Výraznější oživení českého vývozu by se podle expertů mohlo dostavit v dubnu a květnu. Už loni v těchto měsících ale export čelil pandemii koronaviru, srovnávací základna je tak nízko. Na čísla před krizí se vývoz nedostane pravděpodobně dříve než v roce 2023. Vyplývá to z takzvaného indexu exportu, který připravují Raiffeisenbank a Asociace exportérů.
Průmysl, potažmo exportéři, musí momentálně podle hlavní analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské čelit prodlužování dodacích lhůt výrobních materiálů, případně jejich nedostatku. Zejména v automobilovém průmyslu chybějící čipy a polovodiče částečně omezují výrobu. Na letošních výsledcích exportu se také projevuje dokončení odchodu Británie z Evropské unie. Zmíněné vlivy by optimistická očekávání vývoje exportu pro další měsíce mohly podle Horské srazit.
Problémem jsou podle místopředsedy Asociace exportérů Otty Daňka také chybějící kvalifikovaní pracovníci v průmyslových podnicích či nejasné podmínky vlády v rozvolňování. Přetrvávající komplikací je podle něj nedostatečná kapacita a zdražování kontejnerové dopravy, ale také výrazný růst cen komodit. Například měď za rok zdražila o více než 80 procent.
„To se musí propsat do cen výrobků, vzroste tlak na růst inflace a vše povede k nekonečným cenovým jednáním v dodavatelském řetězci. Pokud by Česká národní banka začala krotit inflaci, došlo by k posílení koruny, a to by významně poškodilo exportéry,“ řekl.
Loňský vývoz loni podle Daňka skončil v propadu o 138 miliard korun, tedy o tři procenta. Původní prognózy přitom počítaly s poklesem o 15 až 20 procent.
V lednu export podle Českého statistického úřadu oslabil o 0,6 procenta na 303,1 miliardy Kč, v únoru posílil o 3,8 procenta na 309,8 miliardy korun. Podle Daňka únorový výsledek překonal loňský i předloňský rok. „Myslím, že je to dobré. Možná nikdo ani neočekával, že by první dva měsíce mohly přinést průměrný nárůst. Jsme všichni rádi a doufáme, že se tak bude dařit i nadále,“ dodal.
