Soubor opatření, které hodlá představit opozičním stranám, by chtěl později využít při samotné kandidatuře. „Je to téma důležité pro celou společnost a jako takové může samozřejmě být součástí kampaně,“ řekl Pavel. Při rozhovoru s Hospodářskými novinami sdělil, že o jeho plán na systém protikrizové ochrany už projevilo zájem hned několik představitelů opozice. Po těch bude Pavel chtít, aby jeho 10 kroků zapracovali do vládního programu v případě, že vyhrají v říjnových volbách. Aktuální vládu dlouhodobě kritizuje za svůj přístup vůči boji s pandemií koronaviru, systém proto vystavěl na jejích chybách a přišel hned s několika návrhy, jak předejít dalšímu selhání do budoucna.

Pozitivně se k Pavlovu systému vyjádřil předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan. Ten vychválil převážně kandidátův plán na pravidelná bezpečnostní cvičení pro veřejnost, která by organizovaly obce jako zkoušku postupu při potenciálních povodních. „Něco takového už plánujeme se starosty v obcích. Jednáme, aby měly obce silnější kompetence a mohly takové akce pořádat. Nebo si vytvořit seznam dobrovolníků ochotných pomáhat v případě nouze,“ sdělil Rakušan.

Plán na protikrizový systém se zalíbil i předsedkyni výboru pro obranu Janě Černochové (ODS – koalice Spolu). „Máme jednoznačný cíl novelizovat krizovou legislativu, chceme posilovat připravenost občanů na mimořádné situace,“ řekla Černochová. S Pavlem se plánuje sejít v blízké budoucnosti.

Velká bitva o Ústí: Babiš půjde přímo proti Bartošovi! Šéf Pirátů si rýpl do ANO

Jak se dalo očekávat, kritiku vlády a nový systém postupu při krizi si nevydobyl přílišný úspěch u aktuálních vládních představitelů. Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se nechal slyšet, že vláda doposud jednala efektivně. „Popsaný návrh řešení představuje nejen zbytečné dublování existujících postupů, ale také nadměrné zpomalení a politizaci. Myslím, že nedávné krizové situace jednoznačně prokázaly funkčnost a efektivitu stávajícího systému,“ pronesl Hamáček.

Andrej Babiš se po rozhovoru s Pavlem k systému nijak detailně nevyjádřil, naopak generála podpořil v plánování protikrizových kroků s opozicí. „Ten mi řekl, že mu změny dávají smysl, ale bude to záležitostí až příští vlády, a tak se podle toho řídím,“ sdělil Hospodářským novinám Pavel.

Protikrizové desatero

Spolu s bezpečnostními cvičeními chce Petr Pavel nastolit i povinné cvičení v případě rozsáhlého blackoutu, které by se týkalo vlády a premiéra. Vláda by podle něj měla také zajistit seznam výrobců důležitých produktů a služeb, které by mohly být nepostradatelné v případě krize, a dohodnout podmínky s logistickými firmami pro případ takové události. Chce tím zabránit zneužívání situace, ke kterému došlo i během pandemie koronaviru, kdy ceny potřebných roušek vyšplhaly nečekaně vysoko. „Když nastane tlak, tak ceny letí nahoru. Stát potom platí velké peníze za zakázky, které mohly být připraveny předem,“ doplnil Pavel.

Dále ve svém desateru navrhuje novou pozici státního tajemníka pro bezpečnost, který by v případě krize asistoval premiérovi. Bylo by tak předem jasné, kdo by stál v čele krizových štábů a kdo by zodpovídal za řízení situace. Podle Pavla by se tak dalo předejít podobnému přetahování o post předsedy Ústředního krizového štábu, ke kterému docházelo při jeho zřizování během pandemie.

„Česko není připravené na krize,“ tvrdí generál Pavel. Zmínil chaos i recept, jak to napravit

Do politiky se mu dřív nechtělo

Na Facebooku začali lidé kandidaturu Petra Pavla podporovat už v roce 2014, kdy byl zvolen do čela vojenského výboru NATO. Vznikla tehdy stránka s názvem „Petr Pavel prezidentem“. Tehdy se ale do politiky nehrnul. Tento přístup si ponechal i po opuštění postu v NATO v roce 2018, kdy prohlásil, že prezidentem musí být někdo, kdo se politice aktivně věnuje, rozumí jí a orientuje se v ní, což podle jeho slov on sám nebyl.

Nedávno však na situaci změnil názor a vrhl se do sestavování týmu. Kampaní ho má provádět mluvčí vlády Petra Nečase Jan Osúch nebo odborník na problematiku vnitřní bezpečnosti z Evropské hodnoty Radko Hokovský. Spolupracuje také s expertem na komunikační strategii Michalem Repou, který dostal do křesla nynější prezidentku Slovenska Zuzanu Čaputovou a bratislavského primátora Matúše Valla.

Oficiálně hodlá Petr Pavel svou kandidaturu oznámit půl roku před volbami 2023, zatím si stále nechává otevřená zadní vrátka a postupuje s rozvahou. „Beru to vážně, ale s tím, že oficiální oznámení je věcí správného času. Ten teď ještě nevidím. Přicházet s něčím takovým rok a půl dopředu by bylo spíš nezodpovědné,“ řekl novinám.

Jeho strategický postup lze vidět i v průzkumech veřejného mínění, které si pravidelně nechává zpracovat. Ty se zaměřují jak na pohled veřejnosti na něj samotného, tak i na aktuální společenské problémy.