Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v úterý dopoledne podepsali memorandum o podpoře výstavby gigafactory. Vláda chce, aby v Česku vznikla minimálně jedna továrna na baterie pro elektromobily. Podle Beneše by továrna při optimistickém scénáři mohla v Česku stát mezi roky 2026 až 2028. Zájem o výstavbu jeví Volkswagen či korejská LG. Záležet však bude na tom, jaké pobídky bude Česko ochotno nabídnout. O projekt se uchází i další evropské státy. Jednou ze zvažovaných lokalit pro stavbu továrny na baterie je areál bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov, potvrdil při podpisu memoranda Havlíček.
Investice do výstavby gigafactory má v první fázi činit minimálně 52 miliard korun a v souvislosti s ní se předpokládá vznik minimálně 2300 nových pracovních míst. Havlíček už loni oznámil, že skupina ČEZ zvažuje v příštích několika letech stavbu továrny na lithiové baterie pro auta v severních Čechách, kterou označil právě jako projekt gigafactory. Na výrobu baterií chce firma spolu s investory z automobilového průmyslu využívat lithium z oblasti Cínovce v Krušných horách. Havlíček také uvedl, že vláda jedná se dvěma možnými investory.
Beneš při podpisu memoranda prohlásil, že plánovaná stavba gigafactory souvisí s chystanou těžbou lithia v Česku. O závodě na jeho zpracování chce ČEZ rozhodnout příští rok a zahájit v něm výrobu v roce 2025. Továrna na baterie pro elektromobily by pak podle něj při optimistickém scénáři mohla v Česko stát mezi roky 2026 až 2028. Dodal, že výše podpory státu pro plánovanou stavbu gigafactory v tuto chvíli není dojednaná, tvořit ji podle něj má přímá podpora i daňové úlevy.
Vláda o výstavbě gigafactory jedná se dvěma zahraničními firmami. Jednou je koncern Volkswagen. Německá skupina letos na jaře veřejně proklamovala, že chce do roku 2030 postavit v Evropě celkem šest továren na baterie. Každá z nich by měla mít kapacitu 40 gigawatthodin baterií ročně. Zatím Volkswagen rozhodl pouze o dvou lokalitách – Německu a Švédsku – pro čtyři továrny se tedy stále hledá vhodné umístění. Součástí koncernu je i mladoboleslavská Škoda Auto, která by se tak mohla na projektu za desítky miliard podílet.
Další firmou, která by se mohla do výstavby zapojit, je korejská LG Chem. O čem přesně však vláda s firmou jedná a jakou roli by měli případně Korejci sehrát, Havlíček neupřesnil. Jasné není ani to, jak přesně by měla probíhat spolupráce mezi případným zahraničním investorem a energetickou skupinou ČEZ.
ČEZ je připraven se stát investorem projektu, dodavatelem energií, energetických služeb a lithia z místních zdrojů, zajistit vhodné prostory a zázemí pro realizaci projektu a je rovněž připraven zajistit financování zamýšleného projektu. Vláda prostřednictvím ministerstva průmyslu je pak připravena mimo jiné podpořit zamýšlený projekt vhodnou formu veřejné podpory.
Její výše má podle materiálu poskytnout „efektivní pobídkový stimul pro investora“. Kabinet chce také podpořit investora zajištěním nezbytné dopravní a vzdělávací infrastruktury, služeb veřejného zdraví, sociálních služeb a ostatních nezbytných veřejných služeb. ČEZ a vláda společně pak chtějí společně rozvíjet takzvaný bateriový hodnotový řetězec, zahrnující široké spektrum činností, od těžby surovin až po zpracování baterií k druhotnému použití a jejich recyklaci. Jeho značnou část je podle nich vhodné umístit do České republiky.
