Dlouho se zdálo, že to je pouze problém pravicových Svobodných, kteří po letech strávených o hladu v opozici zavětřili možnost zasednout k prostřenému stolu a počínali si při tom dost nevybíravě.

Kancléř Sebastian Kurz je kvůli tomu vyhodil z vlády. Následné předčasné volby s přehledem vyhrál a vytvořil jinou koalici. Jenomže nyní Kurze dohnala minulost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Robert Schuster: Rakouský kancléř Sebastian Kurz už přestal být „teflonovým“ politikem

Vyšetřování pozadí aféry totiž odhalilo, že přidělování lukrativních postů za protislužby nebylo jen specifikum Svobodných. O obsazování důležitých pozic, například v holdingu zastřešujícím státní podíly ve velkých firmách, totiž zřejmě rozhodoval úzký okruh lidí okolo kancléře Kurze. Ukázala to jejich komunikace v podobě tisíců odeslaných textových zpráv.

Sebastian Kurz, který byl dosud považován za „teflonového“ politika, na němž nezůstalo viset ani smítko jakýchkoli potíží, se najednou ocitl v samém středu vyšetřování. Hlavní otázka zní, co všechno věděl a do jaké míry rozdělování pozic aktivně ovlivňoval? Když se ho na to před rokem ptali členové parlamentního vyšetřovacího výboru, svou roli popřel.

Obžaloba Kurze?

Teď, když naznačují zachycené textové zprávy opak, bylo proti kancléřovi vzneseno obvinění, že podal poslancům falešné svědectví. Za to mu nyní dokonce hrozí obžaloba, což se zatím nepoštěstilo žádnému z jeho předchůdců v čele rakouské vlády. Kurz by se tak zařadil například po bok svého dlouholetého politického spojence, izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který také už nějakou dobu čelí obžalobě z korupce.

Převzato z Plusu

A podobně jako on volí i šéf rakouské vlády stejnou obrannou taktiku: Vidí ve vyšetřování spiknutí opozičních stran a justičních orgánů, které ho prý chtějí vypudit z úřadu. Zároveň dává neochvějně najevo, že nemá v úmyslu odstoupit.

Jistě, i pro Kurze platí presumpce neviny. Dokud soud neprokáže, že by porušoval platné zákony země, není co řešit. Bez ohledu na to je už ale teď možné přijít s několika důležitými poznatky. Ten hlavní je, že nový politický styl, který kancléř svým spoluobčanům před lety sliboval, zase až tak nový není. Naopak, k přidělování vysoce dotovaných míst dochází stále na základně spřízněnosti s těmi, co zrovna vládnou, jak to bylo pro Rakousko zvykem v minulých desetiletích.

Nejenom že to Kurz zjevně nezměnil, nýbrž tento systém, zdá se, ještě zdokonalil. Druhým poznatkem je, že už přestává fungovat ofenzivní komunikační strategie, kterou Kurzovi lidé v minulosti dokázali předcházet, aby byl jejich šéf spojovaný s jakýmikoli problémy. V Rakousku se pro to zabydlelo označení „message control“ čili kontrola a cílené ovlivňování toho, co proniká směrem na veřejnost.

A třetím závěrem je, že další Kurzův osud záleží na tom, jak dlouho mu budou krýt záda jeho koaliční partneři, strana Zelených. Boj proti korupci a za větší transparentnost politiky přitom patří k její DNA, takže by nyní měli teoreticky požadovat Kurzovo odstoupení, anebo aby přinejmenším svůj úřad nevykonával, dokud se vše nevyjasní. Zatím to neudělají, ten okamžik ale může brzy nastat.

Autor je komentátor Lidových novin.

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít