíce obchodů navíc, tak v tu chvíli se samozřejmě zvedá mobilita. Napočetli jsme, že by se zvedla asi o pět procent, což není katastrofa, ale samozřejmě zvýšení to je.
Jinak potvrzuji to, co jste řekl. Mám k ruce dvě studie, jednu tuzemskou a jednu zahraniční. Tuzemská profesora Šerého, z které vyplývá poslední zjištění v rámci obchodních center a obchodů, kdy se tam dělaly určité stěry. Riziko šíření odhadli, respektive tam, kde dělali průzkum, skoro nula. Nic tam nenašli. Mám studii i z Nature, což je prestižní zahraniční časopis, kde vyšly obchody a obchodní centra jako relativně málo toxické. Na rozdíl třeba od restaurací nebo fitness center.
Tím spíš se dostáváme k otázce, jestli vlastně tyto dostupné argumenty nepřispívají k tomu, že si spousta lidí řekne, kdo ví na čem jsou opatření založená, má smysl je dodržovat, má smysl je respektovat, nejsou to vlastně nesmysly?
Nejsou to nesmysly. Znovu říkám, je pravdou, že od toho nemůžeme odpreparovat, že se zvedne mobilita. A to je hlavní argument epidemiologů.
Takže myslíte, že ani debata posledních dnů, kdy vy jste vehementně otevření prosazoval, nemůže tenhle efekt na lidi mít?
Lidé musí vědět, jaká je situace. To, že se to v obchodech šíří málo, nemůžeme někomu tajit. Pokud máme studie, tak je musíme říkat. Ale musíme říkat také to, že to není jenom, co nám hrozí v obchodě, ale co nám hrozí zvýšenou mobilitou. Znovu říkám, na to, aby se otevřelo, byla naladěna většina členů vlády. Někteří trochu váhali, to je pravda. Ale co je pro mne podstatné, ministr zdravotnictví v té době řekl, že pokud se čísla udrží, nebo půjdou ideálně dolů, takže je připraven toto podpořit. To znamená, že i v pandemické situaci jsme byli připraveni do relativně malého rizika jít.
Další scénáře
Na druhé straně, čísla jdou nahoru. Roman Prymula, do čtvrtka poradce pana premiéra, mluvil v České televizi o tom, že z jeho pohledu by bylo dobré udělat tvrdý velký celkový lockdown. Bavili jste se na vládě už o téhle variantě?
Samozřejmě řeší se celá řada scénářů. Tato varianta zatím není nikým podporována. Opět, mohl bych teď skloňovat to, co jsme diskutovali v době druhé vlny. Vzpomínám si, bylo to někdy v říjnu. Čísla šla tenkrát také přes deset tisíc a zatáhlo se za ruční brzdu. Tenkrát jsme nezvolili totální lockdown.
A v tuto chvíli to také není ve hře?
Není, protože by to poznamenalo i průmysl. Jsem zásadně proti tomu, aby se udělal lockdown i v průmyslu. Za prvé, jsem přesvědčen, že si průmysl dokáže, pokud tam budeme ještě dneska motivovat k testování, dostatečně odizolovat lidi. A za druhé, průmysl je klíčový, naprosto elementární součást české ekonomiky. Víc jak 30 procent HDP jde tam, a pokud zavřeme průmysl, tak tím pádem de facto zlikvidujeme exporty. Bude hrozit velká míra růstu nezaměstnanosti, budou to nedozírné ekonomické ztráty.
A to, že jsme minulý rok skončili nakonec s relativně dobrým výsledkem minus 5,6 procenta HDP, tak garantuji, že je dáno tím, že jsme na podzim prosadili, že se průmysl nezavřel, že to přežil a že do značné míry udržel Českou republiku ekonomicky nad vodou. Udržel míru nezaměstnanosti, a tím pádem máme šanci tenhle rok ustát.
Tím se dostáváme k ekonomickým dopadům. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý ve čtvrtek odpoledne řekl, že by měla vláda v pondělí schválit plošný systém kompenzací postavený na rozdílu mezi náklady a výnosy. Nikoli na náhradách na zaměstnance, jak se dosud plánovalo. Dodal, že vaše ministerstvo by mělo přes víkend všechno připravit. Je to tak? Potvrzujete, že to přes víkend připravíte a v pondělí vláda tuto změnu schválí?
Jsme k tomu blízko. Ale není to tak, že by nás úkoloval pan prezident Dlouhý, jakkoli ho mám lidsky rád. Hospodářská komora není na trhu sama. Je tady několik dalších významných subjektů, jako je Svaz průmyslu ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, konfederace. Každý týden mám setkání s patnácti hlavními svazy a profesními spolky, mimo jiné i s hospodářskou komorou. Tenhle požadavek vnímám velmi silně.
‚Lidé na těchto pozicích musí jít příkladem.‘ Marounek končí, Blatný ho odvolal po návštěvě stadionu
Číst článek
Abych to dokončil, podpora bude, a budeme o tom večer diskutovat, založena na čtyřech hlavních pilířích, čímž trochu redukujeme počet programů, který je dneska řádově kolem deseti, byť to jsou specializované a celkem populární programy. Jeden na principu kompenzace mezd Antivirus, respektive později kurzarbeit. Druhý bude velmi populární kompenzační bonus, to je živnostník a jde na dvojnásobek z 15 tisíc na 30. Třetí a čtvrtý pilíř jsou trochu modifikované programy. Třetí bude založen na velmi úspěšném programu COVID uzavřené provozovny a gastro, kdy nebudeme dávat na zaměstnance, ale pro majitele ne 400 ale 500 korun. A hlavně, a to je důležitá zpráva, rozšíří se na všechny provozovny, ať je uzavřená, neuzavřená, dodavatel, průmyslník a tak dále.
A to pořád zůstane na zaměstnance, respektive majitele?
Tak, to bude na zaměstnance. A čtvrtý program bude založen rovněž na poměrně úspěšném programu COVID nájemné. Tady už se dostáváme k nákladovému modelu. Budeme mít dvě varianty programu, a to budeme v pátek večer řešit právě se svazy. První bude, že buď ponecháme COVID nájemné tak, jak je. Řádově ho využívá 40-50 tisíc subjektů měsíčně, zřizuje ho MPO a je o něj velký zájem. Nebo ho rozšíříme a bude na principu COVIDU nájemného, ale bude to i na jiných nákladech než jenom nájemné. Tím pádem bychom do toho dostali i firmy, které chtějí mít vykompenzovány jiné typy nákladů, například za energii nebo cokoliv jiného. Byl by to náročnější program, byla by náročnější kombinace s ostatními. Ale principiálně by tyto čtyři programy měly pokrýt v zásadě vše. Pak máme ještě nějaké drobné specializované typy Bus nebo Skiareály, ale to už jsou malinké programy.
Pokud se dohodnete, od kdy to bude platit?
Tohle v každém případě bude platit zpětně. Bude to platit od 1. února. Už je shoda i s ministerstvem financí. Znamená to, že musí projít definitivně rozpočet. Ale určitě jste sledovali v tomto týdnu, že je šance, že všechno projde. Tím pádem, jakmile budeme mít pokyn od ministerstva financí, že můžeme čerpat nové zdroje. Podotýkám tyto čtyři programy budou znamenat 25 miliard korun měsíčně pro podnikatele, plus záruky, které dělají dalších přibližně pět až osm miliard. Tedy bavíme se o 33 miliardách.
