Lockdowny vyhlašované vládami kvůli pandemii nemoci covid-19 mohou vyvolat posun společnosti k většímu autoritářství. S tímto varováním vystoupil v komentáři pro server The Guardian konzultant Torsten Bell, ředitel britského nezávislého think tanku Resolution Foundation.
Veřejné nálady ovlivňují vládu, vláda ovlivňuje veřejné nálady
"Víme, že vlády jsou ovlivňovány veřejným míněním," připomíná autor komentáře. Obratem doplňuje, že bychom neměli zapomínat, že to platí i obráceně a vládní politika může změnit společnost.
Veřejné mínění zjevně dokáže ovlivnit veřejnou politiku, konstatuje konzultant, který v minulosti pracoval pro britskou Labouristickou stranu. Doplňuje, že to je věc, okolo které se točí celá demokracie, nebo přinejmenším zainteresované skupiny, jež se na ní podílejí.
Na druhou stranu se ukazuje, že vztah mezi politikou a veřejným míněním je dvousměrný, vyzdvihuje ředitel think tanku Resolution Foundation. Deklaruje, že vládní opatření dokážou podobným způsobem ovlivňovat veřejné mínění.
Jako příklad platnosti tohoto tvrzení uvádí Torsten Bell závěry nového výzkumu, který se zaměřil na ochotu německého obyvatelstva nechat se očkovat proti nemoci covid-19.
Němečtí respondenti byli v rámci uvedeného průzkumu dotazováni, nakolik by souhlasili s podstoupením vakcinace v případě různých postojů své vlády, nastiňuje autor komentáře. Shrnuje výsledek, podle kterého naprosto jasná většina účastníků zaujala pozitivnější postoj k očkování proti covidu-19, pakliže by probíhalo na dobrovolné bázi a nebylo povinné.
"Tento rozdíl odráží jejich reakci na vládní přístup," interpretuje výsledky Torsten Bell. Podotýká, že za rozdílem naopak nestojí různé informace o přínosech a rizicích postoupení očkování proti covidu-19.
Touha po Velkém bratrovi
Ochotu nechat se naočkovat proti zmíněné nemoci spojuje ředitel Resolution Foundation také s důvěrou společnosti ve veřejné instituce. Domnívá se tak, že úspěch, který zaznamenala vakcinační kampaň například ve Spojeném království, rozhodně nelze přičíst pouhé dostupnosti očkování. Autora komentáře na výše zmíněném výzkumu nicméně zaujal ještě další faktor.
Závěry totiž odhalily, že ochota mladších Němců podstoupit očkování se napříč zemí příliš neliší, ale jinak tomu je těch obyvatel, kterým bylo v době pádu berlínské zdi alespoň dvacet let, upozorňuje Torsten Bell. Vysvětluje, že těmto Němcům z území bývalé NDR vadila případná očkovací povinnost výrazně méně než jejich stejně starým spoluobčanům pocházejícím ze západního Německa.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Autoři výzkumu na základě těchto zjištění naznačují, že postoj k případnému povinnému očkování formuje právě zkušenost života v autoritářském režimu, uvádí konzultant. Doplňuje, že kvůli ní mohou starší východní Němci více podporovat opatření ve formě nařízení.
"Momentálně si nemyslím, že by nás všechny osmnáct měsíců pandemických lockdownů posunulo k autoritářství," píše autor komentáře. Zároveň ale odkazuje na aktuální průzkum společnosti Ipsos Mori, který zjistil, že téměř pětina britských respondentů podporuje zachování zákazu vycházení po desáté hodině večerní, a to i po odeznění současné pandemie.
Torsten Bell v tomto světle závěrem přemítá, zda by přece jen nebyly na místě větší obavy, zda pandemické restrikce přece jen nepodnítily ve společnosti touhu po "Velkém bratrovi".
Související
WHO: Globální pandemickou dohodu se nepodařilo uzavřít
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Německo , demokracie , Velká Británie
Aktuálně se děje
včera
Češi ve třetím zápase na MS poprvé padli. Po bojovném výkonu prohráli se Švýcary až na nájezdy
včera
Vzácné prohlášení. Princ William promluvil o zdraví nemocné manželky Kate
včera
Tragická nehoda autobusu v Indonésii. O život přišli úspěšní studenti střední školy
včera
Nečekaná rána pro program MS v České televizi. Expert Antoš měl autonehodu na skútru
včera
Zemřel Arthur L. Irving, kanadský miliardář a naftař
včera
Rusové se připravují na nekonečnou válku, tvrdí Zelenského poradce
včera
Rusové odhalili hlavní problém ukrajinské armády
včera
RECENZE: Anifilm prořízl podvratný (anti)western Slide od animátorské legendy Billa Plymptona
včera
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
včera
Tragický odpolední pád ultralightu na Jihlavsku nepřežil pilot
včera
Šance na polární záři bude i v dalších letech. Kvůli aktivitě Slunce
včera
Černý kašel v Česku: SZÚ eviduje dvě další úmrtí. Případů přibylo přes 1200
včera
Putin učinil osudové rozhodnutí: Zaútočí na NATO a tyto země, varují experti
včera
Ukrajina chce zvrátit postup Ruska. Vyměnila velitele zodpovědného za linii v Charkovské oblasti
včera
Migrační pakt nestačí. EU unie nedosáhla v otázce migrace dostačujícího pokroku, varuje Fiala
včera
Pomáhat Ukrajině za každou cenu? Slováky bráníme my a Česko, protože dali Kyjevu svá letadla, varuje Maďarsko
včera
Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně
včera
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
včera
Lavrov vzkazuje Západu: Pokud se chcete bít za Ukrajinu, Rusko je připraveno
včera
Zlevňování se nekoná. Ceny spotřebitelských výrobků v Česku opět rostou
Ceny spotřebitelských výrobků v Česku v dubnu vzrostly o 2,9 procenta ve srovnání s předchozím rokem, což představuje zrychlení oproti březnovému dvouprocentnímu nárůstu. Hlavními tahouny inflace byly ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). V porovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny v dubnu zvýšily o 0,7 procenta.
Zdroj: Karolína Svobodová