Amazon za loňský rok nezaplatil v Evropě žádné korporátní daně, uvádí britský deník The Guardian. Navzdory meziročnímu růstu tržeb o 12 miliard dolarů zaznamenal ztrátu 1,2 miliardy dolarů, čímž se vyhnul zdanění zisku. Obdobně kalkulují další korporace, jako jsou Apple či Starbucks. Vyřešit by to mohla minimální celosvětová úroveň korporátní daně, kterou navrhuje administrativa amerického prezidenta Joe Bidena.
Amazon loni v Evropské unii prodal zboží v hodnotě 44 miliard dolarů, meziročně o více než třetinu vyšší. Přesto v Lucembursku, kde má evropské ústředí, nemusel platit daň z příjmů. Ve velkovévodství má Amazon centrálu, pod kterou spadají pobočky ve Francii, Německu, Nizozemsku, Polsku, Španělsku, Švédsku a ve Velké Británii. Dohromady v těchto zemích zaměstnává přes pět tisíc lidí.
Lucemburská pobočka loni vykázala ztrátu 1,44 miliardy dolarů, korporátní daň platit nebude a do budoucna může počítát s úlevou na daních ve výši 67 milionů dolarů. Do toho společnost disponuje převedenými ztrátami v hodnotě 3,25 miliardy dolarů, které může v dalších letech využít.
Prodejní výsledky pro jednotlivé země společnost nezveřejňuje, ale statistiky pro Velkou Británii před časem vyplynuly z dokumentů, které ve Spojených státech předala Komisi pro cenné papíry. V Británii se prodeje zvýšily o 51 procent na rekordních 26,5 miliardy dolarů. Rok předtím s tržbami 17,5 miliardy dolarů Londýnu Amazon zaplatil 406 milionů dolarů na daních.
Společnost odmítá nařčení, že se vyhýbá daním, naopak zdůrazňuje svůj přínos pro země EU. „Od roku 2010 jsme v Evropě investovali přes 78 miliard eur. Velká část z toho šla do infrastruktury, která vytvořila tisíce pracovních míst generujících významnou část daní a která pomáhá malým evropským firmám,“ uvedla mluvčí společnosti.
Právě investice jsou hlavním důvodem, proč Amazon vykazuje poměrně nízké zisky a z nich posléze odvádí do státních pokladen relativně nevelké částky. Amazon tak stále rozvíjí své služby, jako jsou Amazon Prime nebo cloudová divize AWS, která stále zvyšuje podíl na tržbách společnosti – za uplynulé čtvrtletí byl dokonce poloviční. Vysoké investice Amazonu ve výsledku šetří peníze, konstatuje web Vox.
Americký gigant za období 2010 až 2018 podle údajů neziskové organizace Fair Tax Foundation zaplatil celkově pouhých 3,4 miliardy dolarů. Utržil ovšem přes 950 miliard dolarů a vykázal zisk 26 miliard. Jeho efektivní zdanění přitom dosahovalo 12,7 procenta, zatímco například americký průměr ve stejném období činil zhruba 35 procent.
Vyhýbat se danění zisku však není výsadou společnosti nejbohatšího muže na světě Jeffa Bezose, ale týká se dalších nadnárodních korporací. Nejnižšímu zdanění podle FTF podléhá největší sociální síť na světě Facebook. Za osm let zaplatil globálně 7,7 miliardy dolarů, což se rovná efektivnímu zdanění 10,2 procenta. Přesouvání zisků a tržeb do daňových rájů podle neziskové organizace praktikují také společnosti Apple, Google, Microsoft nebo Netflix.
„Když nadnárodní korporace odmítají plnit svou daňovou povinnost vůči společnosti, oslabují podporu, kterou ekonomiky potřebují, aby mohly dobře fungovat a vytvářet bohatství,“ řekl britskému Guardianu Alex Coham z Tax Justice Network. Tímto způsobem podle neziskových organizací zabývajících se problematikou daní přišly státní pokladny jen kvůli technologickým firmám o sto miliard dolarů.
EU prohrává
Optimalizace daní jsou ovšem legální. Několikrát to ostatně potvrdily soudy jako například loni ve sporu Apple versus Evropská komise. Eurokomisařka Margrethe Vestagerová už v roce 2016 nařídila Applu, aby doplatil Irsku 15 miliard dolarů za období 2003 až 2014, ve kterém se údajně vyhýbal placení daní prostřednictvím schránkové firmy, čímž stlačil efektivní zdanění na pouhé jedno procento. „Veškeré společnosti, ať malé, či velké, nadnárodní, či lokální, by měly platit svůj spravedlivý podíl daní,“ říká s oblibou dánská eurokomisařka.
Podle loňského verdiktu tribunálu však Evropská komise neprokázala, že by Irsko nelegálním způsobem umožnilo Applu nedanit zisk. Vestagerová se odvolala a o případu bude rozhodovat nejvyšší Evropský soudní dvůr.
Podobně dopadlo obvinění další nadnárodní korporace Starbucks. Nizozemsko jí podle názoru Evropské komise umožnilo vyhýbat se placení korporátních daní, a proto má společnost doplatit 34 milionů dolarů.
Starbucks však podle soudu nedostal žádné nepovolené státní úlevy. „Toto rozhodnutí znamená, že daňové orgány nezacházely se Starbucks lépe nebo jinak než s ostatními společnostmi,“ uvedl v rozhodnutí senát Tribunálu Evropské unie. Naopak v obdobném případu italského Fiatu Tribunál potvrdil rozhodnutí EK.
Digitální daň či minimální korporátní daň
Evropská unie svůj boj za férové zdanění zatím prohrává. V minulosti se jí nepodařilo kvůli odporu států s nízkou mírou zdanění schválit takzvanou digitální daň, myšlenka na ni však byla oživena společně s Fondem obnovy. Právě zdanění Amazonu a spol. by měl být jeden ze zdrojů „nových příjmů EU“, které by zaplatily štědré dotace členským zemím.
Překvapivý krok ale učinil americký prezident Joe Biden. Na půdě OECD předložil návrh globální korporátní daně, která by se netýkala pouze technologických firem, ale všech nadnárodních korporací, tedy například Starbucksu, ale třeba i německých automobilek. Digitální daň by totiž podle prezidenta diskriminovala americké společnosti.
Bidenův návrh na korporátní daň v minimální výši 21 procent podporuje Německo a Francie, ale ani státy s menší mírou zdanění se návrhu nebrání. Návrh podle Irska „může přinést stabilitu mezinárodnímu daňovém prostředí“. Nizozemský ministr financí Hans Vijlbrief považuje Bidenův plán za „obrovský krok kupředu k nalezení globálního řešení a k vytvoření efektivních pravidel“. Nejnižší korporátní daň v Evropské unii uplatňuje Maďarsko s devíti procenty následováno Kyprem a Irskem s 12,5 procenta.
Americký návrh by tak mohl znamenat průlom ve vyjednávání. V případě daňových změn v Evropské unii je však v Evropské radě, kde zasedají premiéři a prezidenti členských zemí, nezbytná jednomyslnost. Například české ministerstvo financí pro deník E15 už dříve uvedlo, že upřednostňuje původní návrh na digitální daň. Vyjednávání tak zřejmě bude ještě dlouhé a výsledek nejistý.
