Česko prověřuje kvůli auditu další dotace pro holding Agrofert. Závěrečný účet by mohl narůst o 67 milionů

Česko vyplatilo firmám holdingu Agrofert na dotacích kritizovaných auditem ke střetu zájmů 155 milionů korun. Tento účet ovšem nemusí být konečný. Evropská komise totiž nařídila prověrku dalších projektů. Vedla ji k tomu vysoká chybovost kontrolovaného vzorku. Některé z dotací už byly proplaceny ze státních peněz. Konečná částka, kterou by úřady měly vymáhat zpět, tak může ještě narůst. A to o dalších 67 milionů korun.

Doporučujeme Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Agrofert

Výsledky resortní prověrky zatím nejsou k dispozici, protože kontrola podle mluvčí Štěpánky Filipové stále běží. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

67 procent. Takovou chybovost ukázalo na vybraném vzorku projektů auditní zkoumání Evropské komise. Ve svých závěrech ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli dotacím pro holding Agrofert proto kritizovala celý systém a žádala další prověrky.

Penam, Lovochemie, Cerea. Česko vyplatilo Agrofertu podle Bruselu na dotacích neoprávněně 155 milionů

Číst článek

„Tato velmi vysoká chybovost značí závažné nedostatky ve funkčnosti řízení i v kontrolním mechanismu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020 v oblasti výběru i řídící kontroly ve vztahu k vybranému vzorku operací skupiny Agrofert,“ uvedl k tomu Brusel v navazující korespondenci.

Ministerstvo průmyslu a obchodu proto mělo za úkol zkontrolovat dalších 12 projektů Agrofertu. Brusel je konkrétně zmiňuje v dopisu datovaném loni 22. října. Prověrka se tak týká čtyř dotací Výzkumného ústavu organických syntéz. Ten čerpal celkem 40 milionů korun například na výzkum chemických reakcí v oblasti organické syntézy.

U těchto projektů má resort – podle zadání evropských auditorů – ověřit, zda byly skutečně inovativní. To samé se týká dotace ve výši necelých čtyř milionů pro prodejce stájových potřeb Farmtec. Podnik podporu čerpal na „využití unikátního know-how v oblasti chovu hospodářských zvířat pro zrealizování koncepce komplexní automatizované bezobslužné stáje a její uvedení na trh“.

Pětici zmíněných projektů Brusel žádá prověřit hlavně v návaznosti na 100milionovou dotaci na toastový chléb značky Penam či 50milionový příspěvek na nová hnojiva Lovochemie. V obou případech kontroloři došli k závěru, že projekty inovativní nebyly a na peníze tak podniky neměly nárok.

Hloubková prověrka

Hloubková prověrka by se však měla dotknout také projektu Penamu. V tomto případě unijní podporu získal na energetické úspory v provozovně Klimentov.

Na úspory pro závod v Milíně dostal dotaci také prodejce krmných směsí Primagra, a to přes tři miliony korun. Dále by se kontrola měla podívat na „komplex energeticky úsporných opatření“ v plastikářské firmě Fatra.

„Dotace byly vypláceny na základě pravidel, transparentně. Zkrátka teď někdo přichází, že tam byl údajně nějaký střet zájmů. Nebyl.“

Andrej Babiš (premiér a šéf ANO)

U těchto projektů se má ministerstvo zaměřit hlavně na možné chyby ve výběru i hodnocení ze strany úředníků. Nejde tak o porušení zákona o střetu zájmů, ale o podezření na systémové nedostatky dotačního programu. Celkový přehled najdete v přiložené tabulce níže.

Výsledky resortní prověrky zatím nejsou k dispozici, protože kontrola podle mluvčí Štěpánky Filipové stále běží. „Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní jednotlivé případy prošetřuje. Do skončení všech šetření není možné uvádět detaily, aby se průběh řízení nenarušil,“ uvedla pro iROZHLAS.cz.

Podobně jako všechny auditované projekty byly i tyto dotace podle Filipové opatřeny preventivní stopkou. Ještě předtím na nich ale resort vyplatil ze státních peněz bezmála 59 milionů korun. Vyplývá to z údajů poskytnutých ministerstvem financí, které se projekty coby certifikační orgán původně chystalo předložit Bruselu k proplacení.

Zmíněné projekty se tak ocitly na seznamu dotací, které Agrofert získal z českého rozpočtu, Evropská komise je ale vzhledem k auditu odmítá proplatit. Alespoň do té doby, než tuzemské úřady ověří, zda na ně dané podniky měly podle dotačních podmínek skutečně nárok.

Soupiska dotací

Na soupisce figuruje – nad rámec požadavku Evropské komise – také další projekt Penamu zaměřující se na úsporu energií. Tentokrát v českobudějovickém závodě. A podobný projekt dotovala z unijní kasy také společnost Kostelecké uzeniny ve své provozovně v Plané. Na těchto dotacích bylo vyplaceno dalších osm milionů korun.

Pokud ministerstvo průmyslu a obchodu pochybení u všech zmíněných projektů potvrdí, závěrečný účet pro Agrofert by mohl narůst o dalších 67 milionů korun, tedy – společně s auditem potvrzenými 155 miliony – až na 222 milionů korun. O přehledu již proplacených dotací Agrofertu z českých peněz v pondělí informovali také Reportéři ČT.

Přehled ministerstva financí obsahuje i dotaci ve výši 59 milionů korun pro společnost Ethanol Energy. Ta se v závěrečné zprávě evropských auditorů objevila rovněž mezi kritizovanými projekty. Do hledáčku se dostala kvůli riziku dvojího financování. Českým úřadům se ale posléze podařilo pochybnosti rozptýlit. Brusel tak projekt označil za „způsobilý“.

Na soupisce již proplacených projektů figurují také některé projekty, u kterých byl konstatován střet zájmů. Jde o projekty podniků Cerea a Fatra. V případě plastikářské firmy přitom ministerstvo průmyslu a obchodu ještě loni v prosinci tvrdilo, že dotace proplacena nebyla.

„Společnost Fatra předložila v rámci projektu CZ.01.3.10/0.0/0.0/17_101/0013291 na jaře 2019 žádost o platbu ve výši 547 590 Kč. Žádost je v tuto chvíli posuzována s ohledem na listopadovou reakci Evropské komise,“ napsal redakci loni v prosinci David Hluštík z tiskového odboru. Proč resort dotaci navzdory auditu proplatil, není jasné.

V přehledu naopak chybí 50milionová dotace pro Lovochemii, která je staršího data. Tudíž peníze byly již vyplaceny nejenom z české kasy, ale i z Bruselu. Ministerstvo pod vedením Karla Havlíčka (za ANO) to proto vyřešilo následovně: projekt stáhlo z evropského financování. A to přesto, že se závěrem auditorů nesouhlasilo.

Vratka dotací

A co se bude dít dál? České úřady by měly podle dotačních pravidel chybně udělené dotace vymáhat od Agrofertu zpět. „Co se týče vymáhání financí, které byly na dotacích firmám ze skupiny Agrofert vyplaceny, daná věc je v řešení. Platí, že pokud se prokáže pochybení, zahájí se proces odejmutí dotace,“ reagovala na dotazy redakce mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Filipová.

Česko nedodržuje legislativu EU, komise by mu měla stopnout dotace, žádají evropští lidovci kvůli Babišovi

Číst článek

Jenže dotčené resorty se závěry Evropské komise nesouhlasí. „Stojí proti sobě dva právní názory. Tento spor může rozhodnout jedině nezávislý soud,“ prohlásila v pondělí po jednání kabinetu například ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová, která evropské dotace v Česku koordinuje.

A vracet peníze se zatím nechystá ani holding Agrofert. „Ze zprávy nevyplývá žádná povinnost ani pro Českou republiku, ani pro společnosti skupiny Agrofert vracet jakékoli dotační prostředky,“ uvedl mluvčí firmy Karel Hanzelka.

Sám premiér Babiš pak auditní šetření označil za účelové a zmanipulované.

Nejde přitom pouze o dotace. Český zákon o střetu zájmů firmám, které alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, zapovídá kromě dotací brát také investiční pobídky a účastnit se veřejných tendrů. Jen od státního podniku Lesy ČR má přitom Agrofert stamilionové zakázky. Tendry pro koncern se zabývá také policie.

Stále běží také evropský audit zemědělských dotací. I jeho předběžné závěry střet zájmů potvrdily. A hraje se také o takzvané přímé platby na hektar a chov dobytka. I na ně se vztahuje unijní legislativa ke střetu zájmů. Nebyly však předmětem auditního řízení. Jen za rok 2019 na nich holding Agrofert inkasoval z unijního rozpočtu přes 1,5 miliardy korun.

A to je i důvod, proč opoziční Piráti a starostové kandidující v koalici do sněmovních voleb letos v říjnu vyzývají tuzemské úřady, aby od Agrofertu vymohly zpět zhruba 20 miliard. Jde tak o souhrnnou částku, kterou holding ze svěřenského fondu premiéra čerpal z veřejných peněz.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme