Nákazy koronavirem se v Česku obává 49 procent veřejnosti, což je nejméně od vypuknutí epidemie loni v březnu. Tehdy měly obavy z nemoci covid-19 čtyři pětiny občanů. Nicméně s obavami lidé vyhlíží podzim.
Pokud by se po prázdninách epidemická situace zhoršila, zhruba dvě třetiny občanů mají strach, že bude nedostupná zdravotnická péče pro běžné úkony, opětovně budou uzavřeny služby a obchody a zvýší se počet nakažených koronavirem. Vyplynulo to z červnového průzkumu agentury Ipsos, která jeho výsledky poskytla ČTK.
Nejméně ohroženi covidem se cítí lidé ve věku 18 až 29 let a studenti. Ti, kdo se cítí virem ohroženi, častěji dodržují opatření, jako je mytí rukou, nošení respirátorů či používání dezinfekce. Tito respondenti jsou skeptičtější i k tomu, že se podaří virus dostat pod kontrolu, uvedla agentura.
Většina lidí, konkrétně 80 procent, si dál ale myslí, že bude trvat několik měsíců, než se podaří dostat nemoc covid-19 pod kontrolu. V porovnání s letošním únorem, kdy epidemie byla na vrcholu, jich je ale o 12 procentních bodů méně. Proti loňskému březnu naopak o devět bodů více.
V názoru na rychlost rozvolňování nejsou Češi jednotní. Podle 30 procent je pomalé, podle 44 procent je "tak akorát" a pětina soudí, že je rozvolňování rychlé. Jako nejpomalejší vnímají občané rozvolňování ve školství, následuje kultura, služby a maloobchod. Optimální je podle nich ve veřejné dopravě.
Autoři průzkumu uvedli, že postoj k rychlosti rozvolňovaní se liší podle generací. Zatímco mladí by byli pro rychlejší rozvolnění opatření, lidé starší 66 let by ho zpomalili. "Asi nepřekvapí, že na pomalou rychlost rozvolňování si výrazně častěji stěžují také lidé, kteří se neplánují nechat naočkovat, neboť se koronavirem necítí ohroženi," doplnil ředitel agentury Ipsos Jakub Malý.
Agentura se rovněž dotazovala na názor Čechů na bezpečnostní hygienická opatření na úřadech a v obchodě. Stejně jako v únoru nebo loni na podzim je považují za samozřejmé více než čtyři pětiny lidí. V porovnání s průzkumy z těchto měsíců se nezměnil ani úmysl občanů více šetřit. V plánu to má stále přes 60 procent lidí. Naopak mírně přibylo těch, kteří mají větší strach z ekonomických důsledků koronavirové krize pro sebe než ze zdravotních důsledků. Uvedlo to 51 procent lidí, tedy o pět bodů více než v únoru.
Agentura provedla průzkum v době od 11. do 18. června mezi tisícovkou lidí starších 18 let.
Související
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Bílý dům jako jeden z posledních na světě zrušil pandemická opatření
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Lidé , průzkumy
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 minutou
Mimořádná zpráva Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
před 17 minutami
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
před 46 minutami
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
před 49 minutami
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
před 1 hodinou
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
před 1 hodinou
Češi byli s členstvím v EU nejvíce nespokojení v roce 2016, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Ukrajina dá stovky milionů eur na nákup dronů
před 3 hodinami
USA vyzvaly státy se systémy Patriot, aby je poskytly Ukrajině
před 4 hodinami
OSN: Invaze izraelské armády do Rafahu by byla nevýslovnou katastrofou
před 4 hodinami
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 5 hodinami
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 5 hodinami
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
před 6 hodinami
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
včera
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
včera
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
včera
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
včera
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
Poslední dubnovou noc nazývali naši předci nocí Filipojakubskou a spojovali ji s mnohými pověrami a zvyky, které převážně souvisely s lidovou vírou v existenci čarodějnic. Proto se také později začalo v souvislosti s 30. dubnem hovořit o pálení čarodějnic. Jak se podoba lidového svátku během historie proměnila?
Zdroj: Lucie Žáková