Podle některých slovenských médií mělo být vyhoštění osmnácti špionů v Česku jen prví krok
Vyhoštění 18 pracovníků ruského velvyslanectví v Česku pro důvodné podezření, že se příslušníci ruské tajné služby zapojili do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v roce 2014, by mělo být jen prvním krokem, po kterém musejí dále jednat nejen české úřady, ale i orgány spojeneckých zemí, napsaly v pondělí některé slovenské listy.
Podle listu Sme vyhoštění „osmnácti špionů s diplomatickým krytím“ je jen první a nejpřirozenější reakce Prahy. „Vzhledem k tomu, že s vrbětickým útokem jsou v Evropě srovnatelné jen aktivity Islámského státu, událost se vnucuje jako historický milník ve smyslu radikální reformy ruské (východní) politiky Evropské unie,“ dodal.
Denník N uvedl, že závažnost případu nijak nesnižuje skutečnost, že se o účastí ruské vojenské rozvědky při výbuchu ve Vrběticích veřejnost dozvídá až po šesti a půl roce od události. „Naopak, incident nově nabyl charakteristiky teroristického činu, nota bene ve vojenském objektu členské země NATO,“ uvedl list, který na titulní stránce otiskl kromě jiného nápis „Ruští agenti“.
Nejčtenější slovenský list Nový čas citoval politologa Alexandera Dulebu, který pro případ potvrzení podezření okolností zmíněné exploze označil incident za teroristický akt na území jedné země organizovaný tajnou službou jiného státu. „Takové věci, jako vyhazovat na území cizí země do luftu muniční sklady a zabíjet přitom lidi, to se nedělá. Pokud vám zabijí občany vaší země na vašem území, tak si to jednoduše nemůžete nechat líbit,“ řekl Duleba.
Otrava Skripala, Bulharsko a Vrbětice? ‚Posláním GRU je subverze, výbuchy do toho zapadají,‘ říká novinář NYT
Číst článek
Podle listu Pravda informace o podezřeních ohledně zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu ve Vrběticích musely být známé delší dobu a někdo je držel „v šuplíku“. Deník si položil řečnickou otázku, zda okolnosti jejich zveřejnění nenastaly v souvislosti s plánovanou cestou ministra vnitra Jana Hamáčka do Moskvy k jednáním o dodávkách vakcíny Sputnik V proti nemoci covid-19.
Skutečnost, že by ruská tajná služba měla být nějakým způsobem zapojena do výbuchu v muničním skladě, označil list za šokující. „Jaký smysl by ovšem mělo zničení této dodávky, když se dá v okamžiku nahradit z jiného zdroje?,“ položil si list další řečnickou otázku, a to v reakci na informace některých médií, že cílem útoku byla munice, která měla být dodána na Ukrajinu nebo do Sýrie.
Podle listu Hospodárske noviny se vztahy mezi Českem a Ruskem otřásají v základech. „K eskalaci vztahů mezi oběma zeměmi došlo v době, kdy měla česká vládní delegace odletět do Moskvy k jednání o nákupu ruské vakcíny Sputnik V. Zároveň se do finále dostává tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, kde byl až dosud jedním z favoritů ruský Rosatom,“ napsal deník.
