Nová vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) nepožádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli covidu-19. Po prvním zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu to dnes novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Nynější nouzový stav vyhlášený bývalým kabinetem ANO a ČSSD tak skončí o půlnoci 25. prosince.
Rozhodnutí o nouzovém stavu patřilo k prvním, která musela vláda přijmout. "Vláda se rozhodla o prodloužení nouzového stavu nežádat. Situaci sledujeme a pokud se bude situace zhoršovat, je vláda připravena se k debatě o nouzovém stavu vrátit," uvedl Fiala. Kabinet podle něho sleduje situaci kolem varianty omikron a je připraven rychle jednat.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po jednání vlády řekl, že po konci platnosti nouzového stavu budou platit jen omezení uložená podle pandemického zákona. "Pokud se bude jakýmkoliv způsobem vyvíjet situace kolem varianty omikron, vláda bude důsledně a rychle reagovat v souladu s doporučením odborníků," dodal.
První místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce seznámit s prací nynějšího Ústředního krizového štábu pod vedením svého předchůdce Jana Hamáčka (ČSSD). Fungování krizového řízení chce vrátit do zákonných mantinelů. "Kde jsme měli jako vláda pocit, že se v posledních dvou letech trochu vychýlilo," uvedl. Kabinet by měl podle něj jasně informovat o opatřeních proti covidu a nezavdávat pochybnosti o tom, kde vznikají rozhodnutí.
Dosavadní ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) doporučoval nové vládě prodloužit nouzový stav nejméně do začátku příštího roku. Kabinet může nouzový stav vyhlásit maximálně na 30 dní, jak to udělala v listopadu vláda Andreje Babiše (ANO).
Žádosti bývalé vlády ANO a ČSSD o prodloužení nouzového stavu při předchozích vlnách epidemie provázela většinou kritika stran, které ode dneška tvoří kabinet. Sněmovní strany se kvůli tomu začátkem roku dohodly na podobě pandemického zákona, který umožňuje řadu opatření proti covidu-19 provádět bez nouzového stavu. Strany se nyní shodují na nutnosti prodloužení účinnosti předpisu i po konci února, ale i na tom, že potřebuje úpravy.
V souvislosti s koronavirem byl nouzový stav poprvé vyhlášen loni 12. března, podruhé loni 5. října. Ve druhém případě po několika prodlouženích platil do 11. dubna. Před vyhlášením nynějšího nouzového stavu platily oba předchozí dohromady 254 dní.
Koncept programového prohlášení má být začátkem ledna
Základní koncept programového prohlášení chce mít nový kabinet Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN hotový začátkem ledna. Na tiskové konferenci po dnešním prvním zasedání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) zadal, aby vypracoval harmonogram projednávání rozpočtu a pravidla pro fungování státu v rozpočtovém provizoriu.
Úřad vlády povede bývalá mluvčí občanských demokratů Jana Kotalíková, tiskovým mluvčím nového kabinetu se stal dosavadní mluvčí ODS Václav Smolka. Prvním místopředsedou vlády byl dnes v souladu s koaličními dohodami určen ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan.
Kabinet dále stanovil kompetence ministrů bez portfeje, tedy Mikuláše Beka (STAN) jakožto ministra pro evropské záležitosti, Heleny Langšádlové (TOP 09) jako ministryně pro vědu, výzkum a inovace a Michala Šalomouna (za Piráty) jako ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády. Vláda také ustavila skupinu ministrů, která se začne věnovat cenám energií a souvisejícím otázkám.
Vláda opět zasedne ve středu 22. prosince a poté mezi vánočními svátky a Novým rokem, a to 29. prosince.
Programové prohlášení by mělo obsahovat i konkrétní termíny dokončení některých priorit. "Ale jsme teď v takové situaci, že je nám agenda do značné míry dána zvnějšku," řekl Fiala. Kabinet se nyní podle premiéra bude muset věnovat zejména koronavirové pandemii a cenám energií, přepracovat chystá také státní rozpočet na příští rok. Kabinet Andreje Babiše (ANO) jej navrhl se schodkem 377 miliard korun, nastupující vláda chce deficit snížit pod 300 miliard Kč.
Fiala také uvedl, že na první zahraniční cestu vyrazí na Slovensko. Předpokládá, že na začátku ledna. "Myslím si, že Slovensko je jasná volba nejen kvůli historickému spojení obou zemí, ale i proto, že naše země mají mimořádně přátelské vztahy a společné zájmy," poznamenal.
Související
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
"I největší zlo jde porazit." Fiala zmínil poselství druhé světové války
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
před 2 hodinami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 3 hodinami
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 3 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 4 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 5 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 5 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 6 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 7 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 7 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 8 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 14 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Zdroj: Matěj Bílý