PŘÍMO Z TOKIA | Dosud na všech velkých závodech byla Tereza Prskavcová přímo na místě se svým mužem, teď už olympijským vítězem Jiřím. Nyní to ale nešlo, a tak sledovala jeho boj o medaili v Praze. Atmosféry však měla lepší, než byla přímo v Tokiu, kde chyběli diváci. To v Troji to bylo u velkoplošné obrazovky jiné. „Myslím, že tam byla celá vodácká rodina,“ řekla Prskavcová. Když pak s manželem mluvila po telefonu, plakala štěstím.
V pražské Troji se o víkendu konají sice jen menší mezinárodní závody, ale v pátek ráno tam byla olympijská atmosféra. Právě na závody byla u Vltavy nainstalována velkoplošná obrazovka, a tak mohli vodáci sledovat své kamarády na Hrách v Tokiu takto společně.
A chybět u toho nemohla ani manželka čerstvého olympijského vítěze Jiřího Prskavce Tereza, která fandila i s jejich syny – dvouletým Jiříkem a tříměsíčním Markem. „Je to úplně nádherné. Líp to dopadnout nemohlo a mám strašnou radost, že se to Jířovi povedlo. Ale byla bych na něj pyšná, ať by to dopadlo jakkoliv. Protože to, co předvádí poslední roky, je strašně pěkné a už za to jsem na něj strašně hrdá. Tohle už je taková skoro třešnička na dortu, nebo nevím, jak to popsat,“ radovala se.
Při finálové jízdě u sebe měla oba syny, kteří vycítili, že je máme nervózní. „Ale chtěli být oba u mě a bylo to strašně pěkné. Jiřík tam u mě skákal, Marečka jsem měla v nosítku. Takže to bylo pěkné,“ líčila spokojeně žena, která se s manželem seznámila jak jinak než u vody. Je totiž sestrou Ondřeje Cvikla, rovněž vodního slalomáře.
Co se dělo ve chvíli, kdy Prskavec projel cílem, si ale samou radostí nedokázala vybavit. „Moc si to nepamatuju. Ale vím, že jsme byly domluvené s fyzioterapeutkou Markétou, která je v Tokiu, že když by se to povedlo, chce mě Jířa slyšet. Takže mi hned zvonil telefon, a já jsem utekla někam pryč a mluvili jsme spolu. Ale popravdě už moc nevím, co jsme si řekli, jen že jsem u toho plakala,“ líčila s tím, že byla moc ráda, že svého partnera slyší. Vodní slalomáři totiž do Tokia odlétali už v první polovině července.
Do fandění se zapojil i Prskavcův dvouletý syn, i když pro něj je to ještě náročnější podívaná. „Jiříček tátu pozná. Vnímá, že se něco děje, ale ještě to úplně stoprocentně nechápe. Sedět hodinu u televize je pro něj za trest, a táta jezdí až na konci. Takže to bývá dost náročné i pro nás. Ale u semifinále snídal, měl nové puzzlíky, tak to si užil. Finále už bylo náročnější, protože cítil, že jsme hodně nervózní. Byl u mě, ale byl strašně hodný a pak tam začal blbnout,“ popsala Prskavcová.
Atmosféru v Troji si všichni moc užili, také díky tomu, že závod komentoval přímo na místě Dan Stach, který moderuje všechny tamní závody. „To bylo totální překvapení a bylo to fakt nádherné.
Skoro jako kdyby se to jelo přímo v Troji. Tím, že tam byli i cizinci, se fandilo i jiným závodníkům a byla tam atmosféra skoro, jako kdybychom na tom závodě byli,“ libovala si.
Pro ni to ale trochu rozdíl byl. Na všech předchozích velkých závodech totiž byla osobně. „Ale i když jsem na místě, tak koukám na obrazovku, protože tam všechno vidím a jen vnímám atmosféru. Teď to bylo jiné v tom, že jsem nemohla běžet do cíle a místo toho jsem běžela telefonovat.“
Teď už se se syny nemůže dočkat, až se jim vrátí táta domů. „Těším se, až bude doma a doufám, že nám ho tady aspoň na chvilku, aspoň pár hodinek, nechají. I když je mi jasné, že povinností teď bude mít spoustu,“ řekla Prskavcová.
