Dne 21. června 1621, tedy před 400 lety, se konala staroměstská exekuce, poprava 27 vůdců stavovské rebelie. Mezi popravenými byl i Jan Jessenius – lékař, který vstoupil do dějin především provedením vůbec první veřejné pitvy na našem území.
Budoucí lékař, filozof, politik, ale i aktivní účastník stavovského povstání přišel na svět dne 27. prosince 1566 ve Vratislavi do protestantské rodiny. V tomto městě získal vzdělání na gymnáziu, poté odešel studovat filozofii a medicínu na univerzity do Wittenbergu, Lipska a italské Padovy, kde se tehdy nacházela věhlasná lékařská fakulta. V roce 1591 se stal doktorem medicíny, téma jeho závěrečné práce znělo O onemocnění žluči při třídenní zimnici. Ve stejném roce obdržel také doktorát z filozofie s prací O nároku lidu na odpor proti tyranům.
Po absolvování vysokoškolského studia se Jessenius vrátil do Vratislavi, kde po krátkou dobu vykonával lékařskou praxi. Poté se přesunul do Drážďan a zde působil jako osobní lékař saského kurfiřta. Stále se věnoval studiu v oboru medicíny a roku 1594 se stal profesorem chirurgie a anatomie na wittenbergské univerzitě. V roce 1597 zde zastával post děkana lékařské fakulty, později i rektora univerzity. Tehdy pronikl nejenom do světa medicíny, ale také filozofie, literatury či diplomacie.
Červen roku 1600 trávil Jan Jessenius v Praze. Tehdy zde také realizoval něco dosud nevídaného a také nepřípustného – první veřejnou pitvu. Uskutečnila se na Rečkově koleji Karlovy univerzity. Lékař tehdy pitval mrtvolu oběšence, zákrok doplnil odborným výkladem, který byl později vydán knižně. Díky tomu se dodnes dochoval velmi přesný popis této události. Víme tedy, že Jessenius tělo pitval několik dní, od 8. do 12. června, což jistě v horkém letním počasí vyžadovalo značnou odolnost lékaře i přihlížejících a také správně zvolený postup. Jessenius průběh pitvy proto musel provést s ohledem na okolní podmínky i skutečnost, že tělo nebylo možné žádným způsobem konzervovat a hrozilo poškození orgánů a tkání. Nejprve bylo tedy nutné vyjmout orgány dutiny břišní. Druhý den se profesor věnoval srdci a plicím, o den později přišel na řadu krk, čtvrtý den výplň lebky, především mozek. Poslední pitvanou částí těla byly končetiny. Tato první demonstrační pitva byla velmi kladně přijata odborníky z oboru, v ostatních kruzích naopak odsouzena. Jessenius za svůj život uskutečnil ještě dvě veřejné pitvy, těla žena a těla dítěte.
V dějinách lékařství má však důležitější místo než provedení první veřejné pitvy Jesseniovo dílo s názvem Institutiones chirurgicae vydané v roce 1601. V něm se lékař zabýval chirurgickými postupy, přičemž kladl důraz na anatomii lidského těla. V době vzniku spisu přitom chirurgické zákroky neprováděli zpravidla vystudovaní lékaři, ale lazebníci. Jessenius tak tehdejší medicínu posunul na vyšší úroveň, někdy se o něm hovoří jako o zakladateli chirurgie.
Roku 1601 se Jan Jessenius usadil v Praze a začal se zde angažovat také politicky, což se mu nakonec vymstilo. Spojil se s uherským králem Matyášem, protože nesouhlasil s vládou Rudolfa II. Když však Matyáš Habsburský nastoupil na trůn a pokračoval v protireformačním způsobu vlády, Jessenius se odvrátil i od něj a odešel z Prahy. Do města se vrátil až roku 1617, kdy spory mezi katolíky a protestanty nabývaly na síle. Tehdy spravovaly Karolinum Karlovy univerzity protestantské stavy, které v říjnu 1617 zvolily Jessenia rektorem. Tak se lékař dostal nejenom do vedoucích pozic univerzity, ale také stavovského povstání.
Jan Jessenius byl za urážku majestátu dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí popraven. Nejprve mu byl vyříznut jazyk a poté mu kat Jan Mydlář sťal hlavu. Jeho tělo bylo následně rozčtvrceno a vpleteno do kola. Jak napsal autor Kroniky mladoboleslavské, Jessenius „čtvrtil lidi a nakonec byl sám rozčtvrcen.“
Související
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
historie , staroměstská exekuce , Staroměstské náměstí , Jan Jessenius
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Fico je po operaci. Krvácel do břicha, je ve stabilizovaném stavu
před 1 hodinou
Rusko musí zaplatit za obnovu Putinem zničené Ukrajiny, prohlásil Blinken
Aktualizováno před 1 hodinou
Útočníkem, který střílel na Fica, má být slovenský spisovatel
před 1 hodinou
Atentátník na Fica se sám stal terčem útoku
před 2 hodinami
Čekám, kdy dojde k vraždě někoho z vládních politiků, řekl před měsícem Fico
před 2 hodinami
VIDEO zachytilo střelbu na slovenského premiéra Fica
před 3 hodinami
Čaputová: Všichni jsme šokováni z hrozného a záludného útoku. Nevynášejme ale soudy
před 4 hodinami
Svět reaguje na atentát na Fica. Zelenskyj útok odsoudil
Aktualizováno před 4 hodinami
Atentát na Fica: Slovenský premiér byl postřelen, v nemocnici bojuje o život
před 4 hodinami
Bezpečnostní expert po atentátu na Fica varuje před další polarizací společnosti
před 4 hodinami
Zemřel známý baletní mistr Vlastimil Harapes
před 4 hodinami
Fico utrpěl průstřel břicha a ruky, píše tisk
Aktualizováno před 4 hodinami
Slovensko je po útoku paralyzováno. Poslanci křičí, Čaputová je v šoku
před 5 hodinami
Postřelení Fica je šokující, reagují čeští politici
před 6 hodinami
Kim Čong-un vyzval k "epochální změně" v rámci příprav na válku
před 6 hodinami
EU varovně zvedá prst. Vyzvala Izrael k okamžitému ukončení operace v Rafahu
před 7 hodinami
Izraelská armáda oznámila, že zabila vysoce postaveného velitele Hizballáhu
před 7 hodinami
Ministerstvo kultury navrhlo od příštího roku zvýšení koncesionářských poplatků
před 7 hodinami
Havárie v Praze. Neteče voda ve čtyřech čtvrtích na severu města
před 8 hodinami
Češi začnou nejvíce umírat na rakovinu, varují lékaři. Onemocní jí polovina lidí
Podle onkologů bude rakovina v roce 2030 nejčastější příčinou úmrtí v České republice. V současnosti vedou onemocnění srdce, ale nádory již nyní způsobují přibližně 28.000 úmrtí ročně, což představuje čtvrtinu všech úmrtí.
Zdroj: Karolína Svobodová