Vsázet na zdravý rozum Kremlu nelze, tvrdí profesor o schůzce Biden-Putin

NÁZOR - Americko-ruský summit opět rozvířil mediální a expertní pohledy, soudí profesor Mark Galeotti v komentáři pro server Moscow Times. Odborník na Rusko z Royal United Service Institute připomíná, že prezident Vladimir Putin dokonce vystoupil v americké televizi a všichni se snaží předvídat výsledky středečního setkání, zpravidla na základě historických precedentů a národních zájmů.

Klíčem jsou emoce

Autor komentáře v probíhající debatě postrádá emoce. "I v těch nejvíce autoritářských systémech politika výrazně přesahuje jednu osobu, ale všechny aspekty vládnutí, zahraniční politiky jsou nejvíce určovány jedincem nahoře, tudíž má často smysl dívat se na protihráče, ne na karty," píše profesor.  

Galeottiho zaráží, že komentáře a expertizy před summitem mají tendenci protihráče - tedy Putina - démonizovat a karty - tedy okolnosti - depersonalizovat. Zaznělo tak mnoho slov o tom, že "vrah" Putin představuje nesmiřitelnou hrozbu pro samotný základ mezinárodního řádu, ne-li celý časoprostor, a že schůzka bude finálním měřením sil obou prezidentů, připomíná odborník.

Profesor ovšem není spokojen ani s racionálnějšími úvahami, které jsou podle něj nezřídka až příliš racionální a zpravidla se zaměřují na to, jak mohou Spojené státy formovat vztahy s Ruskem skrze rámování různých ruských zájmů.   

"Ale co emoce? Strach, nejistota a především pocit křivdy, který zřejmě vře za Putinovou mdlou fasádou?" pokračuje expert. Připouští, že není psycholog, tudíž své závěry nepovažuje za kategorické, ale přesto se pokouší naznačit, proč Rusové často odmítají to, čemu se lehce pokrytecky říká "na pravidlech založený mezinárodní řád".

Nejde o to, že Rusové jsou anarchisté - naopak v pravidla věří, ale podobně jako Číňané, Íránci, nezřídka Turci a další se domnívají, že stávající řád je vůči nim zaujatý, že pravidla udržují západní hegemonii a nejsou férová, vysvětluje Galeotti. Podotýká, že otázka férovosti se ostatně často objevuje v Putinově rétorice.

Putin pochopitelně téma často rámuje praktickou rovinou, uvádí profesor. Jako příklad dává Putinův argument, proč nelze připustit, aby se Ukrajina orientovala na Západ a stala se předsunutou základnou NATO - kremelský vládce nedávno varoval, že rakety vypálené z Charkova, by zasáhly Moskvu během 7-10 minut.

Autor komentáře pokládá otázku, zda se Putin skutečně bojí, že by k tomuto došlo. Nemyslí si to, ale ruského prezidenta nepodezírá ani tak ze lži, ale spíše hledání racionálního ospravedlnění toho, proč není "férové", aby Rusko ztratilo Ukrajinu.

"Zdravý rozum by koneckonců naznačoval, že Kreml nikdy nevtrhne na Donbas a zkrátka se spolehne na ukrajinskou závislost na ruských energiích a trzích, aby si udržel těsné vazby. Zdravý rozum velí utrácet více za infrastrukturu a diverzifikaci ekonomiky než za armádu a neefektivní kartely," píše Galeotti. Poukazuje, že Moskva přesto žene Ukrajince a Bělorusy k Západu, plýtvá penězi za zahraniční dobrodružství a plísní Západ, kde může.

Hrozby musí zaznívat neveřejně

Nejde o to, že Putin je hlupák, ale k temné straně jej vede jeho emoční závazek vůči svému místu v historii, vůči Rusku a jeho postavení ve světě, soudí profesor. Domnívá se, že ruský vládce - stejně jako mnozí z jeho generace - se nedokáže smířit s rozpadem sovětského impéria a jeho pocit ztráty metastazoval do představy, že někdo si skutečně bere na úkor Ruska.

Galeotti se obává, že tým amerického prezidenta Joe Bidena si toto neuvědomuje a má pocit, že jednání s Ruskem je zkrátka o zaujetí tvrdého postoje a přesvědčení Putina, že není v jeho zájmu pokračovat v domácích represích a zahraničním revanšismu. Odborník přitom netvrdí, že by se americká politika měla řídit Putinovou emoční neuralgií, ale Biden by ji měl alespoň reflektovat.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Veřejné zaujetí tvrdé linie například může velice snadno vypadat jako výzva, požadavek, aby Rusko kleklo. Putin, který už tak vnímá nespravedlnost Západu, nepoklekne, nemůže připustit, aby to prošlo bez odpovědi," pokračuje expert. Doporučuje proto, aby hrozby zaznívaly mimo zorné pole a uši veřejnosti.

Lze argumentovat, že je Putinův problém, pokud nadále zkouší své štěstí, a pak dostane, co si zaslouží, připouští profesor. Za problematické ale vidí to, že spolu s tím mnozí jiní, co si nezaslouží, ať už jde o běžné Rusy, kteří nemají žádný zájem o žádné geopolitické zápasení, nebo Ukrajince, Bělorusy, Gruzínce a další národy na "frontové linii".

Biden je znám jako člověk dobré vůle a pokud nám jeho domácí politická kariéra něco říká, pak to, že umí uzavírat dohody, konstatuje odborník. Od středečního summitu sice mnoho nečeká, domnívá se však, že pokud se Bidenovi podaří Putinovi vysvětlit rizika, které pro něj plynou z jeho avanturismu, a přitom utlumit některé vášně a paranoii, které v ruském prezidentovi vřou, bude mít jeho cesta do Ženevy smysl.  

Související

Více souvisejících

Rusko USA (Spojené státy americké) Vladimír Putin Joe Biden

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Kauza Sadílek: Reprezentant krátce před Eurem spadl z kola. Tedy ne, z tříkolky na sjezdovce

V době, kdy do začátku mistrovství Evropy ve fotbale zbývalo jen pět dní, přišla pro českou fotbalovou reprezentaci nečekaná rána v podobě zranění Michala Sadílka. Záložník si ho totiž přivodil během volného dne v rámci soustředění na evropský šampionát při pádu z kola. Alespoň tak zněla původní nedělní informace ze strany fotbalové reprezentace. Její vedení ale den na to přišlo s úpravou této původní informace, ze které vyšlo najevo, že Sadílek nakonec spadl z tříkolky, na které spolu se dvěma spoluhráči sjížděl horu.

včera

včera

včera

včera

57. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary

Letní průvodce filmovými festivaly: Kdy a kam vyrazit za filmem?

Se začínajícím létem se vedle hudebních festivalů rojí i ty filmové. Rozmanitá tuzemská nabídka filmových přehlídek a festivalů skýtá daleko více, než obligátní Karlovy Vary. Vyrazit můžete na experimentální kinematografii, noirové klasiky či přehlídku amatérských filmů. Promítat se bude na hradě, v lázních i pod širým nebem.

včera

včera

Polární záře, ilustrační fotografie

Dnes večer se nad Českem může objevit polární záře

Obyvatelé Česka by se dnes, tedy v pondělí večer a v noci mohli opět dočkat nebeského představení v podobě polární záře. Ta by byla způsobena sobotní sluneční erupcí, která vyvrhla oblak částic směrem k Zemi. Pravděpodobnost pozorování je však nižší než v květnu, kdy byla záře mimořádně silná.

Aktualizováno včera

Petr Fiala

Jihoameričan se snažil zapálit autobusy pražské MHD, uvedl Fiala. Stopy vedou do Ruska

Jihoameričan, jehož v uplynulých dnech zadrželi policisté, se pokusil o žhářský útok na autobusy pražské MHD. Pravděpodobně ho financovala Moskva, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po pondělním zasedání Bezpečnostní rady státu. Česko je podle něj v hybridní válce s Ruskem. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uklidnil občany, že další nebezpečí v tuto chvíli nehrozí. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Nárůst krajní pravice podle experta nezmění směřování Evropské unie. Leyenová post zřejmě obhájí

Volby do Evropského parlamentu přinesly úspěch krajní pravice a jiných euroskeptických uskupení například v Německu, Francii nebo Itálii. „Nespokojenost se směřováním evropské politiky je patrná, ale to se netýká jen úrovně EU, ale hlavně jednotlivých členských států,“ vysvětlil expert na institucionální politiku a politický systém Evropské unie profesor Petr Kaniok z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz. 

včera

Ukrajinská armáda

Ukrajina popírá, že by Rusové obsadili pohraniční vesnici

Místní ukrajinský představitel v pondělí popřel tvrzení čečenského lídra, že ruské síly pod vedením čečenské speciální jednotky převzaly kontrolu nad pohraniční vesnicí Rýživka na severovýchodě Ukrajiny. Uvedla to agentura Reuters.

včera

Meloniová je po úspěchu „královnou EP“. Může diktovat úspěch či neúspěch krajní pravice i Leyenové

Strana Fratelli d’Italia italské premiérky Giorgie Meloniové ve své zemi ovládla volby do Evropského parlamentu. Získala 28 % hlasů, což poukazuje na silnou domácí podporu vládnoucí pravicové strany. Teoreticky to ale může způsobit rozkol ve vládnoucí (krajně) pravicové koalici. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy