Povinné očkování ve zdravotních školách je podle ředitelů problém, žáci nejsou ochotní

Vyhlášku o povinném očkování profesních skupin proti covidu-19 vnímají mnozí ředitelé středních zdravotnických škol, jejichž studentů se má týkat, jako problém. Z vyjádření ředitelů škol pro ČTK vyplynulo, že důvodem je zejména neochota řady studentů, případně jejich zákonných zástupců k očkování.

Někteří žáci chtějí podle nich kvůli vyhlášce, která má platit od března, studium i ukončit. Nicméně většina žáků uvedených škol je očkována. Ředitelé vakcinaci doporučují a s řešením situace u neočkovaných, kteří by bez vakcíny proti koronaviru nemohli na praxi, vyčkávají, protože podle nich se "mění situace každý den".

"Vím, že o problematice ještě bude jednat vláda," uvedla ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborná školy zdravotnické v Plzni Ivana Křížová. Podle ní škola počká do poloviny ledna a pak se bude eventuálně řídit nařízeními. S tím, že řada rodičů nemusí s očkováním dětí souhlasit, by ale pro školu podle Křížové vyvstaly potíže.

Podobný problém by musela řešit i Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola v Přerově, kterou provozuje společnost Agel. "Nyní jde zhruba o 40 procent žáků, kteří nejsou očkovaní a mají povinnost praxe. Registrujeme i dotazy zákonných zástupců žáků, jak budeme situaci řešit, když odmítají očkování," řekl ČTK ředitel Vladimír Janus. Uvedl, že podle mediálních vyjádření vlády bude vyhláška upravována, proto škola s řešením vyčkává.

Vyhlášku schválila bývalá vláda ANO a ČSSD a očkování má být podle ní povinné pro lidi nad 60 let a vybrané profese, například armádu, policii, hasiče, zdravotníky, studenty medicíny a zdravotnických škol a další zaměstnance zdravotnických a sociálních zařízení. Nový kabinet Petra Fialy (ODS) chce z předpisu vyřadit povinnost pro lidi nad 60 let, ve svých dosavadních vyjádřeních byli její zástupci proti plošné povinnosti.

Na třebíčské zdravotní škole chce kvůli vyhlášce podle ředitelky Lenky Francové ukončit studium pět žáků. Ředitelka v souvislosti s vyhláškou poukázala na to, že studenti dostali podmínku, kterou neznali při zahájení studia. "Asi by bylo dobré, aby znali podmínky, za kterých studují, před tím, než začnou studovat. Ne aby se jim změnily tak, jak to pro ně není slučitelné s jejich přesvědčením," řekla. Případná revize vyhlášky by podle ředitelky měla být rychlá, aby se studenti stačili plně očkovat.

Podle ředitelky Střední zdravotnické školy v Jaselské ulici v Brně Zuzany Číkové by nenaočkovaní mohli mít už trochu problém stihnout do března očkování. Zmínila také to, že by se povinné očkování mělo týkat žáků, nikoli pedagogů, kteří je na praxi doprovází. Řekla také, že informaci o možném povinném očkování nesmí dát do kritérií přijímacích zkoušek na příští rok. Pokud tedy někdo nechce, aby se jeho dítě očkovalo, bylo by podle ní vhodné zvolit jiný typ školy. "Ti, kteří u nás studují, se v případě povinnosti očkování budou muset nechat naočkovat, pokud školu chtějí dokončit," uvedla ředitelka.

"Skutečně platí, že neočkovaní žáci a studenti příslušných oborů by bez očkování nesměli na praxi a bez praxe by nemohli dokončit školu," řekl ČTK mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann. Kraj podle něj zatím vyčkává, jak to s vyhláškou dopadne, a ředitelé zdravotnických škol nabádají studenty k očkování.

Karlovarské střední a vyšší zdravotnické škole ani zdravotnické a sociální škole v Chrudimi vyhláška o očkování zásadní problém nezpůsobí, většina studentů je očkována. "Vím asi o dvou studentkách, které nejsou," řekla ředitelka karlovarské školy Hana Švejstíková. Podle ní je ale povinné očkování citlivé téma, o kterém by se mělo ještě jednat, případně posunout platnost vyhlášky například na září. "Čas na to, aby se všichni nechali do konce února naočkovat, ještě je. Druhá věc je ochota k očkování, hlavně ze strany rodičů," řekla ředitelka chrudimské školy Zdeňka Hrochová. Největší problém by podle ní nastal u studentů posledního ročníku, kteří by nemohli vykonávat praxe a jít k závěrečným zkouškám. Ve škole se to týká asi osmi žáků. "Řešením by bylo odložení platnosti vyhlášky až po maturitách," uvedla Hrochová.

Také ústecká střední zdravotnická škola eviduje mezi studenty čtvrtého ročníku z oboru laboratorní asistent, kteří chodí na praxi do zdravotnických zařízení, jen pár neočkovaných. Vstoupila jim do toho třeba nemoc, řekla zástupkyně ředitele pro technické obory Stanislava Bobková. Pokud by se škola setkala se studentem, který by se nemohl očkovat ze zdravotních důvodů, bude to podle Bobkové řešeno individuálně.

V pražské Církevní střední zdravotnické škole Jana Pavla II. je očkovaných 27 z 29 čtvrťáků a 40 z 50 třeťáků a někteří podle ředitelky Marie Šikové ještě čekají na druhou dávku vakcíny. Škola podle ředitelky upozorňovala studenty na možnost povinného očkování již dříve, nyní se podle ní nechali očkovat už i někteří z těch, kteří to původně odmítali.

Ředitel Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Příbrami Václav Kočovský čeká, že se postoje studentů k očkování projeví po vstoupení vyhlášky v platnost. Většina studentů podle něj chápe přínos očkování. "Mám tady ale minimálně dva hlasy, které se tomu brání," uvedl a doplnil, že odpor je spíš od některých rodičů, kteří nesouhlasí obecně s vládními nařízeními.

Podle výkladu vyhlášky na webu ministerstva školství se má od března vztahovat povinnost být naočkován proti covidu na studenti středních,vyšších odborných a vysokých škol, kteří se připravují na zdravotnické povolání nebo práci v sociálních službách a zároveň mají praxi ve zdravotním nebo sociálním zařízení.

Související

Ilustrační fotografie.

Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný

Ruské úřady zatočily se soukromou školou Novokolledž v Novosibirsku, která se jako jedna z mála veřejně vyslovila proti válce na Ukrajině. Dočkala se za to prověrek, pokut a neudělení akreditace. Zakladatel zařízení Sergej Černyšov pak byl označen za tzv. zahraničního agenta, informovala ruská mutace BBC. Škola přestane existovat na konci školního roku. 

Více souvisejících

Školství očkování

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bitva o Normandii, Operace Overlord - americký hřbitov a památník padlých

80 let ode Dne D: Na hrdinství spojenců nesmíme zapomenout, 6. června 1944 se otevřela cesta k Paříži

Přesně před 80 lety, dne 6. června 1944 započala operace Neptun, lépe známá pod názvem vylodění v Normandii nebo Den D. Šlo o největší námořní invazi v historii a odstartovala osvobození evropského kontinentu z područí německé nacistické okupace. Tato akce byla součástí rozsáhlejší operace Overlord, jejímž cílem bylo ovládnutí celé Normandie, respektive severní Francie. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin opět blouzní. Rusko podle něj válku na Ukrajině neazačalo

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu prohlásil, že Rusko a USA jsou v "neustálém kontaktu" ohledně možné výměny vězňů, která by mohla zahrnovat i propuštění amerického novináře Evana Gerškoviče, jenž byl minulý rok zatčen kvůli obvinění ze špionáže. Uvedla to agentura AFP.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Hasiči odklízí následky tragické srážky vlaků v Pardubicích. (6.6.2024) Prohlédněte si galerii

Video zachytilo vlakové neštěstí v Pardubicích. Rychlík zřejmě projel zákaz

Středeční tragickou srážku vlaků zachytila kamera, a to včetně ohlušující rány způsobené nárazem. Vlakovou nehodu nepřežili čtyři lidé, další desítky osob utrpěly zranění. Podle dosavadních zjištění Drážní inspekce rychlík projel zákaz. Policie se případem zabývá pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti. 

před 5 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská armáda v noci zaútočila drony na Rusko

Ukrajinské ozbrojené síly v noci na čtvrtek drony zaútočily na ropnou rafinerii v Novošachtinsku v Rostovské oblasti na jihu Ruska i na sklad ropných látek v městské části Staryj Oskol v Belgorodské oblasti.

před 5 hodinami

Volby, ilustrační foto

Eurovolby poskytují dezinformátorům i hackerům možnost manipulace. EU má nástroje na zamezení cizímu vměšování

Volby do Evropského parlamentu jsou kvůli svému rozsahu velmi lákavé pro různé zájmové skupiny. Jejich prostřednictvím se mohou pokusit ovlivnit směřování politiky Evropské unie. Stačí k tomu ovlivnění voleb v jediné zemi, která může změnit celý rozhodovací proces v evropských institucích. Z Evropské komise ale zaznívá, že Unie má nástroje pro to, aby vměšování zabránila. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

UNICEF: Více než čtvrtina dětí na světě nemá co jíst

Více než jedno ze čtyř dětí mladších pěti let na světě žije ve "velké" potravinové chudobě, což znamená, že více než 180 milionům dětí hrozí nepříznivý vliv na jejich růst a vývoj. Oznámil to ve středu Dětský fond Spojených národů (UNICEF), informuje agentura AFP.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Praha, ilustrační foto

V Praze žijí statisíce cizinců. Za pár let jich bude milion, ukazuje analýza

Počet cizinců v Praze dlouhodobě roste a podle analýzy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) by mohl do roku 2050 dosáhnout téměř milionu. I když jsou Češi k příchodu dalších cizinců spíše zdrženliví, vedení města uvedlo, že Praha je na tento nárůst dobře připravena. Magistrát zdůraznil, že cizinci jsou pro město klíčovou pracovní silou.

před 8 hodinami

Ukrajinští vojáci mohou mít děti i po smrti. Desetina těžkých zranění na frontě způsobí neplodnost

Ukrajinský parlament i přes některé kontroverze zvládl zajistit, aby mohli mít ukrajinští vojáci děti i v případě smrti nebo neplodnosti v důsledku zranění. Až desetina těžkých zranění na frontách ukrajinsko-ruské války totiž vede k neplodnosti. Nyní mohou vojáci uchovat svůj genetický materiál až po tři roky s tím, že je oplodnění možné i po jejich smrti. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy