"Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!" Před 675 lety zemřel v bitvě u Kresčaku Jan Lucemburský

Dne 26. srpna 1346, tedy před 675 lety, se v rámci stoleté války odehrála bitva u Kresčaku. Za francouzskou stranu do boje vyjel i český král Jan Lucemburský, který zde zemřel. Jaký byl tehdy zdravotní stav panovníka a jaká v bitvě utrpěl zranění? Na tyto a další otázky přinesl odpověď antropologický průzkum jeho ostatků, který intenzivně probíhal v 80. letech minulého století.

Když jel Jan Lucemburský do bitvy, bylo mu už 50 let a byl slepý. Účast v boji mu proto ostatní rytíři rozmlouvali, on však prý tehdy pronesl legendární větu: „Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“ Zda se to tak skutečně událo, to jistě nevíme. Díky důkladnému antropologickému průzkumu tělesných pozůstatků Jana Lucemburského, který vedl přední český antropolog Emanuel Vlček, se podařila ale s jistotou zjistit příčina úmrtí českého krále.

Tělo Jana Lucemburského bylo mumifikováno, a to krátce po úmrtí. Došlo k vyjmutí srdce a následnému konzervování tělesných ostatků v sudu s horkou pryskyřicí. Tento postup byl skutečně ve středověku často používán, což dokládají i písemné zprávy. Mumie Jana Lucemburského nebyla dobře zachovaná, i přesto umožňoval její stav poměrně detailní antropologické zkoumání. Tělesné pozůstatky panovníka se díky konzervování dochovaly v částečné celistvosti spojené zbytky vazů a svalů.

Dle dochovaných ostatků měřil král kolem 170 centimetrů, měl atletickou a svalnatou postavu. Jeho hlava byla krátká a zakulacená s nízkým čelem a výraznými rysy v obličeji – dlouhým úzkým nosem a výraznou bradou. Protože bylo tělo Jana Lucemburského částečně mumifikováno, dochovaly se také zbytky měkkých tkání, vlasů a nehtů. Tak se podařilo zjistit, že panovník nosil krátce střižené vousy s drobným knírkem a dlouhé vlnité vlasy. Dle historických zpráv měl vlasy blonďaté a oči modré.

Antropologický průzkum potvrdil, že Jan Lucemburský byl v době bitvy u Kresčaku skutečně slepý. Slepota se u něj rozvinula mezi jednačtyřicátým a třiačtyřicátým rokem života a měl ji s největší pravděpodobností na svědomí zelený zákal. Kromě tohoto onemocnění se král těšil dobrému zdraví odpovídajícímu jeho věku. I když se za svého života zúčastnil jako rytíř několika bitev, zřejmě si v nich nepřivodil žádná vážná zranění. Na kostře totiž antropologové nezaznamenali žádné pozůstatky vyhojených úrazů, jako jsou zlomeniny nebo vykloubeniny. Pouze na lebce se nacházelo několik drobných stop po úderech tupým předmětem, nejednalo se však o nijak vážné úrazy hlavy. Taktéž nebyly zjištěny žádné choroby, které by měly degradující vliv na kostru. Patrná deformace pánevních kostí a bederní páteře ukazovala na častou jízdu na koni. Dle dochovaných písemných pramenů Jan Lucemburský skutečně v sedle trávil dlouhé hodiny denně, kdy byl schopný ujet i sto kilometrů za jediný den!

Zranění, a to smrtelná, utrpěl Jan Lucemburský až ve své poslední bitvě u Kresčaku. Zemřel na následky poškození mozku s masivním krvácením do lebeční dutiny. Tento úraz mu způsobilo probodnutí levého oka ostrým předmětem trojbokého tvaru, tedy kopím, šípem nebo dýkou. Smrtelná bodná rána byla nalezena i v oblasti zad v blízkosti levé lopatky, která vedla až do hrudníku. Panovník zřejmě dlouho netrpěl, smrt musela v případě těchto úrazů nastat velice brzy, pravděpodobně ještě na bojišti, což odporuje některým záznamům dobových kronikářů, která převzal v 19. století i František Palacký.

Pravá paže Jana Lucemburského byla poškozena opakovanými údery sečnou zbraní, zřejmě meče. Tyto rány si rytíř neodnesl ze samotného boje, ale byly antropology interpretovány jako doklad okradení mrtvého krále na bitevním poli o zbraň v ruce a prsteny na rukou.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

historie Jan Lucemburský bitva u Kresčaku antropologie

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Robert Fico

Atentátník na Fica se sám stal terčem útoku

Údajný útočník, který ve středu střílel na slovenského premiéra Roberta Fica, se v roce 2016 stal sám terčem útoku. Juraj Cintula tehdy pracoval jako ochranka obchodního domu ve městě Levice.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Harapes

Zemřel známý baletní mistr Vlastimil Harapes

Česko zasáhla ve středu smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. O jeho úmrtí informovalo Národní divadlo. Harapes v poslední době bojoval s vážnými zdravotními problémy. 

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Česká televize, ilustrační foto

Ministerstvo kultury navrhlo od příštího roku zvýšení koncesionářských poplatků

Česká televize získá příští rok díky zvýšení koncesionářských poplatků navíc 865 milionů korun a Český rozhlas si polepší o 331 milionů korun. Ministerstvo kultury navrhuje od roku 2025 zvýšit televizní poplatek o 15 Kč na 150 Kč měsíčně a rozhlasový poplatek o 10 Kč na 55 Kč měsíčně, jak uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS) na dnešní tiskové konferenci. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Češi začnou nejvíce umírat na rakovinu, varují lékaři. Onemocní jí polovina lidí

Podle onkologů bude rakovina v roce 2030 nejčastější příčinou úmrtí v České republice. V současnosti vedou onemocnění srdce, ale nádory již nyní způsobují přibližně 28.000 úmrtí ročně, což představuje čtvrtinu všech úmrtí.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy