Joe Biden a Vladimír Putin se poprvé setkali. Rozhovory v Ženevě už skončily

Americký prezident Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin ukázali, že i v čase zvýšeného napětí mezi svými zeměmi jsou schopni spolupracovat na dosažení sdílených cílů. Oba lídři to uvedli ve společném prohlášení vydaném po dnešním americko-ruském summitu v Ženevě.

Vyzdvihli v něm letošní prodloužení jedné z dohod uzavřených s cílem regulovat arzenál jaderných zbraní na obou stranách. "Nedávné prodloužení dohody Nový START je příkladem našeho odhodlání ve věci kontroly jaderných zbraní. Dnes se znovu hlásíme k principu, že nukleární válka nemůže mít vítěze a nikdy nesmí být vedena," citovala z komuniké agentura Reuters.

Odzbrojování bylo jedním z hlavních témat dnešního summitu. Putin po něm na tiskové konferenci avizoval jednání o možných změnách nedávno prodloužené smlouvy Nový START, zatímco podle Bidena se už dnes plány související s kontrolou zbraní detailně probíraly. Americký prezident před odletem ze Švýcarska uvedl, že USA a Rusko pracují na významné dohodě v této oblasti.

Podle společného prohlášení Biden a Putin ukázali, že "i v časech napětí jsou schopni činit pokroky ve sdílených cílech". Jako společné zájmy uvedli snahu zajistit "předvídatelnost ve strategické sféře" a omezování rizika ozbrojených konfliktů.

Setkání obou prezidentů, které se v době mimořádně napjatých bilaterálních vztahů konalo v ženevské vile La Grange z 18. století, trvalo přibližně 3,5 hodiny. Tón jednání s šéfem Bílého domu označil Putin za konstruktivní, nikoli nepřátelský. První části se kromě hlav států účastnili také ministři zahraničí Spojených států a Ruska Antony Blinken a Sergej Lavrov. Po přestávce se k nim připojili další členové obou delegací. Po summitu pak oba státníci předstoupili před novináře samostatně.

Za jeden z nemnoha hmatatelných výsledků vrcholné schůzky je považováno oznámení o brzkém návratu ruského a amerického velvyslance do Washingtonu a do Moskvy: ruský ambasador Anatolij Antonov a jeho americký protějšek John Sullivan byli v uplynulých měsících povoláni ke konzultacím v kontextu rostoucího napětí v americko-ruských vztazích. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova se do svých úřadů vrátí do konce měsíce.

Putin na tiskové konference oznámil, že obě země zahájí konzultace na téma kybernetické bezpečnosti. Biden v této souvislosti uvedl, že Spojené státy a Rusko musí mít "určitá základní pravidla" na tomto poli. Zmiňoval přitom kybernetické útoky, z nichž Washington viní skupiny operující v Rusku, případně rovnou složky ruského státu. Podle Bidena se mluvilo i o návrhu, aby jisté druhy klíčové infrastruktury byly mimo dosah kybernetických útoků.

Rusko dlouhodobě obvinění USA z hackerských útoků odmítá. Putin dnes s odvoláním na neupřesněný americký zdroj novinářům tvrdil, že "největší počet kybernetických útoků na světě pochází z prostoru Spojených států".

Biden na své tiskové konferenci řekl, že USA a Rusko by měly být schopny spolupracovat v oblastech, kde mají společné zájmy, a že vzájemné vztahy by měly být stabilní a předvídatelné.

Biden prohlásil, že při jednání vznesl také otázku lidských práv v Rusku. Putin se však po summitu nezdál být ochoten připustit jakékoli ústupky v této oblasti. Výtky týkající se represí ruských bezpečnostních složek proti politické opozici odmítl s tím, že v Rusku nedopustí nic podobného jako byl útok na washingtonský Kapitol z letošního 6. ledna či místy násilné protesty hnutí Black Lives Matters v USA.

Vězněný opoziční předák Alexej Navalnyj, který byl jedním z témat rozhovoru prezidentů, podle Putina vědomě porušil ruské zákony a nyní čelí důsledkům. Zařazení americké stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda na seznam takzvaných "zahraničních agentů" v Rusku bylo podle Putina reakcí na obdobný postup amerických úřadů vůči subjektům působícím v USA.

Biden podle Putina při jednání nastolil také téma možného propuštění několika v Rusku vězněných Američanů. Ruský prezident před novináři připustil, že v této věci lze najít "určitý kompromis", a připomněl ruské občany vězněné v USA.

Dnešní summit byl prvním setkáním obou prezidentů. Jednalo se rovněž o první rusko-americký summit od července 2018, kdy se Putin v Helsinkách sešel s tehdejším šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.

Ženeva kvůli setkání zažila bezpečnostní manévry. Podle švýcarského listu Le Temps o bezpečnost prezidentů a asi 800 členů obou zahraničních delegací se staralo přes 3500 příslušníků bezpečnostních složek. Dění sledovaly tři tisícovky novinářů.

Švýcarská organizace Campax vystupující proti jaderným zbraním využila dnešní schůzky ke zviditelnění svého cíle a na jezeře v dějišti summitu rozvinula obří transparent volající po "míru a bezpečnosti skrze odzbrojení". V centru Ženevy zase byly k vidění plakáty kritizující Putina v souvislosti s otravou opozičníka Navalného.

Související

Více souvisejících

Joe Biden Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Mezinárodní trestní soud chce vydat zatykač na Netanjahua

Podle několika izraelských médií se Izrael a Spojené státy snaží diplomatickými prostředky zabránit Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) ve vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a několik dalších izraelských představitelů. Informoval o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy