Na Gazu útočí také pozemní vojsko. Zdroj: Profimedia.cz
Izraelské letouny a pozemní vojsko v noci na dnešek podnikly doposud nejsilnější útoky proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Pozemní invazi do palestinské enklávy však Izrael nezahájil. Jedním z hlavních cílů poslední série útoků byl systém tunelů v pobřežní oblasti využívaný Hamásem. Také dnešní noc létaly rakety z Pásma Gazy na izraelské území a v izraelských městech pokračovaly střety mezi Araby a Židy. Izrael vojenskou operaci nazvanou Obránci zdí vede už pátý den a násilí eskalovalo nejvíce od roku 2014.
Izraelská armáda v krátkém prohlášení vydaném v pátek po půlnoci místního času uvedla, že „letecké a pozemní síly izraelské armády útočí na Pásmo Gazy“, což vedlo média ke spekulacím o začátku pozemní operace v Gaze. Mluvčí armády proto o něco později reagoval upřesněním, že izraelští vojáci do Pásma Gazy nevstoupili.
Ráno pak mluvčí doplnil, že útok trval 40 minut, mířil proti 150 cílům v severní Gaze a podílelo se na něm 160 letounů. Namířený byl hlavně proti systému tunelů zvanému metro, jakémusi několikakilometrovému podzemnímu městu, které Hamás budoval několik let a je pro něj strategicky důležité. Izraelská armáda uvedla, že Hamás ho využívá k útokům proti Izraeli a k přesunu zbraní. Izraelská armáda se stále snaží zjistit, do jaké míry se síť tunelů podařilo poškodit nebo zničit. Cílem bombardování byly i sklady zbraní Hamásu a místa, odkud jeho příslušníci odpalují rakety.
Letecké údery podpořila palba z tanků do Pásma Gazy. Odtamtud po izraelském útoku následovala další salva raket vystřelených na židovský stát, v oblastech hraničících s Pásmem Gazy byly nad ránem opět slyšet sirény.
Nejsilnější akce od vypuknutí násilí
Podle izraelské televize, na kterou se odkazovala agentura DPA, šlo o nejsilnější a nejrozsáhlejší izraelskou akci proti Hamásu v Pásmu Gazy od pondělního vypuknutí násilí. Armáda vyzvala Izraelce v oblastech do čtyř kilometrů od hranic, aby se uchýlili do krytů, tato výzva pak platila několik následujících hodin. Při útěku do krytu během raketového poplachu uklouzla, upadla a smrtelně se zranila 87letá žena. Při úprku do bezpečí utrpěly zranění také další čtyři ženy.
„Řekl jsem, že Hamás zaplatí vysokou daň,“ uvedl v prohlášení izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Činíme tak a budeme tak činit dál velkou silou,“ dodal. Mluvčí Hamásu uvedl, že militantní hnutí je připravené „udělit Izraeli tvrdou lekci“, pokud se rozhodne pro pozemní operaci.
Stejně jako v předchozích dnech se v ulicích řady izraelských měst odehrávaly až do ranních hodin násilné střety mezi izraelskými Araby a Židy. Policie podle The Times of Israel zatkla v Tel Avivu, Beer Ševě a dalších městech celkem desítky lidí.
Mluvčí izraelské armády řekl, že od pondělního večera bojovníci Hamásu vystřelili 1 800 raket namířených proti Izraeli, z nich ale 430 dopadlo v samotném Pásmu Gazy. Izraelský raketový systém Železná kupole (Iron Dome) zachytil 90 procent střel.
Při současných bojích zemřelo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze 119 lidí, z toho 27 dětí, dalších asi 830 utrpělo zranění. Izrael tvrdí, že většina obětí jsou členové ozbrojených skupin nebo lidé, kteří zahynuli při dopadu raket špatně odpálených Hamásem. Agentura AP s odvoláním na výpovědi obyvatel severní části Pásma Gazy uvedla, že v důsledku izraelského náletu se zřítil dům, pod jehož troskami zemřeli manželé se svými čtyřmi dětmi. Žena byla těhotná.
Mluvčí izraelské armády řekl, že vojáci se vždy snaží zabránit civilním ztrátám a před útoky se snaží zajistit, aby oblasti obývané civilisty byly vyklizeny. V tomto případě to ale podle něj nebylo proveditelné. Izrael už roky čelí kritice kvůli civilním obětem v Gaze, hustě obydlené oblasti, v níž žije více jak dva miliony lidí. Tvrdí však, že to Hamás ohrožuje běžné lidi, protože vojenskou infrastrukturu rozmisťuje do civilních oblastí, z nichž také odpaluje rakety. V Izraeli podle tamní armády přišlo o život devět lidí.
Napětí eskalovalo o ramadánu
Boje vypukly po několikadenních střetech mezi izraelskou policií a Palestinci v Jeruzalémě. Napětí eskalovalo o ramadánu, když Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou schází k večerní modlitbě, což mnoho Palestinců považuje za ponižující. Začátkem května se též očekával verdikt odvolacího soudu o vystěhování desítek palestinských rodin ze čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě, do jejichž domů se měli nastěhovat židovští osadníci. Na tento měsíc také byly plánovány dlouho očekávané palestinské parlamentní volby, které ale palestinský prezident Mahmúd Abbás odložil i proto, že nebylo jisté, zda Izrael umožní hlasovat ve východním Jeruzalémě.
V létě 2014 Izrael v reakci na ostřelování raketami podnikl proti Pásmu Gazy operaci Ochranné ostří. Ta skončila příměřím s Hamásem uzavřeným 26. srpna 2014. Zemřelo při ní přes 2 140 Palestinců a sedm desítek Izraelců.
