Spoření na stáří bude čím dál důležitější téma s ohledem na nejasnou budoucnost penzí v České republice. Počítá s tím i koalice Pirátů a STAN, která ve volebním programu věnovala velký prostor i návrhům na zefektivnění třetího pilíře. Spoření na stáří musí být pro občany opět zajímavé, říká odborník na problematiku a poslanec Tomáš Martínek (Piráti).
V programu píšete o zřízení státního nebo veřejnoprávního fondu, v čem by to bylo výhodnější oproti spoření u penzijních společností?
Inspirujeme se v zahraničí, například ve Švédsku, kde tyto veřejnoprávní fondy úspěšně snižují náklady investorům a tím zvyšují výnosy ze spoření na důchod. Myslím, že takový fond by mohl konkurovat alespoň těm konzervativnějším soukromým fondům, což by mohlo posílit konkurenci na trhu s ohledem na poplatky. Naprostá většina fondů účtuje maximální výši poplatků, kterou zákon dovoluje, nijak si nekonkurují. Státní konzervativní fond by mohl mít poplatkovou politiku nižší, nemusel by mít sice tak vysoké výnosy, ale pokud by dokázal nabídnout občanům alespoň nějaké zhodnocení, tak by to mohlo být zajímavé alespoň pro tu konzervativnější část investorů v české společnosti, kteří chtějí mít nějaké jistoty.
Byl by tam garantovaný výnos?
Ne, počítáme s tím, že způsobem investování by nemělo dojít ke ztrátě. Jednalo by se o ty nejbezpečnější investice, tedy zejména do státních dluhopisů. Může to ale být i tak, jak je to ve Švédsku, které nabízí více druhů možného investování s různou mírou rizikovosti. V tuto chvíli bych se soustředil zejména na ty konzervativní občany. V současné době jsou konzervativní fondy v mnoha případech nevýnosové.
Nejenom že nejsou výnosné, ony sotva pokryjí inflaci.
Výnos tam de facto přidává státní příspěvek, což by nemělo být cílem. Potřebujeme zefektivnit třetí pilíř, aby dobrovolné spoření bylo doopravdy zajímavé i pro české občany.
V programu naznačujete i zřízení čtvrtého pilíře, tzv. nemovitostního. Jak by to fungovalo?
Například v Belgii se za čtvrtý pilíř považuje to, že člověk vlastní nemovitost na stáří, což výrazně snižuje životní náklady. Bylo by dobré, kdyby i čeští občané měli lepší možnost toho zajištění na stáří. Zvažujeme možnost, jak upravit podmínky penzijních fondů, aby občané mohli dříve vybrat prostředky, pokud by si chtěli pořídit vlastní nemovitost na stáří.
Daly by se tím krýt hypotéky?
Teoreticky by veřejnoprávní nebo státní fond mohl zajišťovat zpětné hypotéky, které jsou v dnešní době spíše riziková záležitost, když je poskytuje soukromá společnost. Ještě to nemáme dopracované do detailu, chceme obecně zefektivnit třetí pilíř.
Problém, který pozorují penzijní fondy, je také to, že si lidé spoří příliš nízké částky. Neměla by se upravit hranice pro vyplácení státních příspěvků, případně je zvýšit?
To měl řešit zákon o rozvoji kapitálových trhů, který měl zavést účet dlouhodobých investic, alternativní fondy a podobně. Sněmovna už ho ale nestihne projednat. Člověk by měl podle tohoto návrhu limit pro daňovou úlevu 48 tisíc korun ročně a mohl se rozhodnout, do kterého produktu to bude chtít investovat. Toto by mohlo být zajímavé jak pro konzervativnější, tak pro rizikovější investory, protože by si mohli vybrat, jakým způsobem budou spořit na stáří.
Měla tam být také možnost přecházet mezi těmi fondy, a dokonce možnost přecházet zpět do transformovaných fondů z účastnických, respektive si účet pozastavit. To je totiž jedna z věcí, která v tuto chvíli zamezuje mnoha občanům zkusit si něco dalšího, protože nechtějí přijít o svůj transformovaný fond s garantovanou nulou.
Je tento návrh ministryně financí Aleny Schillerové něco, k čemu byste se chtěli jako Piráti v příštím volebním období vrátit?
Myslím si, že je to něco, co by mohlo lidem umožnit zkusit si ty účastnické fondy, nebo i veřejnoprávní, které mohou poskytovat vyšší výnosy. Možná s trošku vyšším rizikem, ale v dlouhodobém horizontu vždy občané vydělají.
Takže zřízení účtu dlouhodobých investic, jak to chce ministryně v tomto návrhu, považujete za dobrý doplněk spoření?
Musíme se na to pořádně podívat, jak by to fungovalo. Zas bych byl nerad, aby stát podporoval nějaké extra rizikové investice. Obzvlášť pokud by tam byla možnost, že by o výraznou část těch prostředků mohli občané přijít. To nemá být záměr státu.
Měl by vstup do třetího pilíře být automatický, třeba s prvním zaměstnáním? S tím, že by dotyčný mohl kdykoli vystoupit.
Myslím si, že to zaměstnavatel může svým zaměstnancům nabízet, a to klidně i povinně. Ale rozhodně musí zůstat dobrovolná účast pro občany. To je základ.
Téma letošních voleb: Důchodová reforma
Ve třetím pilíři si nyní spoří 4,4 milionu lidí, jen milionu z nich ale přispívá na spoření zaměstnavatel. Jde nějak motivovat firmy, aby začaly více přispívat?
To nedokážu říci. Ty výhody jsou tam i pro zaměstnavatele, poněvadž jde o zaměstnanecký benefit. V době nízké nezaměstnanosti bych předpokládal, že to firmy budou nabízet mnohem více. Jak pro nové pracovníky, tak pro udržení stávajících zaměstnanců, tak jak se to děje ve vyspělých zemích Evropy.
Má spoření v penzijních fondech s ohledem na stoupající inflaci vůbec budoucnost?
V tuto chvíli to není efektivní, ale změny, které navrhujeme, by to mohly zlepšit. Ať už zřízením veřejnoprávního fondu, nebo změnami v poplatkové politice. Už jsme předložili návrh, který by snížil maximální možné poplatky u fondů, aby zůstalo víc peněz občanům. Nepřijde mi úplně morální, když si penzijní společnost strhne více peněz, když je ten fond třeba v tom roce ztrátový. Kdyby si fondy konkurovaly poplatky, což teď nedělají, mohlo by to situaci zlepšit.
